Několik poznámek k vojenské situaci na Ukrajině

11. 8. 2014 / Karel Dolejší

Někteří čtenáři píší, že prý jim chybí zprávy o vojenské situaci na Ukrajině. Moje zkušenost je ovšem spíše opačná. Texty, které popisují situaci, místo aby opakovaly černobílou propagandu preferované válčící-neválčící strany, vyvolávají zpravidla nesouhlasné reakce.

Rozmáchlá obkličovací operace ukrajinské armády s ohledem na malé zdroje a nezkušenost ozbrojených sil od počátku až příliš velkorysá, byla v minulých dnech značně redukována. Logistické problémy a trvající dělostřelecká palba z ruského území, kterou právě prošetřuje OBSE, znemožnily uzavření ukrajinské státní hranice vůči pravidelné infiltraci menších konvojů se zbraněmi a posilami z ruského území.

Nejkritičtější situace je na pravém křídle, v tzv. sektoru D, kde bylo několik velkých ukrajinských jednotek de facto odříznuto protiútokem separatistů a vystaveno pravidelné dělostřelecké palbě z vnitrozemí i z ruské strany. Oficiální údaje Kyjeva o 568 padlých vojácích za dobu trvání "protiteroristické operace" jsou nepochybně silně podhodnocené a jen v samotném sektoru D byly překročeny možná až několikanásobně. Hlavní velení v Kyjevě přitom velice kontroverzně zastavilo operaci směřující k vyproštění obklíčených jednotek na pravém křídle a to zde vyvolalo demoralizaci a dezerce.

Tváří v tvář nemožnosti uzavřít hranici Kyjev zvolil alternativu rozdělení separatistického území na dvě části obsazením komunikačního uzlu Debalceve a blokování zásobovacího koridoru z Ruska prostřednictvím obsazení komunikačního uzlu Krasnyj Luč. Poté má následovat obležení a obsazení dvou hlavních center separatistů, Doněcka a Luhanska; Doněck je již téměř kompletně obklíčen, poslední překážkou je Horlivka, o niž se stále vedou těžké boje. Jak zmatené jsou zprávy z bojiště a jak daleko pokročil vnitřní rozklad separatistů se ukazuje právě na kauze bojů o Krasnyj Luč. Hlavní velitel doněckých povstalců Girkin/Strelkov obvinil o víkendu kozácké jednotky bránící toto město, že zbaběle utekly. Následovala zpráva z Kyjeva popírající Strelkovovu informaci o tom, že vládní jednotky už Krasnyj Luč obsadily; boje o toto město ve skutečnosti i dnes stále probíhají.

Jednotky pod vedením Alexandra Chodakovského, které donedávna kontrolovaly prostor v oblasti strategické výšiny Savur-Mohyla v Doněcké oblasti, komunikovaly v posledních týdnech v Doněcku prakticky jen s "premiérem" Alexandrem Borodajem, který ovšem o víkendu za dosud nevyjasněných okolností rezignoval. Borodajův odchod znamená tedy přervání spojení mezi kozáky a Čečenci na jedné a Strelkovovými ruskými/ukrajinskými nacionalisty a ultrapravičáky na druhé straně. K rezignaci došlo zhruba týden po zavraždění hlavní spojky mezi "Doněckou lidovou republikou" a centrálou extrémistického Hnutí Eurasia v Moskvě, Alexandra Prosjolkova. Prosjolkovův guru Alexandr Dugin obviňuje ze střelby na něj kyjevské síly, situace však vůbec není jasná a jednoznačná a nelze s jistotou říci, kdo Prosjolkova vlastně zabil a proč.

Odstoupivší Borodaj patřil ke Strelkovovým nejbližším spolupracovníkům, i on se však přidal ke kritice, podle níž se Strelkov ohlíží pouze na vojenské aspekty situace a nehledí na politický rozměr, ekonomiku a na situaci civilního obyvatelstva. Vedle toho si všem Strelkov ve svých vystoupeních už měsíce stěžuje na malý zájem místního obyvatelstva o boj a na malou pomoc z Ruska. Krátce poté, co se přesunul ze Slavjanska do Doněcka, nařídil nucené odvody mužů do 65 let pod hrozbou trestu smrti a navrhl řízené destrukce některých budov na předměstí s cílem zablokovat přístupy do města. Zdroje, které nafukují kauzu částečné mobilizace vyhlášené Kyjevem, tato fakta samozřejmě zamlčují.

Ukrajinská armáda provádí obkličovací operace a snaží se v co největší míře operovat ve volném terénu, což jí umožňuje maximalizovat výhody plynoucí z převahy v palebné síle. Naproti tomu boje ve městech tuto výhodu redukují. Oficiální prohlášení, že "nebude útočit na města", nelze ovšem brát jako pravidlo v situaci, kdy úspěch operace závisí přinejmenším na obsazení měst Krasnyj Luč a Horlivka. Obě strany krmí média válečnou propagandou.

Ukrajinská média v posledních dnech stále častěji přinášejí fotoreportáže ze zničených sídel a obviňují separatisty, že se ničením obytných oblastí snaží vyrobit záminku pro otevřenou ruskou intervenci pod hlavičkou "humanitární operace". Bez spolehlivých zdrojů v místě není možno rozhodnout, kdo v kterém případě vedl dělostřeleckou palbu na sídelní oblasti. Mezinárodní organizace ani nestranní reportéři v místě nezvládají mapovat všechny takové případy. O mimořádně obtížné situaci civilního obyvatelstva není pochyb. O tom, kdo za ni nese odpovědnost, není tak snadné rozhodnout, jak tvrdí propagandisté.

Obě strany konfliktu jsou již povážlivě vyčerpány, avšak zejména separatisté v doněckém regionu prakticky stojí na pokraji porážky a čeká je již pouze boj v obklíčení. Pokud Rusko do konfliktu otevřeně nezasáhne, Doněck by měl padnout v řádu týdnů.

Politické plány prezidenta Porošenka určené pro dobu po skončení vojenských operací jsou utajovány - a tak se lze pouze domýšlet, o co se bude Kyjev snažit. Nabízí se pokus po fyzickém rozdělení separatistů rozdělit je také politicky - uskupení v Luhanské oblasti, které si stále udržuje otevřené zásobovací koridory z Ruska a není politicky tak extrémistické jako skupina kolem Strelkova, by se hypoteticky mohlo stát partnerem v rozhovorech, zatímco obklíčená doněcká skupina s velkým vlivem extrémistických občanů Ruské federace, stále otevřeněji atakující i Putinovu politiku jako "slabošskou", vhodného partnera pro jednání nepředstavuje.

0
Vytisknout
13809

Diskuse

Obsah vydání | 13. 8. 2014