Jak internet umožňuje "Teror 3.0"

11. 9. 2017

Západ v posledních dvou letech zasáhl příval smrtících teroristických útoků - a jen máloco nasvědčuje tomu, že existuje nějaký jasný způsob, jak to zastavit, napsala Kaitlin Lavinderová.

K tomu: Počet teroristických útoků v Evropě v poslední době výrazně poklesl 

V západní Evropě bylo r. 2016 jen 0,7 procenta obětí terorismu 

Proč se to děje a co s tím lze udělat bylo předmětem debaty mezi činiteli z oblasti národní bezpečnosti a boje s terorismem zastupujícími USA, Kanadu, Německo a Británii, kteří se ve čtvrtek sešli ve Washingtonu na konferenci o zpravodajských službách a bezpečnosti.

Počet útoků je ohromující. Chris Rousseau z kanadského Integrovaného protiteroristického centra hovoří o "Terorismu 3.0". Vysvětluje, že jde o jev "inspirovaný nebo umožněný", kdy někdo vstoupí na internet a tam se radikalizuje. Navíc "nyní žijeme ve světě, kde jsou věci ještě obtížnější, protože nejen že nefunguje odstrašování, ale chystají se na vás útočit nožem nebo nákladním autem," a nic nám nepomůže se s hrozbou vyrovnat.

To je velmi odlišné od toho, čemu Rousseau říká terorismus 2.0, který začal útokem al-Kájdy na WTC v roce 2001. Pachatelé se tehdy rozhodli, že jsou ochotni při útoku zemřít. V předchozích případech byli teroristé zřídka ochotni záměrně sami zemřít, protože očekávali, že budou v páchání útoků pokračovat.

T,o co změnu ideologicky umožnilo, je "islamizace radikalizace", tvrdí Paddy McGuinness, náměstek britského poradce pro národní bezpečnost. Máme co dělat s lidmi, kteří jsou "velmi mladí a o islámské ideologii nevědí téměř nic". Náboženská ideologie se stala pouhou "výmluvou" pro lidi, kteří chtějí spáchat radikální teroristické činy, dodává Rousseau.

Terorismus 3.0 z taktického hlediska umožňuje především internet.

"Internet úžasná věc... a je také věc děsivá," říká McGuinness. Vlády podle něj musejí bojovat s velkými technologickými společnostmi, které mají v držení masivní objemy dat, ale zdráhají se poskytnout úřadům přístup k čemukoliv kvůli obavám o ochranu soukromí. Ale státy potřebují tento přístup, aby svým občanům zajistily bezpečnost, tvrdí McGuinness.

Rousseau s tím souhlasí a dodává, že kódování znemožňuje profesionálům získat úplný obraz. Podle něj ale vlády musejí současně pracovat na obnovení důvěry občanů, aby tuto myšlenku prosadily.

Některé země, například Německo, s tím možná budou mít více práce než ostatní. Friedrich Grommes, šéf jednotky pro boj s mezinárodním terorismem a organizovaným zločinem při německé službě BND, dodává, že kvůli nacistické minulosti existují přísné zákony na ochranu dat a soukromí občanů. Nicméně podle něj sílí pochopení, že Německo musí vyvážit ochranu soukromí a odhalování nezákonné činnosti.

Nick Rasmussen z amerického Národního protiteroristického centra prosazuje jiný přístup. Podle něj je třeba technologickým společnostem poskytovat více informací, aby samy chápaly, oč jde, místo aby plnily vládní požadavky bez patřičného porozumění důvodům.

Podle Rasmussena až v 80 % teroristických útoků v USA z poslední doby existovala někde informace o tom, že je něco špatně. Jeho řešením je zlepšit práci zpravodajských služeb a zlepšit dostupnost informací pro širší veřejnost.

Jediný způsob jak porazit mezinárodní terorismus podle Rasmussena představuje posílení spolupráce mezi různými subjekty, také mezinárodně.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3034

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2017