Kauza Semancové potvrzuje vzorec této vlády: nekompetentnost a absence kontroly

28. 7. 2026 / Petr Waniek Horváth

Semancová nastoupila na ministerstvo již v prosinci 2025 jako řadová zaměstnankyně (projektová manažerka) za předchozího vedení ministra Mariana Jurečky. V této počáteční fázi došlo k prvotnímu selhání kontrolních mechanismů při přijetí a prověření nové zaměstnankyně. Co je však důležité – teprve až současný ministr Aleš Juchelka ji však následně povýšil do role klíčové poradkyně pro oblast evropských dotací a svěřil jí agendu zásadního rozsahu.

Současně s působením na ministerstvu byla Semancová majitelkou společnosti Siptrade s.r.o., která komerčně zprostředkovávala dotace z programů, na jejichž přípravě se podílela. Společnost měla rozpracované projekty přesahující sto milionů korun a provize ve statisícových částkách. Formální vedení firmy bylo krátce před nástupem na ministerstvo převedeno na její devatenáctiletou dceru, majetkový podíl však zůstal Semancové. Zatímco prvotní přijetí zaměstnankyně spadá do období předchozího vedení, rozhodnutí o jejím posunu do citlivé poradenské role a absence kontroly v tomto období jsou plně v odpovědnosti současného ministra.

Právní rámec a povinnosti ministerstva

Právní úprava střetu zájmů vychází ze zákona o střetu zájmů, který zakazuje, aby osoba podílející se na výkonu veřejné moci měla soukromý ekonomický zájem v oblasti, kterou ovlivňuje. Poradkyně sice nedisponuje přímou rozhodovací pravomocí, má však přístup k informacím a procesům, které mohou ovlivnit výběr projektů, jejich administraci i doporučení pro další postup. Právě z tohoto důvodu vyžadují poradenské pozice důsledné prověření.

Pravidla Evropské komise pro řízení fondů ukládají členským státům povinnost zajistit, aby administrace dotačních titulů byla striktně oddělena od soukromých ekonomických zájmů. Zákon o finanční kontrole zároveň ukládá ministerstvu povinnost předcházet rizikům a zavést funkční kontrolní mechanismy. Ministerstvo mělo povinnost rizika vyhodnotit a zabránit tomu, aby osoba s přímým ekonomickým zájmem ovlivňovala procesy spojené s evropskými prostředky. Tyto povinnosti nebyly včas a efektivně splněny.

Posouzení právních důsledků a trestněprávní roviny

V návaznosti na podané trestní oznámení ze strany hnutí STAN se prověřuje, zda v kauze nedošlo k naplnění skutkových podstat trestných činů. Z právního hlediska je však nutné k této otázce přistupovat s odbornou přesností.

Trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 trestního zákoníku) vyžaduje výkon pravomoci s přímými rozhodovacími účinky. Jelikož poradkyně formálně rozhodovací pravomoc nemá, je uplatnění této kvalifikace právně sporné a záviselo by na průkazu, zda fakticky nevykonávala pravomoc nad rámec své funkce. Podobně u trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku) by muselo být spolehlivě prokázáno, že jí byla správa tohoto majetku právně či fakticky svěřena. V úvahu by tak mohly připadat i jiné skutkové podstaty či posouzení odpovědnosti osob, které ji do prostředí se střetem zájmů posadily a umožnily jí na procesy působit.

Případným systémovým selháním se mohou zabývat i kontrolní orgány včetně Nejvyššího kontrolního úřadu, přičemž závěry mohou vyvodit i správní orgány na úrovni Evropské unie.

Rozpočtový dopad versus otázka škody

Ministerstvo práce a sociálních věcí se po vyhodnocení rizik rozhodlo nepožádat Evropskou komisi o proplacení dotčených projektů. Celkový objem necertifikovaných prostředků činí 63,8 milionu korun z Národního plánu obnovy a 17,6 milionu korun z Operačního programu Zaměstnanost plus.

Tento krok představuje jistý rozpočtový dopad ve výši 81,4 milionu korun, které musí být uhrazeny z národního státního rozpočtu namísto původně plánovaného krytí ze zdrojů Evropské unie. Z právního hlediska je však nutné rozlišovat mezi tímto faktickým dopadem na státní rozpočet a formálním vymezením vzniklé škody. Ministerstvo argumentuje tím, že samotné vyjmutí projektů z evropského financování nelze automaticky klasifikovat jako přímou škodu způsobenou konkrétním jednáním, a k otázce případného vymáhání škody čeká na externí posudky. Otázka odpovědnostní škody tak zůstává otevřenou právní záležitostí.

Reakce politických představitelů

Po zveřejnění informací serverem Seznam Zprávy ministr Aleš Juchelka poradkyni obhajoval. Premiér Andrej Babiš označil kauzu za mediální kampaň. Ministerstvo následně uvádělo, že Semancová byla doporučena radnicí Prahy 8 a že systémové nastavení poradců nebylo dostatečně upraveno předchozím vedením resortu. Exministr Marian Jurečka odmítl odpovědnost za pochybení při jejím původním nástupu na ministerstvo. Případem se zabývá Nejvyšší kontrolní úřad a Policie ČR na základě podaného trestního oznámení.

Politické a systémové selhání vlády

Kauza ukazuje, že současné vedení Ministerstva práce a sociálních věcí nedokázalo včas identifikovat a vyhodnotit rizika spojená s výkonem poradenské činnosti. Rozhodnutí o výběru poradkyně, jejím povýšení a rozsahu jejích pravomocí byla plně v kompetenci současného ministra. Finanční dopad ve výši 81,4 milionu korun je přímým důsledkem těchto rozhodnutí. Tento postup odpovídá způsobu, jakým tato vláda dlouhodobě přistupuje k řízení veřejných prostředků a k politické odpovědnosti. Problémy se řeší až ve chvíli, kdy jsou zveřejněny, a odpovědnost se přesouvá na jiné subjekty.

Nevolený vliv a absence kontroly

Podstatné je, že ministr umožnil, aby osoba bez demokratického mandátu získala vliv, který jí nepřísluší. Poradkyně nemá rozhodovací pravomoci, ale ministr jí vytvořil prostor, v němž mohla ovlivňovat procesy, které mají přímý dopad na veřejné prostředky. Tím vznikla situace, kdy škodu nezpůsobila poradkyně, ale ministr tím, že jí to umožnil.

Stejný vzorec se objevil i v případě Tünde Bárty, kterou vláda dosadila do čela Úřadu vlády. Její působení vyvolalo zásadní pochybnosti o transparentnosti a kompetentnosti řízení. V obou situacích jde o nevolenou osobu, která získala vliv bez veřejné kontroly a jejíž činnost měla přímý dopad na fungování státu. Tento způsob řízení je příznačný pro současnou vládu. Kombinuje nekompetentnost, nedostatečnou kontrolu a nízkou míru odpovědnosti.

Význam občanské kontroly

Velmi důležité je , že i přes opravdu brutální  politické tlaky existuje občanská společnost a svobodná média, která se snaží plnit svou kontrolní funkci. Upozornění na tuto kauzu vzniklo díky práci novinářů a veřejné kontroly. Bez této činnosti by se rizika spojená se střetem zájmů neřešila vůbec nebo až ve fázi, kdy by škoda byla vyšší. To potvrzuje význam nezávislé žurnalistiky a aktivní veřejnosti pro fungování demokratického systému.