Děti v Gaze: Izrael si vytváří novou generaci nepřátel

12. 8. 2014

Najia Warshagha (9) zažila už tři války v Gaze. Nemůže spát a trvale má strach

Zdálo se, že představuje kolektivní utrpení dětí v Gaze: holčička, oči sklopené, slza v oku, krev rozmazanou po tváři, strach na obličeji.

Vyfotografovali ji po bombardování úkrytu, školy v OSN v Džabalii. "Pro svět je to strašná hanba," řekl šokovaný šéf OSN poté, co tam zemřelo 15 lidí a více než 100 jich bylo zraněno.

Holčička, jejíž fotografie obletěla svět, se jmenuja Najia Warshagha. Je to ve věku devíti let veterán už tří válek v Gaze. Za poslední čtyři týdny této války bylo usmrceno nejméně 447 dětí a 2744 jich bylo zraněno, podle údajů OSN. Tisíce dalších dětí - Najia je jednou z nich - byly hluboce ztraumatizovány.

Devět dní po vybombardování té škoily OSN sedí Najia na pohovce u příbuzných, kde teď bydlí, vážné dítě se zaťatými pěstmi, když přerývaně vypraví, co se stalo. "Byla jsem v učebně číslo 1, spala jsem. Ozvala se strašná rána. Maminka nás objala, a pak dopadla další raketa. Křičela jsem a brečela."

Myslí na to ještě i teď? Pauza, kývnutí hlavy. A tiše: "Pořád se mi zdá o tom, co se stalo."

Její maminka Majdolen, 31 doplňuje mezery v přerývaném Najiině vyprávění. Sedm rodin spalo v učebně číslo 1, když asi ve 4.30 ráno dopadly rakety. Najia byla zraněna na nohou a její čtyřletý bratr Ali byl zasažen na hlavě. Naštěstí zranění dětí nebylo vážné. Majdolen zranil šrapnel na hlavě a na ramenou. Škola v Džabalie byla jednou ze šesti škol OSN, které se staly terčem útoků.

Rodinu odvezli do nemocnice Šifa v Gaza City, do chaotického a přepracovaného místě, kde se pracuje čtyřiadvacet hodin denně a všechny postele jsou plné. Ali tam strávil dva dny, Nadiju si nechali týden, ošetřovali ji pro vážný šok. Stále ještě bere léky.

"Je velmi ztraumatizována od té doby, co se to stalo," říká Majdolen. "Nemůže pořádně spát, pořád se bojí. Děti mě nechtějí opustit, chtějí spát se mnou a pořád za mnou chodí."

Lékaři a odborníci na dušební poruchy v Gaze mají trpké, obrovské množství zkušeností s léčením ztraumatizovaných dětí. Po Operaci lité olovo zjistila psychiatrická studie provedené v Gaze, že 75 procent dětí starších šesti let trpí jedním nebo několika příznaků posttraumatického stresového syndromu. Téměř každé desáté dítě trpí všemi těmito příznaky.

Většina dětí trpí mnoha psychickými a sociálními důsledky. Převažující je nejistota a pociti bezmocnosti. Děti mají strach, nemohou spát, mají noční můry, probouzejí se v noci hrůzou, projevují regresivní chování, jako je držení se rodičů, pomočování, jsou hyperaktivní, odmítají spát samy, pořád chtějí být s rodiči, drtí je strach. Některé se chovají agresivně.

Tentokrát je to podle psychologů horší. "Každé dítě nad šest let už bylo vystaveno třem válkám. Hovoříme o ztraumatizované generaci. Budou vnímat svět jako nebezpečný a budou plní frustrace a hněvu. A touhy po pomstě."

Současná válka je intenzivnější a brutálnější než ty předchozí. Dva hlavní pilíře palestinské společnosti - rodina a náboženství - se staly terčem systematických útoků. V desítkách rodin bylo zabito mnoho rodinných příslušníků. Tisíce příbytků a desítky mešit byly zničeny.

Psycholog Zeyada zaznamenal nejistotu u vlastních dětí: "Moje dcera si zakrývá oči a zacpává uši, když je zapnutá televize. Když jdu pro chleba, můj syn mě mnohokrát volá, křičí, Kde jsi?"

"Nikdo nemůže zaručit, že se to nestane znovu, dodává. "Kdybychom mohli zaručit bezpečnost pro naše děti, pomohlo by jim to překonat jejich trauma. Ale jestliže je nebudeme moci uchránit před dalším kolem násilí, je to velmi obtížné... Izrael si tak pořád vytváří novou generaci nepřátel."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4760

Diskuse

Obsah vydání | 14. 8. 2014