Putin použil proti Trumpovi obráceného Nixona

3. 9. 2025

Cesta amerického prezidenta Richarda Nixona do Číny v roce 1972 sice neukončila válku ve Vietnamu, ale pomohla kompenzovat tamní politické důsledky a nastolila jiný obrat v probíhající studené válce. Nakonec to fungovalo, i když ještě nějakou dobu trvalo, než se to zhmotnilo ve smysluplnou spolupráci proti SSSR.

Americká strategie jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je obráceným Nixonem – pokusem vytrhnout Rusko z čínského objetí. Schůzka mezi Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce 15. srpna nedosáhla požadovaného výsledku, ale alespoň úsilí v tomto směru bylo jasné.

Cesta čínského ministra zahraničí Wanga I do Indie 18. srpna však vnesla do celého příběhu velmi odlišný pohled. Zdá se, jako by Putin a čínský prezident Si Ťin-pching kroužili kolem Trumpa.

Nejenže Putin Si Ťin-pchinga neopustil, ale oběma se také podařilo získat indického premiéra Naréndru Módího, který 30. srpna odletěl do Pekingu, čímž v podstatě ukončil napjaté vztahy.

Nixonovo paradigma fungovalo obráceně, ale ne tak, jak USA doufaly; to znamená, že tentokrát Moskva přechytračila Washington.

Módí bude určitě velmi opatrný vůči Číně. Nejprve navštívil Japonsko a zdůraznil jejich silné bilaterální pouto. Zavolal také ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a slíbil, že bude usilovat o mír s Moskvou.

Ale 31. srpen byl pro Ameriku smutným okamžikem – ztratila, alespoň částečně, klíčového přítele, s nímž se téměř 25 let sbližovala. Představovalo to také porážku pro Módího, který spojil svůj politický odkaz se sbližováním se západním táborem prostřednictvím vojenského paktu Quad, čímž se Indie odklonila od své tradiční politiky neangažovanosti.

Putin je naprostým vítězem dne. Trumpovo nevyzpytatelné chování může rámovat jako důkaz vlivu a chlubit se Si a Módím: "Ovládám Trumpa, držte se mě, není třeba mluvit s Američany."

Ať už je to pravda nebo ne, vyprávění se může zdát uvěřitelné, a pokud ano, pak se z tohoto špílu může vyvíjet cokoli. Příští summit Trump-Si Ťin-pching, zjevně naplánovaný na říjen, by se mohl konat pod ruským mrakem. Jsou USA zahnány do kouta? Trump nyní potřebuje dokázat, že Putin nemá kontrolu. Mohlo by to být velmi složité.

Pokud USA účinně a rychle nenapraví své vztahy s Indií, mohl by se začít rozpadat celý mezinárodní rámec, který drží svět pohromadě od 2. světové války. Pocit zrady Indie pociťuje v různé míře mnoho amerických spojenců.

Mnoho asijských diplomatů považuje za šokující důvod této zrady. Údajně to vyplynulo z nepříjemného telefonátu, kdy Trump trval na tom, aby ho Módí nominoval na Nobelovu cenu míru, protože americký prezident pomohl vyřešit nedávný indicko-pákistánský střet. Škody pro USA jsou umocněny tím, jak triviální se příčina jeví, což vrhá hluboký stín na jejich spolehlivost jako partnera.

Rusko se nyní může chlubit politickým vítězstvím větším než jakékoliv, kterého dosáhlo na Ukrajině, a získat významné politické páky, s nimiž může převrátit současný světový řád.

Postoj Číny je smíšený. Jeho třenice s USA se posunuly poněkud do pozadí, ale chaos ve světovém řádu ohrožuje její obchod, jejího hlavního ekonomického tahouna, možná více než Trumpova cla. Zatímco Rusko může mít zájem na chaosu, Čína by mohla jednoduše hledat rozptýlení.

Nic není jisté ani vytesané do kamene. "Dvě nejlidnatější země světa musí být přáteli," řekl Si Módímu v neděli 31. srpna a zdůraznil, že mezi Čínou a Indií je ještě dlouhá cesta ke zlepšení jejich vztahů.

Při setkání na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Tchien-ťinu Si údajně Módímu řekl, že obě země by mohly být dobrými sousedy a hrát klíčovou roli na globálním Jihu.

Čínský tisk zdůraznil, že návštěva přichází v klíčovém okamžiku, kdy obě země pracují na vyřešení dlouhotrvajících sporů a hledají společnou řeč uprostřed rostoucího napětí ve vztazích se Spojenými státy – příslovečným slonem v pekingském porcelánu.

Peking také využívá summit SCO jako příležitost k demonstraci svého vedení a budování solidarity mezi globálním Jihem uprostřed rostoucích geopolitických výzev. Je to příběh velmi odlišný od toho, který přichází z Washingtonu.

Zdroj v angličtině: ZDE