(Po)sváteční rozjímání

2. 1. 2013 / Jiří Baťa

"Zasvěcené a relevantní" zprávy našich TV stanic mne donutily k malému ohlédnutí za letošními svátky vánočními, byť příběh bude pokračovat (nejen) na Silvestra a Nový rok. Jak bývá českým národním zvykem "nezávislých" redakcí televizních stanic, ve zprávách se to hemží různými statistickými údaji. Tak se mj. dozvídáme, že letos průměrná vánoční útrata na 1 rodinu byla (prý) 28 tisíc korun. Podle utracených peněz (rovněž prý) se vůbec neprojevuje nějaká krize, tedy, že lidé (prý) utrácejí stejně, ne-li více jako roky přecházející. Těch pozitivních údajů "prý" je celá řada, nechci tím zbytečně zatěžovat, čtenář se sám dovtípí, co je a co není pravda. Zde bych připomněl (v souvislosti s nedávným výročím úmrtí) V. Havla, jeho vzletné "Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí". Nehodlám vyjadřovat svůj vztah k V. Havlovi (někteří čtenáři jej znají), ale nemohu jinak, než s V. Havlem v tomto případě souhlasit.

Dovolím si poněkud tento slogan rozebrat. Pravda vítězí, bohužel na straně těch, kteří druhým lžou až se práší. Abychom si rozuměli, tou pravdou je "jejich" pravda, kterou nás oblažují již několik let. Připomenu např. "pravdu" M. Kalouska v r. 2008, kdy národu tvrdil, že se nás světová krize nedotkne, že nás obejde, že se nemáme čeho obávat. Další fenomén pravdy je v nekonečném tvrzení vlády, že naplňuje vládní program a koaliční smlouvu pod hlavičkou "vlády rozpočtové odpovědnosti", nemálo šťavnaté je také programové prohlášení, že vláda nebude zvyšovat daně, že zachová princip výplaty důchodů, že nebude... atd., atd. Když tuto politickou pravdu spojíme s láskou, v tomto případě k penězům, korytům, kamarádům, kmotrům, církevním hodnostářům (k Bohu sotva, většina z nich jsou ateisté) a teplým místečkům v lavicích parlamentu, křeslech vlády, státních institucí a jiných, jimi užívaných a štědrých míst, pak se v souhrnu Havlovy vize jeho slova naplnila. Je jasné, že V. Havel měl pod tímto heslem na mysli zcela něco jiného, ale na tom přece nezáleží, pravda je ta, která se zrovna někomu hodí a kterou si vládní garnitura zařadí do své strategie. Tak je to i se statistikami o utracených penězích, i dobré, žádnou krizí nepoznamenané společnosti, o tunách prodaných šupináčů-kaprů, kteří měli lidem přinést štěstí, o radostných a veselých dětech, babičkách a dědečcích, kteří byli bohatě obdarováni Ježíškem. Ani zmínka o těch půl milionu nezaměstnaných, kteří a to zdaleka ne všichni, žijí na podpoře, rodinách, kde jim peníze stačí sotva na to, aby vyšli, důchodcích, kteří možná měli stromeček, ale zcela jistě bez hodnotných dárečků, protože se už stejně jako jiní připravují na vládní (ne)vánoční balíček včetně zvýšené sazby DPH. Zcela mimořádně jsem zaregistroval reportáž o bezdomovcích, kteří spokojeně mlaskali nad teplým jídlem štědrovečerní večeře. Jedna reportáž na několik desítek tisíc bezdomovců. Budiž jim přáno, ale co ti ostatní, měli se také tak dobře jako tam, kam přijel štáb televize? Asi sotva. Ale pojďme dál.

Zmínil bych však také jednu lživou "pravdu" představitelů velkých hyper, super a jiných marketů, týkající se prodejní doby. A nejen o svátcích. Již bylo několikrát na toto téma hovořeno na všech možných úrovních (dokonce i vládních), ale nakonec zase, jako vždy, zvítězila "pravda" těch, kteří na té pravdě vydělávají. Je všeobecně známo, že v řadě sousedních zemí, např. v Rakousku, Německu, Francii, Švýcarsku a mnohých jiných, jsou obchody (a nejen hyper-supermarkety) v sobotu a neděli zavřeny (někde s výjimkou, spíše vzácně sobotního dopoledního prodeje) o státních svátcích ani nemluvě. Ne jinak tomu bylo u nás i před lety, jenže to bylo za totality a chápu jisté pravdoláskaře, že to bylo něco, co si v novém režimu vyžadovalo zásadní změnu. Ve prospěch byznysu, samozřejmě.

Představitelé těchto velkoobchodních subjektů však na věc mají jiný názor. Nevím, zda se trefím do vašeho názoru, ale ten jejich názor zní: Zákazníci si zvykli na nákupy na poslední chvíli, otevírací doba v sobotu a neděli (notabene o svátcích) jim plně vyhovuje! Asi vás nemusím příliš přesvědčovat, že tomu tak není. Tím nechci říci, že lidé prodeje v sobotu a v neděli nevyužívají, když už se ta příležitost vyskytuje, proč ji nevyužít. Jenže! Je-li řeč o zákaznících, musí být řeč i o prodavačích a zaměstnancích těchto obchodů. Mohou-li ve státech, které jsem namátkou jmenoval, požívat zaměstnanci těchto obchodů (za nesrovnatelně lepších platových podmínek) stejných výhod, jako lidé v jiném zaměstnání v jejich státě, proč tomu nemůže být i u nás? Nemluvě o tom, že z velké části hyper a supermarkety v Česku jako nadnárodní vesměs patří vlastníkům z těchto zemí. S tím rozdílem, že řízení těchto (ne)českých obchodů je v rukou českého managementu a ti si ze zaměstnanců udělali levnou pracovní sílu a v souvislosti s neklesající nezaměstnaností je drží za "směšný peníz" na robotě. Pravda, dobrovolně, komu se to nelíbí může odejít, ale kam, že?

Zákazníci v Rakousku, Německu a jinde si nedovolí nějak tlačit na majitele velkoprodejen, aby pro jejich pohodlí bylo otevřeno jako u nás, tj. v sobotu, neděli, o svátcích atd. Tito zákazníci, tedy občané ctí nejen právo druhých na volné dny na zasloužený odpočinek, ale také jejich (nacionální a duchovní) právo na ctění památných, svátečních či jiných dnů volna, které v duchu demokracie platí pro všechny občany té které země stejně. Jen Česko (možná i v jiných postkomunistických zemích, ale to už je jejich problém), podle Ústavy a LZPS máme sice všichni stejná práva a povinnosti, ale jejich uplatňování je, no však jistě víte sami, co mám na mysli.

Nedávní představitel(é) ministerstva práce a sociálních věcí, (nebudu jmenovat, ale např. pan exministr Ing. J. Drábek), dehonestoval(i) práci, pracovní a zaměstnanecký poměr na neskutečnou, antisociální úroveň, možno říci nádeničinu či robotárnu. Nejen to výše již uvedené, ale i jisté nároky zaměstnanců byly natolik okleštěny, že v nemálo případech pracují lidé zadarmo. Zde mám na mysli nařízenou práci přes čas, kterou nemusí mít zaplacenou, pokud je v rámci limitu, zrušené, nebo značně omezené příplatky za práci přes čas, v noci, v sobotu a neděli atd. O zacházení s nezaměstnanými (kteří se prý vyhýbají práci) ani nezmiňuji.

Pracovníci a zaměstnanci velkoprodejen jsou prý za svou práci v sobotu a neděli odměńováni a "prý" si v podstatě nestěžují. Ještě totak, stěžovat si a máš padáka, říká nejeden zaměstnanec těchto obchodů. Mohou si vybrat náhradní volno, možná že nějakou tu korunu navíc dostanou, ale jako sociálně cítící občan musím poukázat na skutečnost, že nejen si nejsou rovni se svými kolegy v zahraničí, pokud jde o úroveň platů, nejen že s nimi nemají stejné pracovní podmínky, ale také, zda si někdo z těch nenasytných managerů, ale i politiků a vlády uvědomují, že tito lidé neznají "pohodu a spokojenost"např. zmiňovaných Vánočních svátků, že nemohou užívat dnů svátečních o Velikonocích, nebo jiných svátečních dnů, které jsou ze zákona dnem pracovního klidu, tedy státním svátkem? Oni nemají právo na stejné požitky, které se dostávají jiným zaměstnancům a pracovníkům v jiných oborech?

Už slyším námitky, že jsou povolání a zaměstnání, kde jsou na tom stejně. Tomu lze rozumět, že např. v nemocnicích si nemohou dát o sobotách a nedělích pauzu, že MHD musí fungovat i v tyto dny, že musí jezdit vlaky, že je řada zaměstnání, kde se musí pracovat, protože bez toho nebo bez nich to nejde (policie, hasiči, záchranáři atd.). Když pominu logiku těchto služeb a platové podmínky zaměstnanců pracovišť s "nepřetržitým provozem", pak na druhé straně u zmiňovaných zaměstnanců hyper a supermarketů žádná logika v sobotních, nedělních či svátečních dnech příp. jiných neexistuje a důvody, ryze ziskové nemohou, resp. by neměli obstát. Jestliže bude manager supermarketu tvrdit, že si na to lidé zvykli, pak mohu opáčit, že si zvyknou i na to, že poslední nákupní den bude v pátek, maximálně (někde) v sobotu dopoledne. Hůře si bude zřejmě zvykat management, protože možná jim budou kráceny zisky. V to ale příliš nevěřím, protože má-li člověk potřebu něco koupit, koupí to tehdy, kdy má k tomu příležitost. Pokud na tom neprodělávají u našich sousedů, neměli by prodělat ani naši obchodníci. Neboli, je to zase jenom otázka zvyku a ze strany managementu také dobrých mravů.

Proto si myslím, že by se už konečně měli všechny zainteresované strany zasadit o konečné řešení této problematiky. V této souvislosti dost dobře nechápu roli odborů pracovníků v obchodu a službách, že jsou tak neaktivní. Nebo si máme také myslet, že jsou nějak "zaeklovaní" (zainteresovaní) na ziscích těchto subjektů a proto ta malá či žádná iniciativa, tlak, požadavky atd.? Rozhodně si myslím, že provozní doba hyper, super a jiných marketů o sobotách, nedělích a svátcích není kromě zisku nijak zdůvodněná, resp. uváděné důvody jsou irelevantní a zavádějící. Jakoby pro český management neplatily české zákony, vyplývající z Listiny základní práv a svobod a Ústavy ČR, jakoby lidé tam zaměstnaní neměli právo požívat stejných výhod, jako jiní zaměstnanci, jako by nemohli s ostatními lidmi prožívat tolik proklamované "šťastné, veselé a bohaté" (bejvávalo!) svátky Vánoční a všechny ostatní dny volna, které jim po zásluze patří. Jenom ať nám proboha nelžou, že tuto pracovní dobu si vyžadují sami zákazníci.

0
Vytisknout
3741

Diskuse

Obsah vydání | 4. 1. 2013