Kde je morální a politická odvaha Evropské unie?

15. 3. 2016

Navzdory zmatku v Evropské unii a populistickému zneužívání nejistoty tamějších občanů zůstává Evropská unie majákem svobody a stability. Lidé do ní budou stále přicházet v naději na lepší život. Zvládání imigrace nesmí znamenat, že bude Evropa méně svobodná, méně stabilní, méně férová, méně jednotná. Bez politické a morální odvahy tato krize možná Evropskou unii porazí a tu porážku si Evropská unie většinou způsobí sama. Jestliže Řekové - ožebračení a unavení, se státem, který je nefunkční, mohou usilovat o to nejlepší, co je v jejich silách, Evropská unie se přece může pokusit o víc.

Řecko pulsuje lidmi, kteří prchají před válkou a chudobou, od doků v aténském přístavu Piraeus až po blátivá pole v Idomeni, kde naráží jejich velká migrace na ostnaté dráty evropského zmatku a strachu. Řecko, už vyčerpané drtivým zadlužením, vládními škrty a hospodářskou krizí, nyní spěchá, aby poskytlo útočiště a péči rychle rostoucímu počtu uvízlých uprchlíků, kteří nechtějí nic víc než zůstat v pohybu a na cestě. Nejsou si vědomi toho, že jejich touha po svobodě, stabilitě a prosperitě uvrhla Evropskou unii do největší krize od jejího založení, píše v deníku New York Times Nikos Konstandaras.

Podle vysokého komisařství OSN pro uprchlíky připlouvá každým dnem z Turecka v průměru 1442 lidí. Řecko spěšně proměnilo vojenské tábory, letní tábory pro děti a infrastrukturu z olympijských her v Aténách r. 2004 v přijímací střediska pro péči o uprchlíky. Vyhlídky na to, že budou moci jít dál, jsou špatné. Balkánské hranice jsou uzavřeny, v Německu, které loni přijalo více než milion lidí, posílila ve třech zemích v nedělních volbách populistická protiimigrační strana.

Německo se snaží přimět Evropskou unii ke kolektivní akci, jímž by se rozdělilo břemeno, ale také by se respektovaly zásady solidarity a humanismu. Výsledkem jsou rozhořčenost a rozbroje. Mnoho členských zemí odmítá systém kvót na rozdělování uprchlíků. Řecká pobřežní stráž a evropská pohraniční služba Frontex nedokázaly zabránit lidem v gumových člunech v připlouvání. Válečné lodě NATO to také nedokážou. Budou zachraňovat lidi v moři tak, jak to dělají řečtí rybáři už přes rok. Nejnovější pokus o dohodu s Tureckem vyvolá zřejmě v Evropě další rozbroje.

Tady v přístavu Piraeus přijíždějí každodenně uprchlíci a migranti na palubě obrovských přívozních lidí z východních řeckých ostrovů. Do minulého víkendu jich letos přišlo už 141 787 a asi 43 000 z nich je stále ještě v Řecku. Ve skladišti pro lodní náklad je anglický nápis: "Vítejte v Pireu. Informace, pomoc a chvilkový oddech jsou v terminálu pro cestující E1 k dispozici zdarma".

Někteří uprchlíci přijímají nabídku dopravy autobusem do recepčních táborů, jiní stále ještě doufají, že je pašeráci dopraví skrze uzavřené hranice. Venku, v zimním slunci, kreslí děti pastelkami a na papír, rozdávaný dobrovolníky.

Řecká historie je plná válek, diktatur, chudoby a masové migrace. Řecko, členská země EU, která je nejblíže válkám a chaosu na Blízkém východě, čelí nebezpečí svého dlouhého pobřeží a riskuje izolaci od svých partnerů. Avšak nynější krize vedla k tomu, že se Řecko a Německo sblížily. Otevřený přístup Angely Merkelové vůči uprchlíkům ukázal, že je německá kancléřka stoupencem evropských humanistických principů. Nyní vláda Merkelové trvá na tom, že hranice musejí zůstat otevřeny, a Berlín a Atény jsou tak na téže straně. Země, které podopořily tvrdý postoj Německa vůči Řecku v době ekonomické krize jsou nyní s Berlínem v rozporu a odmítají přijímat uprchlíky, kdežto Řecko, černá ovce, se pokouší odvážně zvládnout uprchlický problém a obhajuje evropské hodnoty.

Návrh na dohodu mezi EU a Turckem, o němž se má jednat na summitu dne 17. a 18. března, podle něhož mají být všichni noví neregulérní migranti cestující z Turecka do Řecka vráceni do Turecka, vyvolal ostrou kritiku z mnoha stran: Úřad pro uprchlíky OSN, Amnesty International, Human Rights Watch, Evropská rada pro uprchlíky a exulanty a mnoho dalších organizací poukazuje na to, že masové deportace ohrožují práva uprchlíků. Jiní poukazují na to, že má být odměněna stále autoritářštější turecká vláda.

Navzdory zmatku v Evropské unii a populistickému zneužívání nejistoty tamějších občanů zůstává Evropská unie majákem svobody a stability. Lidé do ní budou stále přicházet v naději na lepší život. Zvládání imigrace nesmí znamenat, že bude Evropa méně svobodná, méně stabilní, méně férová, méně jednotná. Bez politické a morální odvahy tato krize možná Evropskou unii porazí a tu porážku si Evropská unie většinou způsobí sama. Jestliže Řekové - ožebračení a unavení, se státem, který je nefunkční, mohou usilovat o to nejlepší, co je v jejich silách, Evropská unie se přece může pokusit o víc.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1602

Diskuse

Obsah vydání | 17. 3. 2016