Pane Veselý, nebuďte demagog

15. 3. 2012 / Alex Koenigsmark

Maily, které jsem dostal jako reakce na svou poslední poznámku, se dělily na v podstatě dva druhy. První se mnou víceméně souhlasily -- jeden autor dodal "uvidíte ale, jak to schytáte, první bude myslím Daniel Veselý, ten vám to vysvětlí: O)))..."- další (bylo jich maličko více) mě nazývaly židem, popř. židákem, jeden židovským agentem. Nejsem, možná bohužel, ani jedno.

Je pěkné, že jste osud Kurdů resumoval a já jen doufám, že se mu budete i nadále věnovat. Jedna čtenářka, žijící v Turecku, mi totiž popsala, jak je to s Kurdy v Turecku obtížné a že by Češi v takovém případě volali po obnovení Terezína... Je to složité.

K vašemu textu si dovolím si jen poznamenat, že nezesměšňuji utrpení jednoho národa proti druhému, ale hloupý přístup jedné skupiny publicistů, která pracuje s mediálním kýčem, a je právě zastoupena i v BL.

Je zábavné, že zatím co zmínka o "zahánění židů do moře" je dle vás "omletá", -- v mírně opravené formě ji stále slýcháme tu z úst iránských politiků, tu od někoho z Hamásu či Hizballáhu, každou chvíli od nějakého toho 'radikálního imáma` z některé západní země.

Ovšem, milý pane Veselý, vaše pasáž "co se Koenigsmarkova tvrzení o Gaze coby "Švýcarsku Blízkého východu" týče, to už je opravdu na hraně elementární slušnosti a soudnosti. Autor tohoto nesmyslného výroku atd." je opravdu hodně na hraně slušnosti a rozhodně za hranicí demagogie.

Napsal jsem totiž ironicky, že "kdyby všechny ty miliardy dolarů, co už stály rakety, bomby a výcvik sebevrahů, rozdělili mezi chudé obyvatele Gazy, mohla být dnes Gaza Švýcarskem Blízkého Východu."

No a to by mohla, s průměrným majetkem asi dva miliony dolarů na rodinu. Dodávám, že podobně bohatý mohl být i každý Izraelec. Rozhodně jsem netvrdil, že tato část Palestiny, ovládaná a manipulovaná dialog odmítajícími fanatiky, JE nějakým Švýcarskem, naopak, je obětí školy nenávisti (na internetu se dají najít v tomto smyslu poučné palestinské učebnice).

24. listopadu 2011 jsem publikoval v BL jiný text, Poznámky k antisionismu a antisemitismu, ze kterého jsem ve vámi napadané glose citoval. Myslím, že z něj jasně vyplývá, že nebagatelizuji utrpení obyčejných lidí. Ale Izrael prostě existuje, je to přese všechny eventuální výhrady demokratický stát, patří do Evropy kulturně, politicky i duchovně, i když ne geograficky. A vyměnil stovky zločinců a vrahů za Gilada Šalita, vzpomínáte?

Nechceme-li ještě víc krve, nabízí se jen forma dohody. Jediný vážný a podstatný krok tímto směrem byl čin Anvara Sadata, velkého a odvážného arabského politika.

Cituju z toho textu znovu:

Toto je fotografie jednoho z humanistických pomocníků z turecké lodi. Fotografie z lynče plukovníka Kaddáfího sem ani přikládat nemusím, máte je v dobré paměti.

Dovedeme si jistě dobře představit, jak by asi vypadalo tažení těchto demokratických humanistických pomocníků poraženým a dobytým Izraelem, aspoň já si ho dovedu představit -- anebo možná ani nedovedu.

Neschvaluju žádné jednoduché a brutální řešení, které si vždycky odnesou nevinní. Právě proto si ale myslím, že Izrael je součást naší, evropské a civilizované části téhle planety. Zrovna tak by jím měli a mohli být i Palestinci. Rád jsem si nedávno přečetl Abbásova slova, že neuznání Izraele a válka s ním v roce 1948 byla chyba. Byla to nejen chyba, byla to pitomost. Jenže někomu se hodila.

0
Vytisknout
4917

Diskuse

Obsah vydání | 16. 3. 2012