Potřebuje české školství pedagogy z UJAK?

10. 2. 2015 / Bohumil Kartous

Akademické znalosti a praktické dovednosti aneb jak se mění role školy. Inkluze není neštěstí ani pro "normální", ani handicapované, ukazují příběhy integrovaných dětí. Kulatý stůl a seminář zahájí veřejnou diskusi o povinném předškolním vzdělávání. Zákon o pedagogických pracovnících limituje rozvoj učitelů a nahrává pochybnému podnikání se vzděláním. Novela školského zákona jde do třetího čtení, spory o kodifikaci mentálního postižení v zákoně pokračují. Více v pravidelném týdenním souhrnu Beduin (1. 12. – 7. 12. 2014), připravovaném spolkem EDUin.

Témata týdne:

Výrok týdne:

„Víme to opravdu všichni, že je důležitá? Vždyť mnohé osobnosti veřejného života si činí čest z toho, že se chvástají, že s matematikou nikdy neměly nic společného, nenáviděly ji, a přesto říkají: „Podívejte, jak velkými jsme se staly.“ Matematika je pochopitelně důležitá nejen kvůli svým četným praktickým aplikacím, ale především je to nejlepší prostředek, který učí lidi myslet. Učí mladé lidi se nejen ptát, že něco platí, ale i PROČ to platí. Na věci je smutné, že mnozí mladí dnes ani nechápou, proč by se taková otázka měla klást.“ Prof. Pavel Exner, předseda Evropské matematické společnosti (Česká pozice).

Novinky (výběr ze zajímavých událostí)

  • „Škola života“ vede k přízemní nevzdělanosti. Konrád Liessmann, autor bestselleru Teorie nevzdělanosti, vydal další knihu: Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti. Polemika. Poukazuje na paradox požadavku tzv. „školy života“, údajného ideálu, a potřeby odvádět ve škole pozornost od každodenního života, umožňovat získávat nadhled a sebereflexi (Česká pozice). Autoři filmu Ivory Tower (Aj) mimo jiné poukazují na fakt, že se výuka na některých amerických univerzitách téměř obejde bez toho, aby studenti vůbec četli. Zajímavým průnikem mezi „školou života“ a akademickým vzděláváním, které vede k sebereflexi, nabízí projekt Deep Springs College (Aj), na který dokument upozorňuje. Studenti zároveň pracují na statku a studují. Projekt zažívá velký úspěch.
  • Potřebuje české školství pedagogy z UJAK? Kdo by vlastně měl učit? Akreditační komise požaduje odebrání akreditace na obor Speciální pedagogika soukromé Univerzitě Jana Ámose Komenského (ČT). UJAK se snaží ekonomicky využít povinnosti formálního vzdělání, stanovené novelou zákona o pedagogických pracovnících. Před pár dny zároveň vyšla zpráva, že do programu Teach for America, který získává pro potřebné školy talentované absolventy VŠ, se přihlásilo asi o čtvrtinu méně uchazečů (NY Times, Aj). Program je vysoce prestižní a selektivní a uspěje jen cca 15 % uchazečů. V ČR je taková možnost kvůli zákonu o pedagogických pracovnících mimo úvahu. Podle zprávy České školní inspekce přitom 23 % učitelů nemá dostatečnou autoritu na to, aby si zjednali respekt (Novinky.cz). O výchovných problémech ve školách pojednává díl Vší ve škole (Aktuálně.cz).
  • Nebýt inkluze, byl bych nyní pomocnou silou v kuchyni. Reakce na výroky prezidenta o inkluzi pokračují. Jan Michalčák, handicapovaný student University College London, napsal Miloši Zemanovi, aby vysvětlil svůj výrok o segregaci handicapovaných a normálních. Dostalo se mu vyhýbavé odpovědi. Zemanovi postoje považuje za skandální a na svém vlastním příkladu dokládá, že se Zeman hrubě mýlí (DVTV). O tom, že inkluze není neštěstím pro „normální“ a handicapované, dokládá i článek o zkušenostech ZŠ v Horní Moštěnici (LN). PedF Univerzity Palackého připravuje pro školy manuál inkluze, vznikla organizace Rodiče pro inkluzi, všimla si ČT.

Inspirace z (a do) praxe

Akce tohoto a příštího týdne (výběr z EDUkalendáře)

  • Povinné předškolní vzdělávání. Kulatý stůl SKAV a EDUin o předškolním vzdělávání, 19.2.,10.00, ZŠ Vodičkova, Praha.
  • Odborný seminář k tématu předškolního vzdělávání dětí ohrožených budoucím školním neúspěchem. 23. 2. v 10 – 15, Goethe Institut, Masarykovo nábřeží 32, Praha.

Více akcí a podrobnosti ke každé z nich najdete v EDUkalendáři.

0
Vytisknout
3366

Diskuse

Obsah vydání | 12. 2. 2015