Je jasnější než kdy jindy, že Snowden si milost nezaslouží

6. 1. 2017


Za pouhé dva týdny bude prezident Barack Obama prostě dalším z žijících bývalých prezidentů. V těchto příštích týdnech můžeme být svědky řady zmírnění rozsudků ve federálních věznicích a možná některých kontroverzních milostí. Někteří hovoří o preemptivní milosti pro Hillary Clintonovou, ale většina šumu obklopuje osud bývalého kontraktora NSA Edwarda Snowdena, napsal Chris White.


Americký prezident má pravomoc podle článku II, odstavce 2 ústavy "zrušit nebo prominout tresty za zločiny proti Spojeným státům, s výjimkou případů impeachmentu".

Tato pravomoc nepochybně postaví Obamu v příštích dnech před některé obtížné volby, zejména pokud jde o růszné skupiny vyvíjející tlak na využití pravomocí všeho druhu novými způsoby. Ale rozhodnutí zda udělit milost Snowdenovi by mu vůbec nemělo způsobit bezesnou noc. Odpověď na otázku je snadná: Snowden nezaslouží úvahu o prezidentské milosti. Ve skutečnosti by myšlenka, že by byť i jen mohla být předmětem úvahy, měla většinu Američanů urážet.

Z výňatku nové knihy Edwarda Jaye Epsteina "How America lost Its Secrets: Snowden, the Man and the Theft" (Jak Amerika ztratila svá tajemství: Snowden, muž a krádež), který ve čtvrtek publikoval Newsweek, je jasné, proč by úvahy o milosti neměly vůbec přijít na stůl. Kniha poskytuje horu nových informací o Snowdenovi, které Epstein nashromáždil během tří let práce na projektu. Jak poznamenává, většina toho, co veřejnost o Snowdenovi ví, pochází přímo od něj - nebo od spřátelených novinářů a z hollywoodského filmu Olivera Stonea. Epstein ale říká, že během vyšetřování zjistil, že verze vyprávěná Snowdenem není přesně tím, co se stalo.

Skeptikům je například zřejmé, že Snowden ve skutečnosti není whistleblower. Je tím, kdo prostě pustil do oběhu tajné informace, a pokud jdete až na dřeň, může to být až tak zlé jako Robert Hanssen z FBI nebo Aldrich Ames z CIA. Je pravda, že oba tio muži byli usvědčeni ze špionáže pro Rusy a Sověty a není tu v danou chvíli podezření, že Snowden pracuje jako ruský agent v takovém tradičním smyslu. (Ve skutečnosti o tom v současnosti nepanuje příliš mnoho pochyb; spíše není jasné, zda Snowden jako ruský agent již do Moskvy odjel, nebo se jím stal teprve v okamžiku, kdy mu fakticky nezbyla jiná možnost ZDE - KD.)Nicméně nyní žijeme ve světě, kde informace mohou být ukradeny v množství, jaké bylo v dobách Amese a Hanssena nepředstavitelné. Ukradené informace mohou být rychle vyvěšeny na webových stránkách, což umožňuje komukoliv na světě si je prohlédnout - včetně našich nepřátel.

Jinak řečeno, tradiční špionáž, jak jsme ji znali během studené války, v zásadě už neexistuje. Mrtvé schránky ve skříních jsou dnes rekvizitou pro filmy. A co víc, leaker nemusí mít přímý kontakt se zahraničním agentem. Může prostě kontaktovat ochotného novináře, který publikuje ukradená data a taková praxe je obecně považována za chráněnou prvním ústavním dodatkem - pokud novinář nesehrál při krádeži dat aktivní roli.

Epsteinova kniha prokázala neuvěřitelnou cenu tím, že poskytuje dosud neznámé detaily nebo málo publikovaná fakta o případu. Většina těchto detailů pochází z hodnocení škod, které krádeže dat způsobily, prostřednictvím dvojstranné kongresové zprávy.

Epstein také vysvětluje, že Snowden nikdy nebyl "uvězněn" v Rusku americkým ministerstvem zahraničí. Místo toho byl jeho pas prostě zneplatněn pro jakékoliv cesty jinam než do USA, poté co ministerstvo spravedlnosti podalo formální obvinění z krádeže a porušení zákonů o špionáži. Snowden se zjevně rozhodl zůstat v Rusku. Kniha odhaluje, že Snowdenův pas byl ve skutečnosti zneplatněn, než opustil Hong Kong, a mohl se dostat na palubu letadla do Moskvy jen s pomocí ruské vlády. Putin to později během televizní tiskové konference připustil, ale je dosud nejasné, zda Snowden věděl o rozsahu ruské intervence.

Kniha dále potvrzuje, že Snowden neukradl jen data o operacích týkajících se "vnitrostátního špehování". Pravda je, že Snowden zjevně ukradl mnohem více složek týkajících se toho, co většina zpravodajských služeb považuje za legitimní zahraničních operací - včetně protiteroristických operací a operací zaměřených proti USA našimi nepřáteli. Údajně se zaměřil při krádeži na nejcitlivější údaje "3. úrovně" utajení, která zahrnují seznamy zdrojů a metod v Číně, Rusku a Íránu.

To je typ informací, který "může znehodnotit celou americkou zpravodajskou práci, pokud se dostanou do rukou protivníka," píše Epstein. Tvrdí, že Snowden měl vědět, že instalace Booz-Allen Hamilton na Havaji, kde naposledy pracoval, byla jedna z mála, kdo měl k informacím této úrovně přístup, a bývalí spolupracovníci jsou přesvědčeni, že přijal hůře placenou práci, aby "získal přístup k seznamu přístrojů po celém světě, které NSA hacknula".

Kniha objasňuje, že většina programů, které Snowden takto vystavil ohrožení, je povolena prezidentem a Kongresem a schválena 15 federálními soudci, než jsou aktivovány.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1940

Diskuse

Obsah vydání | 6. 1. 2017