Na Merkelovou se útočí ze všech stran

10. 2. 2015

čas čtení 4 minuty

Angela Merkelová tento týden vystupuje ve funkci prostředníka mezi dvěma rozzuřenými supervelmocemi a snaží se udržet mír na evropském kontinentu, zděšeném, že konflikt na Ukrajině by mohl eskalovat v totální válku mezi Západem a Ruskem, píše v deníku Guardian Simon Tisdall.

Německá kancléřka se stala osamocenou zastánkyní evropských zájmů v děsem naplněných měsících, které následovaly po loňské Putinově invazi a anexi Krymu. Částečně se to stalo v důsledku toho, že vedla desítky soukromých telefonních rozhovorů s válkychtivým ruským prezidentem, částečně proto, že má Německo silné hospodářské a energetické vazby na Rusko, a částečně také proto, že nikdo jiný se v této roli nevyskytl. Merkelová se tedy stala nejvýznamnějším vyjednavačem Evropy ohledně konfliktu na Ukrajině.

V posledních dnech je zjevné, jak osamocená je nyní Merkelová v této roli. Útočí se na ni ze všech stran.

Na jedné straně jedná Rusko stále rozporně a dvojznačně. Minulý týden Putin povzbuzoval naděje, že je dohoda nablízku, po pátečních rozhovorech varoval, že dohoda v Minsku ve středu je jedině možná, pokud budou předem splněny jeho požadavky. Všechny strany se od pondělka snaží mu je splnit, div se nepřetrhnou.

Během své návštěvy v Egyptě - jejímž částečným důvodem bylo dát najevo, že Rusko není izolováno - Putin znovu zrekapituloval své známé stížnosti, že se Západ snaží Rusko obklíčit a rozdrtit a že NATO porušilo svůj příslib nerozšiřovat se k ruským hranicím. "Opakovaně jsme varovali Spojené státy a jejich západní spojence ohledně škodlivého dopadu jejich zasahování do ukrajinských vnitřních záležitostí, ale oni náš názor neposlouchali," řekl. To nezní, jako že by se Putin připravoval podepsat historickou mírovou dohodu.

Na druhé straně si musí Merkelová poradit s rostoucím, poněkud simplistním přesvědčením ve Washingtonu, že jediným způsobem jak přimět Putina, aby přestal, je dodat ukrajinské vládě supermoderní zbraně. Merkelová, stejně jako většina politiků v EU, je pevně přesvědčena, že by to situaci jen zhoršilo. Barack Obama, s nímž o záležitosti v pondělí hovořila v Bílém domě, zřejmě rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině odloží až na dobu po rozhovorech v Minsku.

Obamův viceprezident Joe Biden však naznačil, že uměřenost USA bude asi krátkodobá. "Vzhledem k nedávné historii Ruska musíme posuzovat jeho činy, ne slova. Nemluvte na nás, ukažte nám, pane Putine," řekl Biden o víkendu. Ukrajinci mají podle něho "právo na vlastní obranu".

Jestřábi v Kongresu zacházejí daleko dál. Argumentují, že diplomacie Merkelové poskytuje kamufláž pro pokračující nepřijatelné chování Ruska, pro jeho lhaní a pro okupaci dalších území. Rusko ignorovalo dohodu o příměří z Minsku z loňského září už od prvního dne, argumentují tito kritikové, tak proč by měl být výsledek jednání nyní jiný? Američtí delegáti na mnichovské konferenci o minulém víkendu Merkelovou obvinili z mnichovanství a charakterizovali mírové rozhovory jako "nesmysly z Moskvy".

Pro republikánskou pravici a její mediální spojence je Merkelová naivní, nebo, což je ještě horší, poraženecká. Senátor John McCain srovnává její iniciativu s mnichovskou dohodou z roku 1938. "Historie nám ukazuje, že diktátoři si vždycky vezmou víc, když jim to dovolíte," řekl McCain v Mnichově o víkendu.

Merkelová je také terčem útoků od členských zemí EU. Východoevropské státy jako Estonsko a Polsko se děsí potenciální hrozby z Ruska a chtějí, aby Spojené státy a NATO hrály aktivnější roli při zastavení ruské agrese. Ukrajinská vláda se také obává, že jakákoliv dohoda s Putinem, zejména dohoda ohledně možné nárazníkové zony, donutí Kyjev, aby předal separatistům další území, zřejmě navždy.

Merkelová možná tento týden neuspokojí nikoho. Buď uzavře mírovou dohodu, která bude ignorována od momentu, kdy bude podepsána, nebo nedojde k žádné dohodě. Pokud se jí však podaří uzavřít trvalý mír, budou ji lidé srovnávat s Bismarckem.

Kompletní komentář v angličtině ZDE

0
Vytisknout
9779

Diskuse

Obsah vydání | 11. 2. 2015