Český volič je svéprávný

16. 1. 2013

Ráda bych reagovala na článek pana Čestmíra Rovného Zástěrka mafiánských praktik vlády, konkrétně na názor, který pisatel vyjadřuje v závěru, píše Šárka Skaláková.

Cituji:

Ještě jedna věc je ovšem na proběhlém prvním kole prezidentských voleb podivná, a tou je zásadní rozdíl mezi skutečnými volebními výsledky a předvolebními průzkumy agentur. Obvykle se totiž agentury ve svých průzkumech tolik nemýlí - obvyklá chyba bývá v řádu několika málo procent. Pokud dojde k takovému rozdílu v zemích jako je např. Rusko, okamžitě se objeví spekulace o možném zfalšování voleb. Proč u nás novináři o této možnosti mlčí? Vyloučíme-li předpoklad, že průzkumy byly naprosto diletantské, což by se mohlo stát náhodně řekněme u jedné agentury, ale jistě ne u všech, zbývají pouze dvě možnosti. Buď byly průzkumy zaplaceným prostředkem předvolebního boje s cílem zmanipulování veřejnosti, a nebo byly volební průzkumy v pořádku, kdežto sčítání hlasů nikoli. Sami si odpovězme na otázku, co je u nás pravděpodobnější. Podplacení několika průzkumných agentur, nebo zfalšování demokratických voleb?

Zde bych se chtěla zastat svéprávnosti českých voličů, kterou výše zmíněná konspirační teorie snižuje. Pokud by totiž mělo být podezření autora článku pravdivé, musel by se stejně pozastavovat nad výsledky podzimních krajských voleb, kde levice, především komunisté, zvítězili tak překvapivě, že i média byla situací zaskočena a chvíli trvalo, než se vzpamatovala a situaci zpracovala. Ani zde předvolební průzkumy takový výsledek nepředpovídaly. Možná je to tím, že průzkumy jsou jen průzkumy, postihnou vždy jen zlomek obyvatelstva a záleží na filtru, který se do nich vloží. Osobně průzkumy rozhodně nepřeceňuji. Rozpor mezi zájmy českých občanů a zájmy těch, kteří by je měli prosazovat, tedy vlády a jejího aparátu včetně politických stran, je už dlouho všeobecně známý. V této oblasti už zeje přímo propast, oba "tábory" jsou doslova odtrženy a izolovány a deziluze české veřejnosti zašla tak daleko, že propast už nejde dále zakrývat. Postupně padá další iluze, a to iluze objektivity /a tedy pravdivosti/ sdělovacích prostředků. Pro občana je bolestné a demotivující si přiznat, že svoboda slova, kterou přece mají média reprezentovat, se v mnoha případech stává prázdným pojmem. Novináři -- ať už tištěných či elektronických médií, včetně těch která zveřejňují předvolební průzkumy či vlastní úvahy na toto téma - jsou také čím dál více odtrženi od těch, pro které by měli psát či vysílat. Nejsou-li manipulátory, jsou v lepším případě často jen pěvci mrtvých manter. O to větší čest a díky patří těm, kteří do těchto kategorií nepatří. Průzkumné agentury dle mého netřeba podplácet, pracují pro sdělovací prostředky, s nimiž mají podobnou řeč. Kladou stejné otázky jako ony a stejné otázky zcela opomíjejí. Když pak rozpor mezi jimi prezentovanou fiktivní realitou a realitou skutečnou dosáhne tak vysokého stupně, že už jej nelze popřít, může se ta opravdová realita jevit značně překvapivě, nelogicky, svatokrádežně, hloupě, opovážlivě atp. Je známo, že dlouho popíraná pravda se dere na povrch často neelegantními způsoby.

Navzdory tomu všemu, lidé si stále v hloubi duše uchovávají víru v lepší řád věcí, protože bez toho člověk vlastně ani nemůže žít nebo jen velmi zoufale. A zoufalství se v pudu sebezáchovy všichni bráníme. Proto bych si odpověděla na otázku pana Rovného "co je u nás pravděpodobnější, zda podplacení několika průzkumných agentur, nebo zfalšování demokratických voleb", že o falšování voleb jistě nešlo a o podplacení průzkumných agentur nejspíš také ne. Pokud má někdo problém srovnat se s dosavadním výsledkem prezidentských voleb, brala bych to spíš jako příležitost k zamyšlení, případně sebereflexi na téma, co svojí volbou chtěli čeští voliči vlastně říct. A právě k tomu poskytují například Britské listy smysluplné rozbory příčin.

0
Vytisknout
4348

Diskuse

Obsah vydání | 16. 1. 2013