Miliardáři celého světa, spojte se!

8. 8. 2011 / Jan Sláma

To jim umožňuje dobrá informovanost a využití nejmodernějších informačních technologií, protože jde o bleskové operace s manipulováním trhů, které mají takovému investorovi přinést okamžitý zisk. Nějaké jiné množině lidiček zase přinese nečekanou ztrátu a ti ani nevědí proč. Vysvětlí se jim, že to právě je ten svobodný trh a že každý v liberální společnosti má stejné šance. Nebo se jim nevysvětlí nic, protože i v tom je svoboda a každý ať se stará sám o sebe. No budiž.

Shodneme se snad v tom, že se na planetě nachází velké množství finančních prostředků, které se přesouvá tam či onam. Mění se jeho celkový objem? Pokud ano pak snad může jenom narůstat. Jeho snižování by muselo být zapříčiněno jedině zničením majetku, ale i to je možné válkou či živelnou katastrofou. Ovšem jak nás poučuje Naomi Kleinová i z katastrof lze bohatnout a koncentrovat majetek mnoha do kapes jednotlivců.

Jen jako vsuvku chci nadhodit otázku, zda lze vůbec vyjádřit celkové množství volných finančních prostředků, které takto cirkuluje. Vyjádřit, tedy sečíst. A zda takové finanční prostředky jsou fakticky něčím podloženy. Kdysi to bylo zlato. Co je to dnes? Daly by se všechny tyto finanční prostředky proměnit ve zboží? Bylo by na planetě dost toho, co by se eventuálně dalo koupit? Vcelku o tom pochybuji. Mám zato, že tyto volné finanční prostředky jsou v podstatě jen něco virtuálního. Ale třeba se pletu. Konec konců jsem se stále ještě nedostal tam, kam mířím.

Zamysleme se teď nad tím, co vede lidi kteří ovládají tyto finance k této činnosti. Nedávno jsem slyšel jak se jeden místní finančník, když se jednalo o Sazku vyjádřil, že ho to baví. Podobně se vyjádřil jistý činovník Světové banky, když porcovali Rusko "v životě jsem se tak nebavil". Zdá se tedy, že se tím někteří lidé prostě baví . Postižení to asi za velkou zábavu nepovažují.

Pro tuto skupinu lidí je to patrně jakási náhražka dobrodružství, která v minulosti mohli zažívat různí dobyvatelé objevovaných zemí a kteří se v nich zmocňovali nalezeného bohatství. Většinou tak, že ho ukradli. Mohli by ovšem tuto zábavu provozovat i hraním různých her na počítači, ale realita je realita. A lákavé bude asi i to co reálné bohatství doprovází, t.j. okázalost nákupem drahých aut,stavbou všelijakých honosných vil vybavených podzemními bunkry, které by v případě katastrofy zachránily pro lidstvo cenný život jejich obyvatele. Tedy předvádění se.

Možná ještě větší vábničkou je pro tyto lidi pocit moci. Že konec konců mohou cokoli a stojí mimo zákon. V demokratických systemech nejsou sice chráněni vojenskou mocí, ale zástupy právníků, kteří je za tučný honorář tak či onak nakonec z průšvihu zachrání. K tomu jim poslouží i zákonodárci, kteří vytvářejí zákony, patrně na objednávku, zprostředkovanou mazanými advokáty tak, aby se v zákonících nalezly vždy nějaké cestičky a únikové otvory, kterými se lze z eventuálních problémů vyvléknout. I u nás toto vidíme v jasných barvách a nic nepomáhá konstatování, že jsme v tom či onom jedni z posledních na světě.

Ve westernových románech jsou klasické příběhy dobyvatelů amerického západu, které popisují jak bezskrupulozní boháč připravuje všechny své sousedy o majetek neváhaje pálit a vraždit, aby pak, když už má vše co mohl pobrat ,se vší mocí zasazuje za vládu zákona, aby jeho majetek byl zajištěn na věky věkův. U nás patrně k tomuto stavu ještě nedošlo a tak není žádoucí, aby zákon byl příliš konkretní a omezující.

Když mluvím a píši o boháčích, tak nemám na mysli obyčejné milionáře našich rozměrů i když i u nich lze pozorovat onu směšnou nabubřelost a pohrdavou pýchu plynoucí z dobytého bohatství, tedy peněz. Mám na mysli miliardáře a to mnohonásobné a to pokud možno ještě v tvrdších měnách. Takoví se v naší zemičce snad ani nevyskytují a pokud ano, pak jim myslím není co závidět.

Většinou si ani netroufají objevit se na veřejnosti, skrývají svou identitu a vůbec myslím, že vedou neveselý život. A myslím, že navzdory některým, kteří hovoří o tom, že se baví, tak že je vlastně příliš takový prázdný život na pokraji společnosti nebaví.

A tady přichází pointa celého tohoto povídání. Navrhuji jim nejenom zábavnou, ale patrně i velice výnosnou činnost. Zejména těm, kteří nic nevyrábějí, jen si hrají s penězi. Cožpak by nechtěli, aby si jich lidé, ba možná dokonce celé lidstvo vážilo? Aby na ně vzpomínaly celé další generace, jako na průkopníky. Aby jejich jména byla vyryta zlatým písmem v lidských dějinách? Aby přestali být zbytečným a lidem neužitečným plevelem?

Nuže, miliardáři celého světa spojte se! Spojte své síly k dosud nevídanému projektu, který dokážete uskutečnit jen vy ,se svými mozky zaměřenými na hromadění mamonu, se svými schopnostmi. Vytvořte akciovou společnost s dosud nevídaným investčním záměrem třeba s osídlením Měsíce.

Vlády i těch nejmocnějších zemí o to ztrácejí zájem. Peníze potřebují na války a jiné hlouposti. Kdosi dokonce pravil, že lidstvo ztrácí odvahu. I jasnozřivý Isac Asimov píše " ...Bylo upuštěno od velkých a zřejmě nebezpečných projektů, protože strach z nebezpečí předčil touhu po velikosti". Dokažte, že tomu tak není. Pokud se vám bude zdát tento cíl příliš smělý, najděte si něco menšího. Třeba v některé nešťastné, chudé zemi udělat ráj a ukázat, že terorizmus kvete jen v chudobě, bídě a bezpráví. Kdybych byl jedním z vás, hlasoval bych pro Měsíc!