Někteří evropští muslimové nenávidí Západ

1. 4. 2016


První reakce postmoderních intelektuálů na masakry v Bruselu byla předvídatelná: Co jsme my Evropané muslimům udělali? Jak mohou vyznavači náboženství, které se hrdě nazývá "náboženství míru" páchat takové věci?, napsal Leon de Winter.


Lidé jako Peter Vandermeersch, belgický šéfredaktor nizozemského listu NRC-Handelsblad, belgický spisovatel David Van Reybrouck, oba proslulí intelektuálové, tvrdili, že Belgie musela spáchat něco strašného, aby si tohle zasloužila. Jejich argumentační linií je: Hněv teroristů musí být reakcí na nelidské zacházení ze strany Západu.

Takže se sami obviňujeme, abychom byli neobvinitelní. Je bezpečnější obvinit vlastní společnost a socioekonomické podmínky, než náboženské a kulturní koncepce, jimiž teroristé otravují své mysli.

Podle zpráv činí míra nezaměstnanosti v proslulé bruselské čtvrti Molenbeek 30 %. To je relativně velké číslo na Západní Evropu, ale není neobvyklé v jihoevropských zemích nebo arabském světě. V Molenbeeku existuje chudoba, ale je to chudoba relativní. Neexistuje hlad, bezdomovectví, nechybí zdravotnická infrastruktura ani školy.

Ve srovnání s průměrnou životní úrovní v Maroku nebo Egyptě je Molenbeek pohodlně středostavovský. Tak jako v kterékoliv jiné západoevropské zemi mnoho belgických institucí a organizací nabízí pomoc rodinám, které potřebují bydlení, potraviny, vzdělání a zdravotní péči. Příležitosti uspět, studovat a stát se respektovaným členem společnosti jsou ve srovnání se zeměmi původu mnoha emigrantů nespočetné. Přesto existuje hluboký resentiment mezi mladšími generacemi imigrantů z marokánských rodin.

Imigrace z Maroka a Turecka je pro nizozemské daňové poplatníky drahou záležitostí: V moderním státě blahobytu imigranti více závisejí na státu, než průměrný občan. Kvůli nedostatku vyššího vzdělání a nedostatku nekvalifikované práce berou imigranti vyšší dávky v nezaměstnanosti a sociální dávky. Jako skupina dostávají více peněz, než kolik zaplatí na daních. Vykazují také vyšší zločinnost, než by odpovídalo jejich počtům. Existuje spousta úspěšných příběhů, ale také znepokojivých trendů. Jako například radikalizace. A situace v Belgii je ještě horší.

Není pochyb o tom, že mezi mladými muslimskými imigranty existuje mnohem větší nezaměstnanost. Lze to vysvětlit dvěma možnými způsoby.

První vypadá nějak takto: Belgický lid je strašlivě xenofobní a protimarokánský, upírá svým marokánským sousedům příležitosti dosáhnout úspěchu. Ale pokud by to byla pravda, muselo by to platit pro každou západoevropskou společnost, protože nezaměstnanost mezi Maročany a dalšími muslimskými přistěhovalci je výrazně nadprůměrná. To by indikovalo, že evropská xenofobie dosáhla nesnesitelné úrovně. Proč by muslimové zůstávali ve společnostech, které vykazují tak hlubokou neúctu vůči migrantské populaci? Protože si uvědomují, že nezaměstnaný občan evropského státu blahobytu řízeného nevěřícími má vyšší životní úroveň, než zaměstnaný občan bohabojného Maroka?

Život v Belgii je pro migranty mimořádně dobrý a bezpečný - pokud jsou ochotni se integrovat do nového kulturního prostředí.

Pojetí, podle nějž Belgičané marockého původu trpí rozsáhlým vylučováním, diskriminací a potlačování je urážlivé - a přesto jej vyznavači politické korektnosti bez problémů přijímají. Život v Belgii je pro migranty dobrý, pokud jsou ochotni jednat jako jednotlivci, studovat s vášní a otevřeností a přijmout sekulární systém Západu.

Neexistuje žádný rozdíl v socioekonomickém postavení mladých z prostředí málo vzdělaných dělnických vrstev v Belgii a z prostředí muslimských migrantů. Obě skupiny se musejí snažit, překonat slabé ekonomické postavení rodiny. Ve Španělsku nezaměstnanost mladých dosáhla 50 % a stát blahobytu je méně rozvinut než Belgii, ale španělští občané se neodpalují v metru.

Jiným vysvětlením vysoké nezaměstnanosti mezi muslimy v Evropě nemá nic společného s vyloučením a diskriminací. Velký segment populace migrantů si vede dost dobře, ale významný počet - někteří tvrdí že až 50 % - se nevymanil z mentálních a kulturních podmínek, které udržují jejich zemi ve stavu "rozvojové země". Upírání rovných práv ženám, neexistující oddělení státu a církve, špatné vzdělání, přehnaná náboženskost, patriarchální mačismus - to jsou věci k vidění v oblastech, jako je Molenbeek.

V prosinci 2013 profesor Ruud Koopmans z Berlínského sociálního městského centra publikoval studii "Fundamentalismus a nepřátelství vůči nečlenům skupiny", v níž srovnal hostilitu mezi muslimskými imigranty s hostilitou mezi křesťany v Západní Evropě. Napsal: "Takřka 60 % evropských muslimů odmítá mít za přátele homosexuály a 45 % si myslí, že židům se nedá věřit. Více než polovina věří, že se Západ snaží zničit islám. 75 % se domnívá, že existuje jen jedna možná interpretace Koránu, které by se každý muslim měl držet, a 65 % tvrdí, že náboženská pravidla jsou pro ně důležitější, než zákony země, v níž žijí." Pokud jde o křesťanské občany, uzavírá: "Jako důsledné fundamentalisty lze charakterizovat méně než 4 %."

Ačkoliv každý pátý Evropan může být označen za islamofoba, úroveň fóbie vůči Západu mezi muslimy je pořád mnohem vyšší, když 54 % věří, že Západ se snaží zničit islám. Zaznamenaná úroveň nenávisti křesťanů vůči muslimům se pohybuje kolem 10 %.

"Západofobie" je zajímavý výraz. Vyjadřuje odmítání přijmout základní pojmy života na Západě. Mladíci jako pachatelé bruselských útoků odmítli řídit se sociálním kodexem života v Belgii. Byli vychováni s myšlenkou, že jejich náboženská etika překonává etiku nevěřících (která z jejich pohledu takřka neexistuje). Jejich druhořadé ekonomické postavení bylo tedy ponižující, šlo o něco nedůstojného, co je třeba zničit.

Integrace muslimů v Evropě je úspěšná, když jsou muslimové ochotni vzdát se mentální uzavřenosti svých domovských zemí - zemí, které opustili kvůli lepšímu životu. Protože pokud budou odmítat evropskou mentalitu, budou v sobě živit resentiment a kulturu násilí.

Co jsme jim udělali? Otevřeli jsme svá města, své domy, své peněženky. A v našich sekulárních chrámech pokroku - ve stanicích metra, na letištích a v divadlech - se jejich synové zabíjejí, berou sebou naše syny a dcery. Není tu nic, zač bychom se měli omlouvat. "Západofobie" vznikla v muslimské komunitě. Musíme žádat, aby se jí zřekla.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3425

Diskuse

Obsah vydání | 1. 4. 2016