Jak pomoci Smetanovi a usvědčit režim z licoměrného pojetí demokracie?

Z Lesního Jakubova na rampu s reflektory

12. 11. 2012 / Milan Daniel

Roman Smetana byl podle informace ČTK v těchto dnech podruhé obviněn z trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. Měl se ho dopustit tím, že po rozhodnutí NS o jeho stížnosti vůči původnímu rozsudku odnětí svobody v délce 100 dnů (trest končí 22. prosince 2012), do vězení nenastoupil.

Protože za první případ "maření" dostal R. S. trestním příkazem (vůči němuž podal odpor, stejně jako státní zástupce) podmíněný trest, reálně mu tak hrozí podstatně delší věznění.

Místo toho, aby se stát snažil zprvu banální případ vyřešit nějakým přijatelným způsobem, vyrábí si programově vězně, který se stal symbolem občanského odporu.

To, že se Roman Smetana nechal zavřít do vězení, není žádný exhibicionismus, snaha o dosažení mučednictví či "jeho vlastní blbost" jak se to snaží shodit někteří jeho kritici. Jsou jimi zřejmě lidé, pro které svědomí nic neznamená, odvážný člověk je jim trnem v oku, a každý ždibek vlastní odvahy vykompenzují kajícností z pomýlení. Ze strany R. S. je to svébytná forma protestu proti chování politiků, kteří namísto toho, aby lidem naslouchali a reflektovali jejich názory a problémy, oplývají hluchotou a slepotou. Co jiného je noc modrých strak z 8. t. m., než potvrzením tohoto stavu?

Roman Smetana samozřejmě nepatří do vězení. Jeho chování je diktováno svědomím. Právo v této zemi nemá na jeho chování šuplík, takže ho strčí do škatulky s nápisem "maření". A spravedlnost? Ta v České republice získává proleženiny v LDN.

Smetana bude jednou nepochybně rehabilitován. Nemá žádné politické ambice. Je to obyčejný, skromný mladý muž, který nehodlá své nechtěné popularity nijak využívat, ačkoliv by to snadno udělat mohl. Jeho protest byl zpočátku svou formou sice naivní, ale zásadně správný.

Nesklonit hlavu, principiálně se nepodřídit špatné moci, to vyžaduje v každé době statečnost. Roman Smetana statečný je a představuje morální příklad pro všechny, kteří žijí v naší "demokracii", čili vládě lidu, znásilňované vládou těch, kteří na ten lid už dávno zapomněli.

Přikrčená česká média o jeho případu pouze informují, málokdy v nich najdeme komentář, který by zásadový Smetanův postoj ocenil. Je to s podivem -- např. vulgární akci ruské punkové skupiny Pussy Riot svého času heroizovala jako vrchol občanské statečnosti. Protipólem je nemalá část veřejnosti, která Smetanovi fandí, či duo dokumentaristů Klusák -- Remunda, jež o něm natočilo film s příznačným názvem "Svobodu pro Smetanu!"

Lidskoprávní organizace s čestnou výjimkou Českého helsinského výboru ke Smetanově kauze mlčí. Každý režim, který vězní své kritiky, se ošívá, ocitnou-li se jejich kauzy na mezinárodní scéně. Přátelé Romana Smetany proto hledají pro takovou iniciativu podporu. Představitelé českého státu by měli čelit zahraničním peticím s podpisy lidí, požadujících pro Romana Smetanu spravedlnost. Tomu sice nehrozí poprava jako je tomu Číně či mučení jako v "demokratizované" Libyi, princip je však stejný -- má svědomí a nepodrobil se. Zahraniční akce by mohla donutit český stát (potažmo vladaře na Hradě) k tomu, aby se tiše ostudy zbavil.

K tomu, aby byla taková akce skutečně široká, mohou přispět i publicisté s kontakty na zahraniční média. Zájemci o případ najdou veškeré potřebné informace na stránkách prosmet.cz.

0
Vytisknout
5049

Diskuse

Obsah vydání | 14. 11. 2012