Tajný svět Putinových miliard odhalen

3. 4. 2016

čas čtení < 1 minuta

Z panamské právní firmy Mossack Fonseca byly odcizeny a zveřejněny miliony dokumentů, dokladujících, jak bohatí a mocní tohoto světa zneužívají tajných zahraničních daňových režimů. Z prozrazených materiálů vyplývá, že přátelé a kamarádi Vladimira Putina mu "schovali" dvě miliardy dolarů, které má on sám k dispozici, aniž by jeho jméno figurovalo v dokumentaci. Podrobnosti těchto doposud tajných finančních vazeb právě zveřejnil v rozsáhlé analýze deník Guardian.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Zuřivost a jalové řeči na internetu tvrdě vítězí nad fakty

3. 4. 2016

čas čtení 2 minuty

Barack Obama hovořil minulý týden o neblahém vlivu internetu na politiku, na porozumění faktům a na obyčejnou demokratickou slušnost. Jako svědkové pak vystoupili slavní britští a francouzští novináři - John Simpson, Paul Mason a Frédéric Filloux.

Podle Johna Simpsona, zahraničního dopisovatele BBC in excelsis, je hlavním problémem dneška jak oddělit nesmysly od faktů. "Když jsem byl mladší, Timesy, Telegraph a Guardian se věnovaly podrobně veřejné politické strategii vlády. Teď už to nikdo nedělá."

Filloux upozornil, že na webu fungují algoritmy, jejichž cílem je optimalizovat dopad textů. Zpomalují zveřejňování legitimních zpráv. Proces vytváření publika je založen na přesunu veřejnosti od kvalitního, faktografického materiálu směrem k tomu, co vyvolává emoce. Má to drastické důsledky."

Paul Mason: "Všude tam, kde není internet cenzurován, je plný zuřivosti, stereotypů a předsudků. Podkladem toho všeho je silný substrát materiálu, z něhož vzniká genocida: konspirační teorie a absence logiky. A kromě toho dnes existuje něco, čeho ultrapravice ve třicátých letech dvacátého století neuměla dosáhnout: vytvořit kulturu, která považuje urážky za zdroj zábavy a schopnost zveřejňovat rasistické útoky za lidské právo."

Proč se nemluví o tom, že všichni uprchlíci trpí post-traumatickým syndromem z válečného násilí?

3. 4. 2016 / Barbora Hodková-Knobloch

čas čtení 3 minuty

Případ skupiny iráckých křesťanů v České republice je ilustrace faktu, jak ignorantsky a necitelně se chovají k uprchlíkům i lidé, kteří jim "chtějí pomoci". Uprchlíci jsou duševně nemocní lidé, kteří kromě domova v mírumilovné zemi vyžadují odbornou psychologickou a často psychiatrickou pomoc, aby se naučili zase normálně žít. Vzhledem k jazykové bariéře je tato pomoc v ČR asi nedostupná.

Napadá mě, proč se neobjeví v tisku, že lidé, kteří přišli z války jsou hluboce poznamenaní a mají všichni post-traumatický syndrom. Tato diagnoza psychického onemocnění je příčinou masivního počtu sebevražd třeba amerických válečných veteránů.

Takoví jsme my?

3. 4. 2016

čas čtení < 1 minuta

Je povinností, v souladu s mezinárodními úmluvami, uprchlíky z oblastí postižených válečnými konflikty nebo přírodními katastrofami přijímat, píše na Facebooku Olga Běhounek. V žádné z takových úmluv se nepraví nic o tom, že by za to měly dotyčné osoby projevovat vděk. Takže se škodolibě těšíme tím, že se rodině iráckých křesťanů dostalo „ponaučení“? Měli nám nohy líbat a velebit naši blahosklonnou dobrotivost? Ne, usoudili, že si takto křesťanské milosrdenství nepředstavovali a vydali se tam, kde v něj doufali. No, a ani tam se jim ho nedostalo. Tak je ještě náležitě potrestáme za to, že věřili v kánon své víry a pěkně šupem je s ostudou pošleme do jícnu iráckého pekla. Takoví jsme my, křesťané a Češi!

Rozhovor Britských listů 51:

Praha je krásná, jen kdyby tam nebydlelo tolik Čechů

1. 4. 2016

čas čtení < 1 minuta



V tomto Rozhovoru Britských listů hovoří Jan Čulík s filmovým dokumentaristou Filipem Remundou o nejen o filmech, které Remunda natáčí s Vítem Klusákem, ale také o jeho vazbách na kultury jiných zemí. Především má Filip Remunda silné kontakty v zemích bývalé Jugoslávie a v tomto rozhovoru hovoří o tom, co si Chorvati myslí o Češích. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 1. dubna 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Tisíce lidí protestovaly ve Varšavě proti navrhovanému totálnímu zákazu potratů

3. 4. 2016

čas čtení 1 minuta

Tisíce osob se účastnily demonstrace před polským parlamentem ve Varšavě a protestovaly proti totálnímu zákazu potratů, které šéf polské vládnoucí strany chce prosadit na základě požadavků katolické církve.

Polsko už má snad nejpřísnější potratový zákon v Evropě. "I potratové zákony v Íránu jsou liberálnější než tento návrh. Proto musíme protestovat," řekla Marta Nowaková na demonstraci, kterou zorganizovala levicová strana Společně.

Trump: NATO je organizace, jejíž význam se přežil

3. 4. 2016

čas čtení < 1 minuta

Donald Trump opakoval kritiku organizace NATO, že je to "zastaralý" blok, jehož důvod k existenci se přežil. Ostatní členské země NATO "neplatí svůj férový podíl na obranu". "Buď zaplatí, včetně dluhů z minulosti, anebo budou muset vypadnout," řekl Trump. "A pokud se tím NATO rozloží, tak se rozloží."

Trump: Budu-li zvolen prezidentem, spojenci nám budou za americkou vojenskou pomoc platit

3. 4. 2016

čas čtení 1 minuta

Donald Trump se v sobotu vyjádřil, že by mu až tak nevadilo, kdyby Severní Korea zaútočila na své sousedy jadernými zbraněmi. Řekl, že kdyby měl vzniknout konflikt mezi Japonskem a Severní Koreou, vyzbrojenou jadernými zbraněmi, "byla by to strašná věc, ale co."

Trump si také stěžoval, že Spojené státy mají na linii příměří mezi Severní a Jižní Koreou rozmístěno 28 000 amerických vojáků jen proto, aby "zastavily maniaka".

Trump si stěžoval, že Spojené státy nemají žádný prospěch z rozmisťování amerických vojsk po světě na pomoc jiným zemím, které za to americkým daňovým poplatníkům nic neplatí. "Nemůžeme být policajtem světa," řekl Trump.

"Co z toho máme? Je načase, aby se na nás ostatní lidi přestali dívat jako na úplné blbce."

Přislíbil, pokud bude zvolen americkým prezidentem, že "donutíme ty země, aby nám zaplatily, ale všechny ty peníze, které nám dluží za obranu za mnoho, mnoho let dozadu."

Trump také doporučil vyzbrojení Japonska jadernými zbraněmi. Od konce druhé světové války je ústavou zakázáno, aby Japonsko mělo armádu.

Trump se pochválil, jak dobrou má zahraniční politiku: "Mluvím sám se sebou, protože mám velmi dobrý mozek a říkám spoustu věcí."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Proč chtějí angličtí senioři odejít z EU?

3. 4. 2016

čas čtení < 1 minuta

V Británii vládne obrovský generační rozdíl v politických názorech. Jenže mladí lidé nechodí k volbám. Kdyby šli loni v květnu k volbám lidi pod 25, premiérem by byl labouristický předák David Miliband. Nekompetentního konzervativce Davida Camerona zvolili důchodci. Totéž platí o vztahu generací k Evropské unii. Britové pod 35 let chtějí drtivou většinou v EU zůstat. Důvodem je podle Andrewa Rawnsleyho z týdeníku Observer, že mladí Britové jsou daleko vzdělanější a zcestovalejší než starší britská generace. Lze to podle něho taky vnímat jako obrácení normálních stereotypů o stáří. Jsou to divocí penzisti, kteří chtějí skočit do neznáma a vyloučit se z největšího světového obchodního bloku, zatímco rozumní mladí lidé dávají přednost bezpečnosti nynějšího stavu, kdy je Británie v EU.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Británie: Stoupenci odchodu z EU jsou poprvé ve většině

2. 4. 2016

čas čtení 1 minuta

Případné setrvání Británie v EU bude záviset na mladých lidech: Překonají volební apatii?

Z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, provedeného pro nedělník Observer, poprvé vyplývá, že většina Britů chce z Evropské unie nyní odejít. Pokud se to stane, bude to bezpečnostní, politická a ekonomická katastrofa nejen pro Británii, ale i pro evropský kontinent.

Z průzkumu vyplývá, že 43 procent Britů chce nyní odejít z EU, 39 procent chce v EU zůstat. 18 procent britských občanů je nerozhodných, 1 procento odmítlo sdělit svůj názor.

Zatímco většina nerozhodných Britů, když se na ně naléhalo, řekla, že mají tendenci v EU zůstat, průzkum je nesmírně varovným signálem pro všechny čtyři hlavní politické strany ve Westminsteru, které se snaží přesvědčit voliče, aby hlasovali pro setrvání Británie v EU.

Vládní stratégové a průzkumníci veřejného mínění soukromě přiznávají, že zásadním problémem pro občany, kteří chtějí zůstat v EU, je skutečnost, že podpora pro setrvání v EU je nejsilnější mezi mladými Brity, jenže to je skupina občanů, která v podstatě nechodí k volbám. Ve skupině lidí ve věku 18-34 let uvedlo 53 procent osob, že chtějí, aby Británie zůstala v EU a jen 29 procent chce z EU odejít. Ale jen 52 procent těchto lidí je ochotno se referenda účastnit.

Pro odchod z EU jsou především Britové starší 55 let, z nich chce z EU odejít 54 procent voličů a jen 30 procent chce v EU zůstat. Ovšem v této věkové kategorii bude v referendu určitě hlasovat až 81 procent voličů.

Pokud Británie odejde z EU, způsobí to apatie mladých voličů, kteří pak odnesou následky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Czech Social Democratic Interior Minister:

"Iraqi refugees have abused the Czech Republic's good will, they will be deported back to Iraq"

3. 4. 2016

čas čtení < 1 minuta

Milan Chovanec, the Czech Social Democratic Interior Minister, said on Twitter that he has asked the Czech police to use all legal means to deport those individuals who have abused the good will of the Czech Republic and its citizens back to Iraq. With the help of Generace 21, a Czech NGO, 89 Iraqi Christians have been accepted by the Czech Republic.

25 of these Iraqi refugees said that they cannot live in the Czech Republic, hired a private coach and tried to move to Germany. The German police has returned them to the Czech Republic. They must leave the territory of the Czech Republic by 7th April.

A large percentage of the handful of Iraqi refugees that have been accepted by the Czech Republic have serious doubts whether they would be able to live in that country. Their psychological problems are too serious, they say.

The project of accepting small numbers of Christian refugees in the Czech Republic has now been suspended.

Source in Czech HERE

Řecko je na pokraji chaosu: Uprchlíci se bouří před násilnými a ilegálními deportacemi do Turecka

2. 4. 2016

čas čtení 2 minuty

Řecká vláda se obává násilí, jakmile začne v pondělí podle dohody s EU ilegálně deportovat velké počty uprchlíků zpět do Turecka

Vzbouření a protesty tisíců uprchlíků, uvízlých v Řecku, proti plánovaným masovým deportacím, vyvolávají obavy v Aténách, zda vůbec bude možné deportace zahájit podle dohody, která působí znepokojení, protože je protizákonná. K vzbouření uprchlíků dochází na řeckých ostrovech. V pátek se na ostrově Chios osvobodilo 800 uprchlíků z vazebního střediska.

Pouhých 24 hodin před údajným zahájením deportací Frontex, imigrační úřad EU, nevyslal příslušný personál, který to má provádět. Z 2300 úředníků jich dosud dorazilo jen 200.

Řecku také nebyla poskytnuta přislíbená humanitární pomoc, takže tato země na pokraji bankrotu je nucena zvládat krizi a pokračující příliv uprchlíků z velmi omezených finančních zdrojů ve státním rozpočtu.

Mladý kurdský uprchlík, který měl právo vstoupit do Británie, zahynul při autonehodě

2. 4. 2016

čas čtení 1 minuta



Osmnáctiletý Mohammed Husajn, kurdský teenager, který měl podle zákona právo na vstup do Británie, zemřel pod nákladním automobilem v Oxfordshiru. Byl to první uprchlík, který byl letos usmrcen na britském území. Vyvolalo to nově ostrou kritiku britské azylové politiky.

Mohammed se skrýval v šasi vozidla, když nákladní automobil v pátek v 18 hodin havaroval.

Husajnovi přátelé, kteří jsou v uprchlickém táboře v Dunkirku, kde tento teenager strávil celého půl roku, informovali, že Husajn měl rodinné příslušníky v anglickém Manchesteru, s nimiž se snažil sejít. Podle Dublinského předpisu EU, který dovoluje sjednocování rodin, měl tedy legální právo na vstup do Británie.

Husajnovi přátelé obvinili britské ministerstvo vnitra z přímé odpovědnosti za Husajnovu smrt. Informovali, že podle svědectví charitativních organizací žádní britští vládní úředníci nenavštívili uprchlické tábory v Dunkirku ani v Calais, aby zjistili, kolik uprchlíků má právo na vstup do Británie.

Maddie Harries z charitativní organizace Help Refugees konstatovala: "Husajn se snažil získat lepší život a při tom zemřel. Naše vláda za jeho smrt nese odpovědnost."

Od středy se pohřešuje jedenáctiletý chlapec z Afghánistánu poté, co byl viděn, jak se dostal na loď plovoucí z Calais do Británie. Charitativní organizace v Calais žádaly policii v anglickém hrabství Kentu, aby po něm vyhlásila pátrání, protože je mu jedenáct a nemluví anglicky, avšak ta to odmítla.

Je obtížné určit, kolik lidí umírá při pokusech dostat se do Británie, avšak deník Guardian zjistil, že v roce 2014 jich při tom zemřelo nejméně 15.

Podrobnosti v angličtině ZDE

OSN: Plán deportovat uprchlíky hromadně z Řecka do Turecka poruší mezinárodní právo

2. 4. 2016

čas čtení 4 minuty

Plán Evropské unie deportovat uprchlíky, kteří prchají před občanskou válkou v Sýrii, z Řecka hromadně do Turecka je zřejmě protizákonný, varoval vysoký činitel OSN uprostřed znepokojení, že Řecko nemá infrastrukturu pro realizace těchto deportací, které mají začít v pondělí.

Peter Sutherland, mimořádný zástupce generálního tajemníka OSN pro mezinárodní migraci a rozvoj, konstatoval, že deportace uprchlíků a migrantů, aniž by předtím byly individuálně zhodnoceny jejich žádosti o azyl, by byla porušením mezinárodního práva.

A ve světle obvinění od Amnesty International, že Turecko deportuje Syřany zpět přes hranici do válečných zón, Sutherland varoval, že žádný uprchlík nemůže být deportován z Evropy bez záruk, že budou jejich práva ochraňována.

Během rozhovoru v pořadu "Today" rozhlasové stanice BBC Radio Four řekl Sutherland na dotaz reportéra, zda by plán EU na deportaci uprchlíků z Řecka do Turecka byl protizákonný:

"Absolutně, a jsou pro to dva základní důvody. Zaprvé, kolektivní deportace bez respektování individálních práv těch osob, které o sobě tvrdí, že jsou uprchlíky, je protizákonná. Samozřejmě nevíme, co se bude dít příští týden, ale pokud by došlo k hromadným deportacím, aniž by jednotlivci dostali právo na azyl, to je protizákonné.

Proč Belgie není základnou evropských džihádistů

2. 4. 2016

čas čtení 4 minuty

Po bruselských útocích vyšlo asi 7 milionů špatně informovaných článků o Bruselu, Belgii, Evropě a buňkách Islámského státu. Toto není jeden z nich, píše Andrew Stroehlein, který žije v Bruselu:

Obviňování, že je Belgie "stát, který selhal", a že jsou belgická policie a výzvědné služby "nekompetentní", jsou hrubým zjednodušením. Není tomu tak. Brusel není džihádistickou základnou, ani nejsou akce belgických bezpečnostních služeb proti terorismu neúspěšné, píše na serveru Politico.eu.Thomas Renard, výzkumník z Egmont Institute a poradce v otázkách terorismu pro belgickou veřejnoprávní rozhlasovou a televizní stanici RTBF.

Belgie má hlubokou zkušenost s vlnami teroristických útoků od začátku sedmdesátých let, které páchaly ultralevicové organizace jako komunistické bojové jednotky a nacionalistické jako kurdské skupiny. K dvěma třetinám teroristických útoků došlo v Belgii v sedmdesátých a v osmdesátých letech. Od poloviny osmdesátých let se pozornost belgických výzvědných služeb začala obrate směrem k hrozbě násilného islamismu a vznikla k tomu specializovaná jednotka. V devadesátých letech se belgická policie a výzvědné služby zaměřovaly především na Alžírskou ozbrojenou islamistickou organizaci (GIA), která si v Belgii vytvořila buňky, které shromažďovaly finance, vyráběly propagandu a verbovaly stoupence.

Dohoda EU s Tureckem o uprchlících je ohrožena

1. 4. 2016

čas čtení 2 minuty

Řecko nemá dostatečnou infrastrukturu a lidskoprávní organizace obviňují Turecko, že deportuje uprchlíky zpět do Sýrie

John Dalhuisen, ředitel Amnesty International pro Evropu a střední Asii, varoval: "Ve své své zoufalé snaze hermeticky uzavřít své hranice evropští politikové zlovolně ignorují prostá fakta: Turecko není pro uprchlíky bezpečnou zemí a situace se zhoršuje každým dnem. EU ve skutečnosti podporuje Turecko, aby zacházení s uprchlíky zhoršovalo."

Představte si, že prcháte před ISIS nebo před hrůzami Asadova vraždění a mučení - a na hranicích na vás turečtí vojáci střílejí

EU posílá Syřany zpět do Turecka. Turecko je posílá zpět do válečné zóny v Sýrii. K zblití.

Pouhé tři dny před realizací dohody mezi EU a Tureckem o uprchlících vznikly vážné obavy o realističnosti a legálnosti této dohody. Humanitární aktivisté poukazují na to, že Ankara v posledních týdnech deportuje do válečných oblastí v Sýrii denodenně stovky uprchlíků, čímž porušuje mezinárodní právo. A řecká azylová služba uvedla, že potřebuje dvacetkrát více azylových úředníků, než kolik jich má k dispozici.

Od pondělka má po uzavření balkánské cesty do Evropy Řecko začít většinu uprchlíků deportovat zpět do Turecka. Podmínkou však je, má-li být dohoda legální, že Řecko musí být schopno rychle zpracovat individuálně mnoho tisíc žádostí o azyl a Turecko se musí chovat tak, aby dokázalo, že je pro uprchlíky bezpečnou zemí.

Obě tyto podmínky byly v pátek zpochybněny. Řecko uvedlo, že nemá dostatečný počet úředníků na zpracovávání uprchlických žádostí o azyl. Evropská unie pokrytecky tvrdí, že Turecko je pro uprchlíky bezpečnou zemí. V pátek to zpochybnila Amnesty International. Vydala zprávu, dokladující, že Turecko donutilo v posledních týdnech stovky uprchlíků vrátit se do svých zemí a nedodržuje základní právo na útočiště na tureckém území.

John Dalhuisen, ředitel Amnesty International pro Evropu a střední Asii, varoval: "Ve své své zoufalé snaze hermeticky uzavřít své hranice evropští politikové zlovolně ignorují prostá fakta: Turecko není pro uprchlíky bezpečnou zemí a situace se zhoršuje každým dnem. EU ve skutečnosti podporuje Turecko, aby zacházení s uprchlíky zhoršovalo."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Krize v Británii:

Kvůli Číně drasticky kolabuje ocelářský průmysl

1. 4. 2016

čas čtení 1 minuta

V pátek ráno Čína zvýšila napětí uvalením 46 procentního dovozního cla na britskou ocel, vyráběnou ve Walesu, a také na tento druh oceli vyráběný kdekoliv v celé  EU

Britský premiér David Cameron bránil rozhodnutí britské vlády odmítnout uvalení vyšších tarifů EU na dovoz čínské oceli. Konzervativní ministr průmyslu a obchodu Sajid Javid byl konfrontován zuřivými ocelářskými dělníky, jejichž živobytí ohrozila dumpingová čínská ocel.

V pátek ráno Čína zvýšila napětí uvalením 46 procentního dovozního cla na britskou ocel, vyráběnou ve Walesu. Během summitu ve Washingtonu konfrontoval britský premiér David Cameron čínského prezidenta Xi Jinpinga ohledně drastické situace britského ocelářství způsobeného Čínou.

Gareth Stace, ředitel firmy UK Steel, konstatoval, že je načase, aby ministři britské vlády "začali přemýšlet o nemyslitelném" a uvažovali o zavedení "jaderné alternativy" dočasné totální blokace dovozu oceli do Británie. Varoval, že britskému ocelářskému průmyslu nyní hrozí ze dvou třetin likvidace.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

čas čtení 2 minuty

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Tisíce lidí v Idomeni trvají na své naději

1. 4. 2016

čas čtení 5 minut


Přes žiletkový drát a plot táhnoucí se napříč zelenými poli mohou shromáždění uprchlíci vidět zakázanou zemi - Makedonii s dosud zasněženými horami, cestu, kterou hodlali putovat na sever přes Balkán do bohatšího centra Evropy.

Británie kvůli podlézání Číně odsoudila k likvidaci celý evropský ocelářský průmysl

1. 4. 2016

čas čtení 1 minuta

"Mimořádně přátelský" vztah Británie k Číně hrozí naprostou likvidací britského ocelářského průmyslu, který je základem výrobních sektorů Británie, varuje deník Daily Telegraph. Týká se to i celé Evropské unie, jejíž ocelárny jsou před zavřením. Bude to mít nedozírné následky na celou síť evropských dodavatelských řetězců.

Britský ministr financí George Osborne proměnil svou milostnou aféru s Čínou ve faustovskou smlouvu.

Britská vláda už tři roky blokuje snahy EU vypracovat si proti Číně antidumpingovou strategii, jakou vůči ní mají Spojené státy.

Italské pobřežní hlídky zachránily za posledních 24 hodin 1600 uprchlíků

1. 4. 2016

čas čtení < 1 minuta

Italské pobřežní hlídky v této dramatické chvíli zachránily stovky migrantů. Během 24 hodin bylo zachráněno 1300 osob, které pluly ze severní Afriky. Jak roste nestabilita v Libyi, do Itálie letos přišlo z Afriky už 16 000 osob. Je to o 6000 více než loni. Desítky lidí z jedné lodi, která se plavila z Libye do Itálie, se pohřešují. Počty lidí snažících se dostat ze severní Afriky do Itálie znovu roste.

Thousands make journey from North Africa to Europe

This is the dramatic moment hundreds of migrants were rescued by the Italian coastguard.1,300 people were rescued in 24 hours - they were crossing from North Africa, a journey made by more than 16,000 people so far this year as instability in Libya increases.

Posted by Channel 4 News on Thursday, March 31, 2016

Rozhovor Britských listů 50:

K obraně univerzalistických práv mě inspiroval muslim

25. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta



V tomto Rozhovoru Britských listů hovoří Jan Čulík s obhájcem lidských práv Petrem Uhlem, o jeho motivaci a o jeho přesvědčení a o historii jeho činnosti od sedmdesátých let až do dneška. Má však česká společnost o lidská práva zájem? Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 25. března 2016. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 25. března 2016.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

"Neschopný vést zemi." Dopis kritizující čínského prezidenta vyvolal v Pekingu paniku

1. 4. 2016

čas čtení 2 minuty

Byl to nedlouhý dopis - v angličtině by měl jen asi 920 slov - a objevil se jen krátce na jednom čínském serveru. Požadoval, aby čínský prezident Xi Jinping odstoupil.

Původně ho pozorovatelé Číny považovali jen za vtip, avšak během pár týdnů začal být jeho dopad opravdu závažný - hlavně kvůli přehnané reakci vládních úřadů.

Státní bezpečnost zatkla více než dvě desítky lidí, kteří údajně dopis rozšiřovali. Hledali na internetu všechny výrazy, které byly případně použity při vyhledávání tohoto dopisu. Také zatkli a šikanují rodinné příslušníky čínského novináře v exilu, který se o dopisu napsal, a dokonce se pokusila přimět jedny německé noviny, aby jeho vydaný komentář k této věci dementovaly.

V Británii zuří válka o to, zda budou vládnout mediální oligarchové anebo demokraticky zvolená vláda

1. 4. 2016

čas čtení 2 minuty

V Británii, respektive v Anglii (protože Skotsko to nepostihuje) zuří vážná politická krize. Jak na to poukazují mnozí, například Alistair Campbell, bývalý tiskový mluvčí labouristického premiéra Tonyho Blaira, a nyní i komentátorka deníku Guardian Poly Toynbee, nezvládnutelný bulvární tisk, řízený sobeckými oligarchy, se pokouší o ústavní puč. Je to velmi podobné mocenskému boji, který v ČR vedou proti rozumnějším politkům zločinné servery jako Parlamentní listy záměrným šířením iracionálních poplašných zpráv a vyvoláváním nesmyslného strachu v populaci.

("§ 357 Šíření poplašné zprávy:  (1) Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.  (...) (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 opětovně, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.") - Proč orgány v trestním řízení nezasahují proti Parlamentním listům?

Poly Toynbee napsala včera v deníku Guardian:

Ve věci členství Británie v EU, v čemž visí osud Británie nyní na vlásku, se zřejmě ukáže, že role britských médií bude klíčová. Největší vliv má [hrubě manipulativní deník] Daily Mail a Murdochův tisk. Stejně jako Daily Telegraph a Express všechny tyto bulvární listy šíří iracionální strach z imigrantů a publikují giganticky zkreslené lži o Evropské unii. Pohled na to, jaké nesmysly šíří 90 procent tisku je děsivým varováním, jak vážná je nyní situace.

Už se to proměňuje ve válku o moc, ve válku na život a na smrt. Je to válka o tom, kdo v Británii vládne - jsou to oligarchové Dacre, vlastnící Daily Mail, a Murdoch, anebo zvolená vláda? To, aby Dacre a Murdoch zvítězili, je pro ně nyní daleko důležitější, než zda Británie zůstane v EU nebo zda odejde. Vznikla vážná britská kulturní válka ohledně toho, kým jsme a kdo bude v zemi vládnout po referendu o odchodu z EU. Pokud den po referendu, 24. června 2016, se budou moci Dacre a Murdoch radovat, že oni způsobili odchod Británie z EU, že oni budou rozhodovat o tom, kdo bude v Británii vládnout, Bůh nám všem pomoz!"

Trumpův útok na Ženevské konvence odsoudili bývalí vojáci i právníci

1. 4. 2016

čas čtení 2 minuty

Bývalí američtí vojenští důstojníci reagovali se znechucením na tvrzení Donalda Trumpa, že dodržování práv civilistů ve válkách je pro Spojené státy "problém"

Bývalí činitelé americké armády v důchodu a obhájci lidských práv reagují se znechucením na tvrzení Donalda Trumpa, že dodržování Ženevských konvencí je pro vedení válek Spojenými státy "problém".

Ve středu řekl Donald Trump ve Wisconsinu: "Problém je, že máme Ženevské konvence, nejrůznější předpisy a omezení, a tak se vojáci bojí bojovat."

Trumpův výrok, že by ženy měly být za potrat potrestány, vážně poškodil jeho kampaň

1. 4. 2016

čas čtení 2 minuty

Republikánská strana poukazuje na to, že tento výrok Trumpa odhalil, že je to podvodník, který nemá nic společného s konzervativními hodnotami a Demokraté tvrdí, že Trump "vede válku proti ženám"

Ve čtvrtek čelil Donald Trump největší krizi své prezidentské kampaně poté, co se vyjádřil, že by ženy měly být za potrat potrestány. Vyvolalo to zuřivou reakci na americké pravici i levici.

Donald Trump nevyloučil, že by použil jaderné zbraně v Evropě a na Blízkém východě

1. 4. 2016

čas čtení 1 minuta

Republikánský kandidát na úřad amerického prezidenta Donald Trump během předvolební debaty ve Wisconsinu odmítl vyloučit použití jaderných zbraní v Evropě a na Blízkém východě. Trump byl konfrontován se svými dřívějšími protichůdnými stanovisky na proliferaci jaderných zbraní, kdy vyjadřoval obavy z rozšiřování atomových zbraní a zároveň navrhoval, aby země, jako jsou Japonsko, Jižní Korea a Saúdská Arábie, tyto zbraně mít mohly.

Politický komentátor z televizní stanice MSNBC Chris Matthews, který debatu moderoval, se magnáta snažil přimět k tomu, aby jasně definoval, za jakých okolnosti by Spojené státy mohly sáhnout k jaderným zbraním.

Matthews se z Trumpa snažil vymámit, zda by atomové zbraně nikdy nepoužil na Blízkém východě a v Evropě, nicméně multimiliardář se odpovědi vyhýbal. Když na něj Matthews nepřestal naléhat, Trump nakonec odpověděl: „Tuhle možnost prostě vyloučit nemohu.“

Kompletní článek v angličtině ZDE

(shrnutí připravil D. Veselý)

O poprasku na domácí lidskoprávní scéně a iluzi česko-čínského „přátelství“

31. 3. 2016 / Daniel Veselý

čas čtení 7 minut

Rozruch okolo spanilé jízdy prezidenta ČLR Si Ťin-pchinga českou kotlinou přináší řadu pozoruhodných podnětů. Na letmý pohled to vypadá, že na jedné straně stojí v pevném šiku ti, kdo bezvýhradně podporují svého lidového prezidenta, jehož prý se stávajícím čínským pohlavárem číslo jedna pojí nerozlučné přátelství a ekonomické blaho, a na druhé zase ti, kdo prostřednictvím tibetského lidskoprávního kýče protestují proti orientální despocii a její expanzi do českých luhů a hájů. V čem se pražské protesty, jež místy narážely na koordinovaný odpor novodobých Rudých gard, minuly účinkem a proč je znepokojující sbratřování se s čínským drakem?

Proč voliči zůstanou rozhněvaní

1. 4. 2016

čas čtení 2 minuty


Od příznivců Donalda Trumpa až po protesty v ulicích jihoevropských měst jsou voliči rozčílení. Nerovnost, imigrace a pociťovaná nevšímavost establishmentu posouvají elektorát tam, kde byl je málokdy. Síly formující poruchy v globální politice působí po léta a není pravděpodobné, že by zeslábly.

Rošáda v NATO a dlouhý stín Bílého domu

1. 4. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty


Jak informuje Wall Street Journal ZDE, Pentagon připravuje posílení jednotek v Evropě o jeden brigádní bojový tým. Součástí posilování se však má stát i stahování již rozmístěného předsunutého amerického vybavení z východu do Západní Evropy, odkud budou vojáci vyrážet na výcvikové mise v Pobaltí, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Od září 2016 do března 2017, kdy má probíhat modernizace vybavení, deterent NATO na východním křídle výrazně oslabí. A později se již zmodernizované vybavení do Východní Evropy natrvalo nevrátí.

Někteří evropští muslimové nenávidí Západ

1. 4. 2016

čas čtení 6 minut


První reakce postmoderních intelektuálů na masakry v Bruselu byla předvídatelná: Co jsme my Evropané muslimům udělali? Jak mohou vyznavači náboženství, které se hrdě nazývá "náboženství míru" páchat takové věci?, napsal Leon de Winter.

Proč je ve frankofonních zemích tolik džihádistů?

1. 4. 2016

čas čtení 3 minuty


Teroristické útoky v Paříži a nyní v Bruselu zdůraznily znepokojivou pravdu: Džihádisté představují pro Francii a Belgii větší hrozbu, než pro zbytek Evropy. Trend lze vysvětlit povahou sítí IS v Evropě nebo selháními policie ve Francii a Belgii. Obě vysvětlení si zasluhují pozornost. Nicméně náš výzkum ukázal, že ve hře může být jiný faktor: Francouzská politická kultura, napsali William McCants a Christopher Meserole.

Jak se turecký prezident Erdogan historicky znemožnil

1. 4. 2016

čas čtení 2 minuty


Prezident Erdogan ze sebe udělal pitomce, když si povolal německého velvyslance kvůli satirickému videu. Němečtí diplomaté teď dělají vše co je v jejich silách, aby ho uchránili před dalším znevážením, napsal Matthias Bölinger.

Pašeráci nabízejí uprchlíkům převoz z Turecka do Itálie

31. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Pašeráci v Turecku začali znovu inzerovat převozy uprchlíků z Turecka do Itálie. Jedna cesta stojí 4000 amerických dolarů.

První loď má odplout tuto sobotu, z přístavu Mersin do Itálie, "na obchodní lodi o délce 110 metrů, vybavené potravinami, vodou, plovacími vestami a léky," tvrdí inzerát.

Někteří uprchlíci varovali, že jde zřejmě o podvod, protože podobnými inzeráty byli uprchlíci podváděni už v letech 2014 a 2015.

Italští činitelé předpokládají, že do Itálie letos přijde až 270 000 uprchlíků. Většina z nich nejsou Syřani, ale jsou to Afričané. Do Itálie také přišlo 1500 nezletilých dětí bez doprovodu rodičů.

Kanada se rozhodla přijmout dalších 10 000 syrských uprchlíků

31. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Kanada přijme dalších 10 000 uprchlíků ze Sýrie, k již 25 000, které přijala v minulých měsících, informoval kanadský ministr pro imigraci John McCallum. Ministr konstatoval, že jeho vláda tímto rozhodnutím reagovala na stížnosti kanadských organizací, které chtěly sponzorovat syrské uprchlíky, ale jejichž žádosti nebyly zpracovány dostatečně rychle na to, aby mohly sponzorovat lidi z kontingentu prvních 25 000 příchozích do Kanady.

"Děláme všechno proto, abychom mohli splnit velmi vítanou touhu Kanaďanů sponzorovat uprchlíky," řekl McCallum.

Do 28. března přišlo do Kanady celkem 26 200 syrských uprchlíků, avšak dalších 16 000 žádostí od Syřanů o azyl už zpracovalo kanadské ministerstvo pro imigraci.

Kanada má 35 milionů obyvatel.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Protizákonná dohoda EU s Tureckem o uprchlících selhává: počet příchozích uprchlíků znovu rychle roste

31. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Počet příchozích uprchlíků do Řecka z Turecka ve středu opět výrazně vzrostl, jen týden poté, co Evropská unie a Turecko se protizákonně dohodly zabránit jim v příchodu na evropský kontitent a poté, co se v Aténách proti dohodě konaly demonstrace. Demonstranti v Aténách skandovali: "Otevřte hranice!"

Od úterka do středy zaznamenaly řecké úřady příchod 766 nových uprchlíků a do Itálie přišlo v úterý z Afriky 1350 osob.

Podrobnosti v angličtině ZDE

320 000 dětí v Jemenu trpí vážnou podvýživou

31. 3. 2016

čas čtení 1 minuta

Children starving in Yemen's civil war

These images of starving babies from Yemen are some of the most shocking to emerge from the war-torn nation. They show just a few of the 320,000 children suffering from acute malnutrition, as the country’s near-forgotten conflict rages on.

Posted by Channel 4 News on Wednesday, March 30, 2016

Miliony malých Jemenců nemají přístup k zdravotní péči a ani k čisté vodě. 10 000 dětí mladších pěti let zřejmě za poslední rok zemřelo na lehce vyléčitelné nemoci. Udalu Faisalovi je pět měsíců a váží jen 2,4 kilogramy.

Intissar Hezzam, Udaiova matka: "Přinesla jsem ho do nemocnice před dvaceti dny a řekli mi, že pro něho nemají postel. Teď jsme v nemocnici tři dny."

Udai trpí vážnou podvýživou, plicní infekcí a průjmem. Po pěti dnech ho Udaiovi příbuzní z nemocnice odvezli. Zemřel o několik hodin později. Udaiův otec neměl peníze na léky, kterých mají v nemocnici stále větší nedostatek.

Děti, které neonemocní, ohrožují letecké údery. V konfliktu v Jemenu bylo zabito nebo zraněno 2290 dětí. 934 jich bylo zabito a 1356 zraněno. 60 procent z nich při leteckých úderech. Loni zahájila proti Jemenu letecké údery Saúdská Arábie.

Minulý týden bylo v Haja usmrceno více než 100 civilistů. To se do evropských novin nedostane, ty jsou posedlé bruselskými útoky.

Tisíce lidí protestovaly v městě Sanaa proti saúdským leteckým úderům

V Maďarsku stávkují učitelé: protestují proti Orbánově autoritářskému ovládání školství

31. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Stovky učitelů v Maďarsku uspořádaly protestní stávku proti Orbánově centralizaci řízení škol, která probíhá od listopadu 2012. V únoru a v březnu 2016 se protestních shromáždění učitelů a jejich sympatizantů účastnily desetitisíce lidí. "Pokud nebude vláda reagovat, zvýšíme tlak," konstatují učitelé. Učitelé požadují obnovení nezávislosti škol, snížení pracovního zatížení učitelů i studentů a zvýšení státních výdajů na školství. Mnoho demonstrantů má na sobě kostkované košile, poté, co jeden bývalý státní činitel urazil minulý měsíc maďarské učitele, že "nosí nepořádné kostkované košile".

Polská premiérka Beata Szydło chce zakázat potraty

31. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Polská premiérka Beata Szydło ze strany Právo a spravedlnost se vyjádřila, že podporuje totální zákaz potratů. Kampaň proti potratům bude zahájena tuto neděli v polských katolických kostelích. Kněží budou číst dopis od polské biskupské konference, který požaduje zrušení dosavadních polských omezených práv na potrat. Po mši se bude na schodech u kostelů podepisovat petice za úplný zákaz potratů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Amnesty International:

Migrantští dělníci budující v Kataru stadiony pro fotbalové mistrovství světa jsou děsivým způsobem týráni

31. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Navzdory pěti letům rostoucí kritiky jsou organizace Fifa a úřady v Kataru naprosto bez zájmu ohledně systematického týrání migrantských dělníků, kteří stavějí stadiony pro fotbalové mistrovství v roce 2022: Amnesty International právě vydala zatracující analýzu v jejímž rámci provedla pohovory s 132 podnikateli pracujícími na stadionech v Kataru. Uvádí, že všichni z nich informovali o vážném porušování lidských práv migrantských dělníků. Dělníci jsou nuceni žít ve špinavých podmínkách, musejí platit obrovské poplatky za to, že dostanou v Kataru práci, nedostávají pravidelný plat a jsou jim konfiskovány jejich pasy.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Osmiletý chlapec byl na pařížském letišti vězněn déle než týden

31. 3. 2016

čas čtení 1 minuta

Francouzští aktivisté hájící práva dětí jsou zděšeni, že dítě, které přicestovalo bez rodičů z ostrova v Indickém oceánu, bylo déle než týden za mřížemi

Osmiletý chlapec, který přicestoval na hlavní pařížské letiště na pas svého bratra, byl na letišti déle než týden uvězněn.

Aktivisté za práva dětí obvinili francouzské úřady z porušení mezinárodních zákonů na ochranu dítěte tím, že nedovolili, aby se chlapec připojil ke svým příbuzným ve Francii.

Chlapce naložili do letadla na ostrovech Comoros v Indickém oceánu. Jeho matka chtěla, aby měl lepší život.

Catherine Daoud, právnička specializující se na ochranu dětí, upozornila ve francouzském rozhlase, že toto zacházení s dětmi ve Francii není výjimkou, přestože Francie podepsala a ratifikovala mezinárodní konvenci o ochraně dětí. Uvedla, že v roce 2014 bylo takto na letišti vězněno 259 nezletilých dětí bez doprovodu rodičů. Úřady je zadržují až 20 dní, aniž by byly děti vpuštěny do země anebo deportovány.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Donald Trump: Ženy, které si nechají udělat potrat, by měly být potrestány

31. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Ženy, které si nechají udělat potrat, by měly být potrestány, řekl ve středu Donald Trump v televizi MSNBC. Když to vyvolalo zuřivou reakci, částečně to odvolal. Výrok znovu potvrdil, že Trump má v USA velmi malou podporu u voliček.

"Věříte v tresty za potraty - ano či ne? - Jako princip?" zeptal se Trumpa reportér Chris Matthews z MSNBC.

"Odpovědí je, že musí existovat určitá forma trestu," řekl Trump.

"Pro tu ženu?" řekl Matthews.

"Ano, musí existovat určitá forma," odpověděl Trump.

"Deset centů, deset let, co jako?" ptal se reportér.

"To já nevím," řekl Trump.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Glasgow už sebral pro pozůstalé zavražděného obchodníka 3,5 milionu Kč

31. 3. 2016

čas čtení < 1 minuta

Customers raise £100k for Muslim shopkeeper

The death of Muslim shopkeeper Asad Shah has shocked the entire community in Glasgow – now they’ve united to raise more than £100,000 in his name.

Posted by Channel 4 News on Wednesday, March 30, 2016

Smrt muslimského obchodníka Asada Shaha šokovala celou multikulturní komunitu více než milionového města Glasgow. Jeho zákazníci a známi pro rodinu pozůstalých za necelý týden vybrali více než 100 000 liber. Asad Shah byl ubodán poté, co popřál svým přátelům na Facebooku "velmi šťastné Velikonoce".

"Byl to velmi vřelý a přátelský člověk a vždycky si udělal čas na rozhovor s vámi. Byl daleko víc než jen obchodník v místní večerce."

Vražda sjednotila celý Glasgow v hrůze, smutku a zmatku.

Čínské investice jsou přesně tím, co česká ekonomika nepotřebuje aneb lva za krtka

Nechráněná dílna Česko

31. 3. 2016 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

Devótní chování českého státu při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga je alarmujícím dokladem o neschopnosti těch, kdo tuto zemi spravují, udržovat alespoň zdání alespoň minimální důstojnosti. Dlouhodobé přípravy zahrnovaly i skupování reklamních ploch na trase, kudy měl čínský prezident projíždět. Policie naprosto protiprávně brání lidem ve vyvěšování tibetské vlajky v soukromých prostorách. Na hradní nádvoří nejsou vpuštěni lidé, kteří chtějí svobodně vyjádřit nesouhlas s čínskou politikou a prokazatelným porušováním základních lidských práv. Stupidní, ostudné podlézání deklasuje tuto společnost v očích "partnerů" na úroveň "banánové" republiky, jejíž prezident si na státní návštěvě hraje s plyšovým krtkem. Taková společnost si nezaslouží než pořádnou "investici". Investici, která z ní udělá kolonii druhého řádu. Nic jiného čínské investice v ČR z dlouhodobého hlediska nepřinesou.

PŘEČETLI JSME

Jak vysvětlit studentům na střední škole chování prezidenta?

31. 3. 2016

čas čtení 2 minuty

Učím základy společenských věd na střední škole, probíráme politologii a nedávno jsme se dotkli tématu "Prezident". Studenti mě přímo bombardovali otázkami, na které nebylo v mých silách odpovědět, a proto se ptám Vás, píše Lucie Tykalová na svém blogu. Jak je možné, že prezident země může:

1) Lhát (tvrdit něco, co není doložitelné)?

2) Nerespektovat rozhodnutí soudu?

3) Neuznat svou chybu a neomluvit se?

4) Nepustit studenty na Albertov k výročí 17. listopadu?

5) Legitimizovat šíření nenávisti ve společnosti?

6) Pochlebovat zemi, kde se ve velkém porušují lidská práva?

7) Kouřit v nekuřáckém hotelu?

8) Doporučovat studentům kouření a alkohol?

9) Vyzývat k agresi?

10) Mluvit sprostě a chovat se jako hulvát?

Vnitřní dialog generace Y

#Kulturalhaní

31. 3. 2016 / Aneta Adámková

čas čtení 10 minut

Říká se o nás, že se nesnažíme. Že se neumíme rozhodovat, že neuznáváme hodnoty a autority… Pokud odsunu otázku, kde a kdo jsou ty autority, které bychom měli uznávat, tak bych se jich zeptala, a co vy? My jsme ti, kdo stojí na hranicích a pomáhají uprchlíkům, my jsme Ti, co věnují dobrovolně čas a úsilí na pomoc problémům, které stát neřeší, my jsme ti, co přichází s novými projekty, jak zapojit lidi do veřejného prostoru, my jsme ti, kdo … A kde jsou oni?

Bodláky Václava Duška

Sladké kolonie

31. 3. 2016 / Václav Dušek

čas čtení 3 minuty

Houpeme se ve zlaté síti blahobytu! Ludry vyzpěvují ricicici, žlutavé lány zemědělské prosperity zaplavily úrodná pole - k čemu ječmen, pšenice, vojtěška. Pokrok nezastavíš. Dotační pobídky nejsou vhodné pro každého - dovoz se nabízí, náš zemědělec skomírá. Koho to zajímá? V EU platí: co urveš, to máš! V parlamentu EU máme zástupce, zlí jazykové tvrdí, že na dvě věci: na nic a na... Mlaskáš-li u vydatného koryta, byl bys blázen vzpouzet se a uhýbat štědré ruce. Koukni, jak Jarnímír Osina vrtí za Topku a starostenské hlavinky v poslanecké lavici EU. Nepřejícníci volají: rudofašoun! Přející hlasy: Přej a bude ti přáno, dej a nebude ti dáno, kámo. Pro všechny dosti místa, pokřikuje Jarnímír a velmi dobře ví, že má pravdu - minulost přes zrádný most vede k prospěchu. Málo bohatýra zajímá země pod Řípem. Zemědělství španělská víska, průmysl, potěmkinovská historie - mluvka bojuje za divoké sny, které se mu v hlavě zrodily v divokých sibiřských snech; naučil se ctít kolonizátory, možná i arizátory. Sbohem, mysliteli dobrozla. Jarnímír, pionýr světových myšlenek.

Střední Evropa není pro Čínu důležitá sama o sobě, je to tah na šachovnici

Jaké jsou skutečné důvody investic Číny v zemích jako ČR

31. 3. 2016

čas čtení 5 minut

Zatímco v posledních letech všichni sledovali kroky Vladimíra Putina ve východní Evropě, Čína postupně buduje své pozice na ruské periferii. Její ekonomická dominance na kdysi tradičním záhumenku Moskvy, v centrální Asii, je dobře známa. Méně se ale ví o čínské přítomnost v jiných oblastech ruské periferie, jako je Kavkaz nebo střední a východní Evropa. Peking slibuje desítky miliard dolarů v podobě investic a pomoci a podepisuje dohody o spolupráci s každým od Gruzie, přes Rumunsko až k Bělorusku. Získává tak politický vliv a začíná měnit geopolitiku tohoto regionu. Tento vliv roste na úkor Ruska a Západu, napsal v srpnu 2015 časopis Forbes.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za březen 2016

2. 4. 2016

čas čtení 1 minuta

V březnu 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 66 703.15 Kč

Zůstatek byl koncem března  2016 125 437.72 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
49074