Manuál ČSSD, jak se znemožnit rychle a snadno

8. 8. 2014 / Marek Řezanka

Je s podivem, s jakou pečlivostí a neomylností se umí ČSSD znemožnit vždy v pravý čas před volbami. Není to tak dávno, kdy mohla mít před předčasnými parlamentními volbami všechny trumfy v rukou. Místo toho, aby se zaměřila na svůj sociální program, na kritiku toho, co předchozí vláda vyhrotila a rozložila, ČSSD vytáhla na obranu demokracie -- a jak jinak než s Kalouskem po boku.

V době voleb do Evropského parlamentu zase nedokázala nic lepšího, než podpořit fiskální pakt (opět s Kalouskovým přikyvováním a upozorněním na dluhovou brzdu) -- a zpochybnit tak vlastní základy, na nichž má stát. Navíc potom sociální demokraté nebyli schopni přijít se jmény lidí, u nichž by bylo zřejmé, že určité problematice rozumějí a budou schopni ji z pozice eurokomisaře řešit.

S blížícími se volbami do senátu se potom ČSSD stará o to, aby jedna z jejích čelných tváří dostala KO v přímém přenosu, opět po bratrském poplácání do zad od Kalouska.

Nějakou oranžovou záři nad Kladnem asi čekat nemůžeme -- a možná že se oranžová bude po volbách nesměle krčit někde v koutě.

Ponechme nyní stranou věcnou stánku připravovaného služebního zákona. Zaměřme se na přístup vedení sociální demokracie k člověku, který má tento zákon na starosti.

Dovolme si malý historický exkurz. Píše se říjen 2013. Sociální demokracie žije Haškovou "zradou", div nevzniká nová legenda o Svatém Václavovi, tentokrát tedy o Svatém Bohuslavovi.

Slyšíme hesla jako: "Za Sobotku, za demokracii" - a nemůžeme si nevšimnout tváře Jiřího Dienstbiera, který se na adresu Haška a jeho věrných vyjadřuje poměrně razantně, že pro něho "nemá takový podraz obdoby".

Docela zajímavé by bylo, jakými slovy hodnotí současné smetení svého návrhu ze stolu s tím, že jeho pokrevní bratr se k němu poněkud nezná -- a ještě si ho pozve na kobereček.

Možná je to tím, že se předseda vlády dal na pokusy (možná z toho vznikne memoriál M. Kalouska), při nichž vznikají hadi. Kdysi měl had jedné slečně našeptat, aby kousla do jablka. Kdo ví, co našeptali barevní plazi předsedovi vlády, když jim spolu s místopředsedou vlády pro vědu, výzkum a inovace, Pavlem Bělobrádkem, vdechli život?

Nakolik je stávající postup B. Sobotky slučitelný s postojem odborů, zjistíme při podrobnějším pohledu na jejich stanovisko:

"Vzhledem k těmto skutečnostem je současný posun v "politických" jednáních z pohledu ochrany zájmů zaměstnanců, na které se bude služební zákon vztahovat, naprosto nepřijatelný a navíc porušuje významným způsobem jak dosavadní výsledky jednání, tak i postoj vládní koalice k dosud projednaným závěrům a dohodám, uzavřeným v průběhu jednání o komplexním pozměňovacím návrhu.

Vedení Odborového svazu státních orgánů a organizací jednoznačně odmítá politické "handly" u návrhu tak závažného právního předpisu, který ovlivní životy tisícům státních úředníků, kteří právě na základě rozhodnutí politické reprezentace plní úkoly státní správy a tato rozhodnutí realizují v praxi!!!"

Zdroj: ZDE.

Lze se domnívat, že zejména před senátními volbami, kdy ČSSD obhajuje drtivou většinu ze 27 křesel, u svých voličů příliš neboduje. A to přitom zvládla relativně úspěšně prosadit některé ze svých programových priorit. Jenomže selhala v případě tzv. církevních restitucí, kdy rezignovala na jakoukoli korekci zákona a prostřednictvím svého jednostranného ministra zahraničních věcí nebodovala ani v případě krizí na Ukrajině či v Gaze.

Karetní hráč se svých trumfů nezbavuje. Odřízne-li se B. Sobotka od J. Dienstbiera (ministra pro lidská práva a rovné příležitosti) -- klidně může tvrdit, že tak činí v zájmu udržení vlády -- podkopává si svou pozici. Příliš věrných pobočníků, o něž by se mohl opřít, totiž patrně nemá. A nakolik může za své spojence považovat voliče sociální demokracie, se dozví až nebezpečně brzy.

0
Vytisknout
6057

Diskuse

Obsah vydání | 12. 8. 2014