Hamás: Souhlas s předáním moci, nebo jen politický kalkul?

10. 7. 2026

Začátkem tohoto týdne oznámil Hamás, militantní skupina ovládající Pásmo Gazy, že po téměř dvou desetiletích u moci rozpustí svou vládu a předá správní pravomoci.

Skupina uvedla, že tento krok má připravit cestu pro Národní výbor pro správu Gazy (NCAG), který má převzít civilní správu v rámci mírového plánu zprostředkovaného USA od října 2025.

Přesto zůstává kontroverzní, zda oznámení skutečně znamená politický zlom, nebo je především symbolické. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar okamžitě reagoval skepticky a uvedl, že dokud si Hamás, který je Německem, Evropskou unií, USA a dalšími zeměmi klasifikován jako teroristická organizace, ponechá své zbraně, jakákoli civilní vláda nakonec bude jednat podle směrnic Hamásu.

Saar také zopakoval, že úplné odzbrojení Hamásu a demilitarizace Pásma Gazy zůstávají předpoklady pro politickou reorganizaci.

Ani symbolika, ani vzdání se moci

Mnozí pozorovatelé tento krok nevidí jako pouhou symboliku ani skutečné vzdání se moci, ale spíše jako pokus o oživení politického procesu, který byl měsíce pozastaven, aniž by se zatím Hamás zavázal k odzbrojení.

V říjnu 2025 už americký mírový plán nastínil novou administrativu složenou z nezávislých technokratů. NCAG, přechodný orgán složený z palestinských expertů, na které dohlíží Rada míru zřízená Donaldem Trumpem, zahájil svou činnost v lednu 2026. Její členové však stále zůstávají v Káhiře v Egyptě a čekají na povolení ke vstupu do Gazy.

Pro Simona Wolfganga Fuchse, badatele islámských studií, který vyučuje na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, není rozhodující ani tak formální rozpuštění vlády Hamásu, jako spíše jeho politické poselství.

"Svým neobvykle zdrženlivým veřejným vystupováním chtěl Hamás naznačit, že skupina není viníkem nedostatku politického pokroku," řekl Fuchs pro DW.

Řekl, že na rozdíl od předchozích veřejných vystoupení se Hamás záměrně zdržel jakýchkoli nepřátelských projevů a snažil se vytvořit dojem, že se drží mírového plánu zprostředkovaného USA a je připraven v něm pokračovat.

Zahájení přechodného procesu v Gaze

Podle mírového plánu měla technokratická přechodná správa začít svou práci a Izrael měl postupně stahovat své jednotky z Pásma Gazy.

"Ve skutečnosti se stal pravý opak," řekl Fuchs.

Izrael má dnes větší kontrolu nad Pásmem Gazy než před několika měsíci. Proto Fuchs vnímá prohlášení Hamásu jako pokus "vymanit se z této patové situace a znovu rozhýbat politický proces".

Think-tank Washington Institute již v únoru poznamenal, že předání civilní správy na technokratickou přechodnou vládu bylo součástí amerického mírového plánu od samého počátku.

Tento týden britský deník The Guardian citoval odborníky na Blízký východ Maxe Rodenbecka a Muhammada Šehadu, kteří uvedli, že Hamás chce Izrael připravit o argument, že obnova selhává kvůli jeho vládě, a zároveň zvyšuje politický tlak na Izrael a USA. Podle jejich názoru nyní nejde tolik o to, kdo bude spravovat Gazu, ale spíše o podmínky, za kterých může začít obnova.

Přesto však zůstávají značné pochybnosti. Ačkoliv Hamás oznámil ochotu předat civilní správu, v případě svých zbraní tak neučinil. Řada analýz toto označuje za skutečný bod sporu. Podle zprávy think-tanku Security Council Council, která poskytuje vstupy Radě bezpečnosti OSN, zpráva Mírové rady požaduje patnáctibodový plán, podle kterého by se Hamás vzdal všech vojenských, policejních a administrativních funkcí a přechodnou správu by převzal pouze soubor technokratů.

Podle plánu vypracovaného Mírovou radou mají odzbrojení Hamásu a postupné stažení Izraele probíhat paralelně. Zpráva Rady bezpečnosti zdůrazňuje, že tyto propojené kroky dosud uvízly na mrtvém bodě, čímž blokují přechodný proces.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem zůstává nevyřešen

Fuchs považuje vojenskou otázku také za rozhodující lakmusový papírek. Na jedné straně existují náznaky, že Washington v současnosti chce upřednostnit zřízení civilní správy před okamžitým odzbrojením Hamásu. Na druhou stranu právě to vysvětluje izraelský skepticismus.

"Existují obavy, že ačkoliv Hamás možná chce diskutovat o civilních strukturách, vojenskou otázku odkládá na neurčito," řekl Fuchs.

Navíc oznámené předání moci zatím prakticky nemělo žádné praktické důsledky. Členové přechodné vlády zůstávají mimo Pásmo Gazy. Chybí finanční prostředky, personál a bezpečnostní složky. A Mezinárodní stabilizační síly zatím existují jen na papíře. Ministerstva mají zatím pokračovat ve své práci.

"V tuto chvíli je rozpuštění administrativy především symbolické," řekl Fuchs. "Proto je zatím všechno stejné."

Izraelský deník Jerusalem Post poukazuje na další možný scénář: Hamás by mohl rozpustit svou vládu a vzdát se přímé odpovědnosti, přičemž by si ponechal svůj vliv v zákulisí. Autoři se ptají, zda se organizace skutečně vzdává moci, nebo pouze mění svou roli.

Zůstává otázkou, zda prohlášení Hamásu skutečně přinese politický průlom. I když by to mohlo znovu rozjet zablokovaný proces, konflikt to nevyřeší. Dokud přechodná administrativa nemůže zahájit svou práci a nebude dosaženo pokroku v oblasti bezpečnosti, odzbrojení nebo obnovy, pravděpodobně tento krok zůstane především politickým signálem s nejistým důsledkem.

Zdroj v němčině: ZDE