Inovace v kapitalismu na příkladu bortezomibu

22. 11. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty
 Já bych se přece jen chtěl ještě vrátit k diskusi o kapitalismu. Kapitalismus neznamená jenom tržní vztahy, kapitalistická společnost vybírá daně, platí policii, úředníky atd. Když si vezmeme jako příklad kapitalismu USA, tak z veřejných peněz, které jsou k dispozici díky tomu, že tamní tržní prostředí zajištuje prosperitu soukromých subjektů, platících daně, se financuje třeba i výzkum.

Tým Aarona Kesselheima z Harvardu v roce 2015 publikoval v Health Affairs studii, která ukazuje, že mnoho přelomových léků z období 1984-2009 bylo vynalezeno na základě akademického výzkumu. Ponechám nyní stranou zjištění, že většina z těchto přelomových léků spadá do doby před rokem 2000 (to je moje oblíbené téma krize biomedicínského výzkumu), a budu se věnovat tomu, jak vlastně chápat kapitalismus. Kapitalismus neznamená, že všechno je komerční. Kapitalismus znamená, že můžeme mít prosperující, inovativní společnost, dokonce i sociálně vyspělou a citlivou, protože na to máme peníze, kulturu i mentalitu. Samozřejmě ne každý kapitalismus tohle garantuje. Stačí se podívat do Ruska.

Ilustrativní příběh je příběh bortezomibu, který lze považovat za přelomový lék, ačkoli v Kesselheimově studii není zahrnut. Základní poznatky pro vývoj tohoto léku byly získány akademickým výzkum na Harvardu v 90. letech. Profesor Goldberg se svými kolegy pak založil firmu, která měla tyto poznatky komerčně využít pro léčbu svalové atrofie. Shodou okolností se ale ukázalo, že vyvinutá chemická látka podivuhodně zabíjí nádorové buňky. Přes obrovskou skepsi mainstreamové vědy, že by to opravdu mohlo fungovat, se chemikovi Julianu Adamsovi podařilo prosadit další testování s přispěním rozhodující veřejné instituce NCI (National Cancer Institute).

Původní firma mezitím ztratila sponzory a její patent skončil v jedné velké farmaceutické společnosti, která ani netušila, že ho koupila. V té době tato společnost oznámila, že má osm chemických látek, do nichž vkládá naděje, že z nich budou komerčně úspěšné léky. Ani jeden projekt nakonec nevyšel. Mezitím došlo k prvnímu klinickému testu Adamsovy chemikálie, zvané bortezomib. Shodou okolností v tom testu byla také jedna pacientka s mnohočetným myelomem (jiní pacienti měli jiné nádory). Nikdo tehdy netušil, že by bortezomib mohl léčit právě mnohočetný myelom.

U této pacientky se ukázalo, že už při velmi nízké dávce došlo k odeznění nemoci. Tato náhoda pak spustila další klinické testy, placené komerčně, vyloženě pro tuto nemoc a ukázalo se, že bortezomib skutečně funguje. Bortezomib byl schválen v roce 2003 a začal vydělávat miliardy dolarů. Něco takového prostě nelze naplánovat a je třeba pro takový úspěch mít smysl pro náhodné objevy, v nichž se krásně ukáže souhra akademického výzkumu a komerčního sektoru. Velmi důležité je mít motivaci a možnost čelit většině a opřít se o fungující veřejné instituce a férové konkurenční prostředí.

Samozřejmě problém potom je s těmi léky, které nelze nijak přeměnit v komerční úspěch, tam veřejný zájem nemá zatím žádné standardní mechanismy, jak zajistit vývoj takových léků. Nicméně viděli jsme v době covidu na příkladu dexametazonu, že když se chce, tak to jde. Obrovský klinický test RECOVERY, který proběhl v Británii neziskovým způsobem, ukázal, že starý levný lék dexametazon pomáhá při léčbě kriticky nemocných pacientů s covidem. Jak konstatoval Martin Landray v Nature: „Za méně než 50 liber můžete léčit osm pacientů a jednomu zachránit život.“ I to kapitalismus dokáže: je třeba mít peníze, špičkovou vědu (ta se nikoli jen shodou okolností dá najít v rozvinutých kapitalistických demokraciích) a celkový charakter společnosti přející novým věcem, které rozbíjejí staré samozřejmosti.



Kesselheimův článek:

https://www.healthaffairs.org/doi/10.1377/hlthaff.2014.1038

Vzpomínky profesora Goldberga na výzkum a vývoj bortezomibu:

https://rupress.org/jcb/article/199/4/583/36902/Development-of-proteasome-inhibitors-as-research

Martin Landray v Nature:

https://www.nature.com/articles/d41586-020-01824-5¨





2
Vytisknout
2418

Diskuse

Obsah vydání | 24. 11. 2022