Ukrajinský „obrat ve vývoji války“ neodpovídá „základní vojenské realitě“

30. 7. 2026

čas čtení 6 minut
Západní média, povzbuzená trvalými úspěchy Ukrajiny v boji s drony, se opájejí představou, že Kyjev by po více než čtyřech letech tvrdých bojů mohl být schopen porazit Rusko, soudí na webu Responsible Statecraft (RS) Stavroula Pabst.

V květnu časopis TIME oslavoval ukrajinský průmysl dronů jako zdroj, který dává Kyjevu „trumfy k vítězství bez pomoci USA“. Minulý měsíc CNN chválila ukrajinské údery dronů poblíž Moskvy jako „pravděpodobný zlom“ ve válce. Na začátku tohoto měsíce dokonce server Defense One označil tento konflikt za vyřešenou záležitost s titulkem „Jak Ukrajina vyhrála první velkou robotickou válku“.

Není to však poprvé, co tisk zveličuje vojenské schopnosti Ukrajiny, a to navzdory opakovaným neúspěchům na bojišti. Jak varují odborníci v rozhovoru pro RS, takové zpravodajství posiluje představu, že další vojenská asistence může Ukrajině stále pomoci získat zpět celé její území, čímž se bagatelizuje potřeba vyjednaného řešení.

„Západní mediální narativy tvrdící, že Ukrajina ‚obrátila průběh války‘, neobstojí při konfrontaci se základní vojenskou realitou,“ jak pro RS uvádí Daniel Davis, vojenský expert z organizace Defense Priorities: 

„Taktické ukrajinské údery na ruské rafinérie a zásobovací uzly – jako nedávné útoky na „ruský Amazon“  Wildberries poblíž Moskvy a Petrohradu – jsou dramatickým materiálem pro televizní obrazovky,“ napsal Davis pro RS s odkazem na nedávné ukrajinské útoky dronů na území Ruska. „Nenarušují však základní schopnost Moskvy vést dlouhodobou opotřebovávací válku.“

Michael Desch, profesor mezinárodních vztahů na Univerzitě Notre Dame, pro RS uvedl, že drony samy o sobě Ukrajině vojenské vítězství nezajistí. „To nejlepší, čeho může Ukrajina s drony dosáhnout, je trochu Rusy zpomalit,“ řekl.

„Není pochyb o tom, že Ukrajina v poslední době zintenzivnila své operace s drony zaměřené na střední a hluboké údery proti Rusku a způsobila určité škody,“ dodal. „Problém se produkcí mainstreamových médií spočívá v tom, že ignorují: a) že Rusko dělá totéž [a] b) že Rusko stále dosahuje konzistentních úspěchů na zemi.“

Jak poukazuje Desch, ruské síly pokračují, byť pomalu, v postupu na západ Ukrajiny. Jak Rusko, tak Ukrajina tvrdí, že na frontových liniích obsazují jednotlivé vesnice.

Obecněji řečeno, jak pro RS uvádí Barry Posen, profesor politologie na MIT, „tisk zdůrazňuje cokoli, co z bojiště vypadá jako pozitivní zpráva pro Ukrajinu. A má tendenci bagatelizovat ukrajinské neúspěchy.“

Posen uvedl ukrajinskou ofenzivu u Kursku v roce 2024 jako příklad, kdy média přecenila vyhlídky Kyjeva. „Bylo zřejmé, že tato ofenziva představovala odklonění omezených ukrajinských bojových sil k misi, která nemohla přinést významné vojenské výsledky. A pro Ukrajinu to skončilo velmi špatně,“ uvedl.

Média podobně přehnaně zveličila neúspěšnou ukrajinskou protiofenzivu v roce 2023, kdy se Kyjev pokusil dobýt zpět území na jihu a východě Ukrajiny ovládané Ruskem. „Změnilo se to v krvavou lázeň na minových polích a ve stepi zamořené drony,“ uvedla Almut Rochowanski, externí spolupracovnice Quincy Institute. „Ukrajina z toho neměla vůbec žádný prospěch, zato byly promarněny obrovské lidské a materiální zdroje.“

Navzdory opakovaným vojenským neúspěchům zůstává mnoho proukrajinských komentátorů „zcela neotřeseno“, uvedl Mark Episkopos, výzkumný pracovník v rámci programu Eurasia v Quincy Institute.

„Důstojník americké armády ve výslužbě Ben Hodges předpověděl, že ruská armáda se zhroutí do března 2022 a poté znovu do konce roku 2022 a že Krym bude znovu dobyt v roce 2023,“ uvedl Episkopos.

Ve skutečnosti Hodges učinil podobnou předpověď teprve minulý týden, když deníku The Sun sdělil, že Ukrajina opět pracuje na izolaci Krymu. „ Až se Krym konečně vrátí pod kontrolu Ukrajiny, bude to pro Putina znamenat významný politický problém,“ uvedl Hodges. „Věci se pro Ukrajinu vyvíjejí správným směrem.“

Západní tisk také bagatelizoval skutečnost, že mnoho Ukrajinců již nechce bojovat.

„Anglicky psané zprávy o násilném odporu proti branné povinnosti na Ukrajině jsou zastíněny články tvrdícími, že Rusko slábne,“ poznamenal již dříve v RS autor Branko Marcetic. „Některé ukrajinské zprávy o náborové a demografické krizi v zemi se do angličtiny prostě nikdy nepřekládají.“

Optimistické zpravodajství o válečných vyhlídkách Ukrajiny však západním politikům pomáhá obhajovat další vojenskou pomoc, čímž se konflikt prodlužuje.

„Diskuse kolem této války je prosycena iluzí, že vítězství je na dosah, pokud Západ prostě udělá ještě o něco víc,“ řekl Episkopos pro RS. „Jako by jedna nebo dvě nové tranše pomoci a balíčky sankcí dokázaly to, co nedokázalo 150 miliard dolarů vojenské pomoci Ukrajině a nejambicióznější sankční režim na světě s více než 25 000 omezeními proti Rusku,“ uvedl s odkazem na předchozí snahy o pomoc Ukrajině.

„Většina západních lídrů… by opuštěním ukrajinského válečného úsilí politicky selhala,“ zdůraznil. „Proto jim nezbývá nic jiného, než ještě úporněji vsadit na alternativní informační prostor, který si sami vytvořili, bez ohledu na to, jak daleko je od reality této války.“

Pozorovatelé však tvrdí, že toto „vsazení na alternativní prostor“ namísto diplomatických snah má pro Ukrajince v terénu reálné náklady.


„Zveličováním pozice Kyjeva západní média zakrývají krutou realitu: neexistuje žádná schůdná vojenská cesta k ukrajinskému vítězství,“ uvedl Davis. „Pokračování v arogantním prosazování této cesty jen zbytečně prodlužuje ničení a ztráty na životech, které Kyjev utrpí.“

„Ukrajina bude muset buď vyjednat nejlepší možné mírové podmínky, nebo čelit úplné vojenské porážce,“ varoval Davis.


Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
69

Diskuse

Obsah vydání | 30. 7. 2026