Překonat fetišismus technologií a nepropadnout luddismu

31. 7. 2017 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
V chaosu doprovázejícím působení Trumpovy administrativy - která kromě jiného například dosud nejmenovala velvyslance v řadě zemí - zanikla zpráva o odchodu náměstka ministra obrany Roberta Worka v polovině července. Work je velmi úzce spojen s tzv. Third Offset Strategy - programem, s jehož pomocí měly USA obnovit upadající technologický náskok nad potenciálními protivníky.


Počátkem 90. let disponoval Západ rozhodující technologickou převahou nad všemi potenciálními protivníky. Tato převaha byla v zásadě výsledkem tří hlavních faktorů: Masivního rozvoje výpočetní techniky, který ještě na přelomu 60. a 70. let odstartoval program Apollo, programů ochrany klíčových technologií typu COCOM a vojenského programu dnes označovaného jako 2. offset - jehož cílem bylo vyvážit početní převahu jednotek Varšavské smlouvy promyšlenými technologickými inovacemi.

Tato doba je pryč. Konec studené války přinesl zrušení režimu COCOM a globalizace vedla k postupnému přesunu nejen výrob, ale také vývoje špičkových technologií do asijských zemí, což znamená vyrovnávání technologických úrovní ekonomik v různých regionech. Ve vojenské oblasti pak potenciální protivníci usilovně dohánějí americký náskok, aniž by dosud existoval efektivní program jeho obnovení. A množí se varování, že opakování 2. offsetu v současných podmínkách může být jednoduše neproveditelné, protože řada podmínek chybí.

Západ je tedy technologicky zhruba na stejné úrovni jako jeho protivníci - a přestal být výlučným iniciátorem inovací v oblasti špičkových technologií. To ale znamená, že protivníci jsou bez problémů schopni využívat slabin plynoucích z použití novějších technologií v západních společnostech a armádách - slabin, které vůbec nebyly zřejmé, dokud Západ měl na pokročilé technologie faktický monopol.

To vytváří celou řadu problémů, do jejichž řešení se nikomu příliš nechce - a dokonce se o nich stále ani příliš nemluví. Od propagandy v podobě individuálně zasílaných textových zpráv pro vojáky během důležitých manévrů přes možné hacknutí strategických jaderných zbraní a použití botů k ovlivnění veřejných debat na sociálních sítích až po zásahy do klíčových informačních databází a volebních systémů se otevřela zcela "nová fronta" pro boj s nenáviděným Západem. Pokud technologické změny budou dál samoúčelně, bezmyšlenkovitě vychvalovány a překotně zaváděny bez zvážení možných bezpečnostních rizik, "úžasné" novinky jako internet věcí stávající zranitelnost západních společností ještě výrazně prohloubí.

Zpochybnění důvěry v politický systém prostřednictvím zásahů hackerů do hlasovacích zařízení představuje téma, kterému se američtí experti věnují řadu let - ovšem jejich námitky byly donedávna bagatelizovány a ignorovány, protože elektronické hlasování bylo považováno za "pokrokové" a "cool". S hrozící americkou ústavní krizí vyvolanou Trumpem se to možná konečně změní - a bezpečnostní ohledy mohou přinést i návrat k "papírovému" hlasování, přinejmenším do doby, než namísto stávajících šuntů vzniknou dostatečně zabezpečená elektronická hlasovací zařízení.

Bylo by samozřejmě chybou propadnout neoluddismu a začít teď považovat technologický vývoj za faktor s negativním znaménkem. Spíše nastal čas přistupovat k technologiím mnohem méně "nadšenecky" a nekriticky, zvažovat jejich možná pro a proti a přizpůsobit tempo a způsoby jejich zavádění procesu zvládání rizik. To je samozřejmě něco jiného než rozplývat se nadšením nad každou novou elektronickou hračkou či nad možností, že se chytrá lednice dokáže sama postarat o zásobení domácnosti potravinami. Bezpečnostní rizika tvoří neoddělitelnou součást rozvoje technologií, tím spíše pak v situaci, kdy již nejsme ani zdaleka výhradními iniciátory technologických změn ani hlavními výrobci nových zařízení.

Bez ohledu na to, zda americký program 3. offsetu přežije, bude třeba řešit obrovský dosud systematicky podceňovaný úkol zabezpečení volebních systémů, strategicky důležitých informačních databází nebo internetu věcí.

Vojáci, kteří po zkušenostech z Ukrajiny při odjezdu na mezinárodní cvičení dostávají rozkaz ponechat "chytrofóny" doma, si jistě všimli, že "být neustále online" už vůbec není považováno za samozřejmost - natož pak za výhodu.

0
Vytisknout
9740

Diskuse

Obsah vydání | 3. 8. 2017