Vlny na oceánu skutečnosti
11. 7. 2026 / Petr Vařeka
čas čtení
4 minuty
O jazyce, dějinách a iluzi oddělených věcí
Člověk
se rodí do světa, který se zdá být složen z pevných věcí a jasně
oddělených událostí. Vidí stromy, kameny, lidi, války, státy i vlastní
život jako soubor samostatných entit, z nichž každá má svůj počátek a
konec. Aby se v tomto světě orientoval, dává věcem jména. A právě v tom
spočívá první paradox našeho poznávání.
Definovat znamená fixovat jednotlivé aspekty proměnlivé skutečnosti.
Skutečnost
sama je však proudem, nikoli souborem předmětů. To, co nazýváme věcí,
je pouze okamžitá podoba procesu, který nikdy nepřestává plynout. Jméno
vytváří dojem trvalosti tam, kde existuje pouze proměna.
Vlna
na moři je dobrým příkladem. Když se zvedne nad hladinu, snadno ji
oddělíme od ostatních vln a řekneme: „To je vlna." Ve skutečnosti však
neexistuje sama o sobě. Nemá vlastní substanci. Je pouze tvarem, který
na okamžik přijal oceán. Když vlna zanikne, nic z její podstaty nezmizí.
Mizí pouze její tvar.
Stejně je tomu s člověkem, společností i historií.
To,
čemu říkáme „já", je patrně také jen přechodnou konfigurací nesčetných
biologických, psychologických a společenských procesů.
Naše
jméno vytváří iluzi trvalé identity, přestože se každou vteřinou mění
každá buňka, každá myšlenka i každý vztah. Autonomie, kterou sami sobě
přisuzujeme, je možná jen důsledkem způsobu, jakým naše mysl organizuje
zkušenost.
Podobně zacházíme s dějinami.
Říkáme:
„První světová válka", „meziválečné období", „druhá světová válka".
Vytváříme jednotlivé kapitoly, jako by každá představovala samostatnou
událost. Ve skutečnosti jsou to jen orientační značky, které jsme
vložili do nepřetržitého toku lidských dějin.
Představme si obyčejný příběh:
Člověk
jede na chatu uklízet. Při práci uklouzne, spadne na rozpálená kamna a
popálí se. Zavolá záchrannou službu, je odvezen do nemocnice a ošetřen.
Kvůli tomu se nemůže zúčastnit mítinku. Na tomto mítinku dojde k
atentátu, při němž zahyne většina účastníků.
Jak tento příběh popíšeme?
Řekneme, že šlo o několik událostí: uklouznutí, popálení, příjezd záchranky, hospitalizaci, neúčast na schůzce a atentát.
Ve
skutečnosti však žádná z těchto „událostí" neexistovala odděleně. Šlo o
jediný nepřetržitý proces, který jsme si až dodatečně rozložili na
jednotlivé části, abychom mu lépe porozuměli. Hranice mezi nimi
nevytvořila příroda. Vytvořil je lidský jazyk.
Totéž platí pro celé dějiny lidstva.
První
a druhá světová válka nejsou dva izolované příběhy. Jsou součástí
mnohem delšího procesu, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti – do
vzniku států, civilizací, zemědělství, a nakonec až do samotné
prehistorie.
Každá příčina je zároveň následkem něčeho předchozího. Každý konec je novým začátkem.
Naše mysl však potřebuje pevné body.
Potřebuje
definice, názvy a hranice. Bez nich by se ve světě jen obtížně
orientovala. Tyto pojmy jsou nepostradatelné, nesmíme však zapomenout,
že představují mapu, nikoli krajinu.
Právě zde se sbližují některé proudy moderní fyziky, filozofie i východního myšlení.
Upozorňují,
že svět není sbírkou oddělených objektů, nýbrž sítí vztahů a
nepřetržitých procesů. To, co nazýváme věcmi, jsou jen dočasně stabilní
vzory v neustálém pohybu.
Možná proto byl jeden z nejvýznamnějších duchovních učitelů Jiddu Krishnamurti tak nedůvěřivý vůči definicím.
Jakmile něco pojmenujeme, vzniká nebezpečí, že budeme uctívat slovo místo skutečnosti.
Název začne žít vlastním životem a zastíní to, co měl původně pouze označovat.
Skutečnost se však nenechá uzavřít do pojmů. Plyne dál.
Jsme
jako pozorovatel stojící na břehu oceánu. Vidíme jednotlivé vlny a
každé z nich dáváme jméno. Zapomínáme přitom, že žádná vlna nikdy nebyla
ničím jiným než oceánem samotným.
Možná právě v tomto spočívá jedna z nejhlubších iluzí lidského poznání: svět nerozděluje příroda.
Rozděluje jej naše mysl. A přestože je toto rozdělení nezbytné pro praktický život, nesmíme zaměnit názvy za skutečnost.
Ve chvíli, kdy to uděláme, začneme věřit, že existují oddělené věci tam, kde existuje pouze jediný, nepřetržitý tok bytí.
273
Diskuse