Marine Le Penová bude kandidovat na prezidentku a podá odvolání proti rozsudku k nejvyššímu francouzskému soudu
8. 7. 2026
Francouzská krajně pravicová politička oznámila své rozhodnutí poté, co jí soud nařídil nosit elektronický náramek na kotníku kvůli zpronevěře
Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová oznámila, že v roce 2027 bude kandidovat na prezidentku a podá odvolání k Nejvyššímu francouzskému soudu proti rozsudku, který jí nařídil nosit elektronický náramek na kotníku kvůli zpronevěře finančních prostředků Evropského parlamentu.
„Dnes večer jsem kandidátkou v prezidentských volbách,“ řekla 57letá Le Penová v úterý večer v televizi TF1.
Dříve v úterý francouzský odvolací soud potvrdil Le Penové odsouzení za to, že sehrála ústřední roli při organizování podvodu s fiktivními pracovními místy bezprecedentního rozsahu a trvání. Byla shledána vinnou z toho, že v letech 2004 až 2016 sehrála klíčovou roli při zpronevěře více než 2,8 milionu eur z prostředků Evropského parlamentu a při převádění těchto peněz do své strany v Paříži.
Ačkoli soud zkrátil Le Penové zákaz kandidovat do volených funkcí, čímž jí fakticky umožnil kandidovat na jaře, uložil jí také tříletý trest odnětí svobody, z něhož jsou dva roky podmíněně odloženy. Během zbývajícího roku, jak soud uvedl, musí nosit elektronický monitorovací náramek na kotníku, který omezuje dobu, po kterou smí opustit svůj domov.
Le Penová, která stojí v čele protiimigrační strany Národní shromáždění (RN), již dříve naznačila, že pokud bude její pohyb omezen, nebude kandidovat na prezidentku.
Podle francouzského systému domácího vězení může soudce schvalovat časy, kdy může osoba s elektronickým náramkem opustit svůj domov, a musí předem schvalovat výjezdy po celé zemi. Le Penová uvedla, že nošení náramku by jí znemožnilo vycházet v noci a účastnit se shromáždění.
V úterý večer však oznámila, že se proti svému odsouzení odvolá k nejvyššímu francouzskému soudu, ke kasačnímu soudu, což by v praxi znamenalo pozastavení úterního rozsudku a vytvořilo by se tak časové okno, během něhož Le Penová nebude muset nosit žádný elektronický náramek.
„Považuji nás za nevinné v tom, z čeho jsme obviněni,“ řekla stanici TF1 a dodala, že věří, že jí to umožní svobodně vést kampaň až do dvoukolových prezidentských voleb v dubnu a květnu, i když soud může vynést rozhodnutí ještě předtím.
„Odvolání k kasačnímu soudu pozastavuje účinky rozsudku, takže budu vést kampaň bez elektronického náramku na kotníku,“ řekla stanici TF1. Tento krok, dodala, umožní voličům „mít poslední slovo“.
Vše nyní závisí na načasování. Kasačnímu soudu by za normálních okolností trvalo mezi jedním rokem a 18 měsíci, než by vydal rozhodnutí ohledně právního základu odsouzení Le Penové. Není jisté, zda by soud mohl rozhodnout dříve než obvykle.
V úterý se na Le Penovou snesla vlna kritiky. Manon Aubryová z radikálně levicové strany La France Insoumise uvedla, že její rozhodnutí kandidovat dokazuje, že RN je „stranou zlodějů a lhářů“.
Předseda Socialistické strany Olivier Faure prohlásil, že šéfka krajní pravice by neměla kandidovat, protože každý politický kandidát by měl být „vzorem“. Řekl: „Le Penová je nyní sama se svým svědomím.“
Le Penová byla považována za jednu z hlavních uchazeček o prezidentský úřad v roce 2027 až do loňského března, kdy jí po prvním soudním řízení s okamžitou platností na pět let zakázali kandidovat ve volbách.
Proti loňskému rozsudku se odvolala a letos se konalo nové řízení u pařížského odvolacího soudu. V úterý byl Le Penové zákaz kandidovat na veřejnou funkci zkrácen na 15 měsíců – které již odpykala – přičemž zbývajících 30 měsíců bylo podmíněně odloženo. Byla jí rovněž uložena pokuta ve výši 100 000 eur.
Odvolací soud uvedl, že ačkoli potvrdil vinu Le Penové, zohlednil také „svobodu volby voličů, která je nezbytným předpokladem pro uplatnění demokratického volebního práva“.
Státní zástupci ve svém závěrečném projevu uvedli, že Le Penová stála v centru „promyšleného“, „centralizovaného“ a téměř „průmyslového“ systému zpronevěry finančních prostředků Evropského parlamentu.
Soudnímu dvoru sdělili, že peníze daňových poplatníků přidělené poslancům Evropského parlamentu na platy jejich asistentů ve Štrasburku či Bruselu byly stranou v letech 2004 až 2016 odčerpávány k placení vlastních zaměstnanců ve Francii, což je v rozporu s pravidly parlamentu.
Zaměstnanci ve Francii neměli žádnou souvislost s prací vykonávanou v Evropském parlamentu, uvedli státní zástupci. Ztráta pro evropské fondy byla odhadnuta na miliony eur. Strana, tehdy nazývaná Front National, díky tomuto systému dosáhla značných úspor, uvedli státní zástupci. Systém byl dobře zdokumentován v e-mailové korespondenci a stranických dokumentech.
Diskuse