Špinavá válka v Afghánistánu nekončí slibům Obamovy vlády navzdory

31. 12. 2014 / Daniel Veselý

Minulý měsíc, podle zjištění listu New York Times, podepsal americký prezident Barack Obama tajný rozkaz o tom, že příští rok zůstane v Afghánistánu „reziduální“ pozemní vojsko, které bude nadále v bojové pohotovosti za asistence amerických vzdušných sil ZDE. Americká armáda bude podporovat a chránit své afghánské partnery s laskavým požehnáním kábulské vlády vedené prezidentem Ašrafem Ghaním.

Jeden by neměl dávat na proklamace teroristů a zarytých nepřátel, ale pokud odpovídají tristní skutečnosti, není zbytí. Taliban nyní tváří v tvář oficiálnímu ukončení „bojových misí“ jednotek US/NATO/ISAF přišel s prohlášením, že 13 let západní okupace nepřineslo žádné podstatné úspěchy a demoralizovaná západní vojska na obrtlíku prchají ze země. Taliban otevřeně konstatuje, že NATO porazil ZDE.

A jaká je vlastně bez příkras reálná situace v této zemi? Stačí uvést pár příkladů, jež příliš nekonvenují s některými optimistickými výhledy. Podle dat OSN byl rok 2014 v Afghánistánu od začátku invaze rokem nejhorším, co se ztrát na civilních životech týče: při stále intenzivnějších bojích s táliby zemřelo 3200 Afghánců, tedy o 20 procent více než v roce 2013 ZDE. Další a poněkud jiná data OSN zveřejněná katarskou televizí Al-Džazíra hovoří o tom, že počet civilních obětí v tomto roce překročí 10 000 ZDE.

Autorka a aktivistka Kathy Kelly, která v Afghánistánu nějakou dobu pobývala, uvádí, že za cenu jednoho bilionu dolarů americká armáda a její spojenci v Afghánistánu utrpěli porážku; naopak – Obamův kabinet za cenu 80 miliard dolarů ještě více prohloubil korupci v afghánském státním aparátu, a k podstatnému zlepšení podmínek pro život obyčejných Afghánců během dlouhých 13 let nedošlo, tvrdí Kelly. Podle jejího mínění například noční razie americké a afghánské armády, kdy dochází k usmrcování nevinných civilistů, vhánějí zoufalé Afghánce do rukou talibů, a zvyšují tak jejich oblibu.

Novinář Matthieu Aikins, který dlouhodobě působí v Kábulu, má za to, že válka v této zemi zdaleka nekončí. Násilnosti naopak rostou, umírá více civilistů, a především příslušníků afghánských ozbrojených sil. Nicméně Aikins též poukazuje na jisté úspěchy, jichž bylo za 13 let v Afghánistánu dosaženo: v Kábulu a dalších větších městech došlo ke zlepšení podmínek pro život tamních obyvatel, především co se školských aktivit a lepšího postavení žen ve společnosti týče. Avšak mimo větší města je situace katastrofická: narážíme na rostoucí násilnosti, podvyživené děti, nedostatek potravin, rostoucí produkci opia atd.

Hovoříme-li o produkci opia, trhá Afghánistán rekordy ZDE. Během okupace se výroba opia zdvojnásobila a nyní představuje 90 procent světové produkce. Z Afghánistánu se slovy Aikinse stal narko-stát, který nemá v dějinách obdoby, z čehož profitují jak talibové, tak zkorumpovaná vláda v Kábulu. Představitelé Američany podporované vlády podle Aikinse na produkci opia vydělávají ještě více než talibové.

Časopis Spiegel v těchto dnech zveřejnil znepokojující zprávu vycházející z tajných dokumentů NATO o tom ZDE, že cílené usmrcování členů Talibanu Američany a jejich spojenci se netýká pouze jeho předáků, ale i „nižších šarží“, drogových dealerů, a usmrcování těchto osob probíhá naprosto bezskrupulózně. Při tomto utajovaném „cíleném usmrcování“ ale umírají i nevinní lidé včetně dětí. Americká armáda podle odhalení Spiegelu vlastní jakýsi seznam smrti, na němž v současnosti figurují jména 750 podezřelých teroristů všech šarží, tedy i obyčejných pěšáků.

Lze snad tyto převážně chmurné skutečnosti přičíst na vrub úspěchů západní invaze a okupace Afghánistánu, jak neučinil třeba komentátor ČRo Plus Jan Fingerland ZDE, který suverénně napsal, že „v Afghánistánu je nepochybně (mnou zvýrazněno) lépe než před 13 lety”? Takový soud bych si ve světle hromady negativ a neznámých já osobně rozhodně netroufl vyslovit.

Nicméně nepopiratelná pozitiva přinesla i sovětská okupace Afghánistánu, která byla ve své podstatě samozřejmě zločinná a notně brutální. Rusům se ale podařilo učinit Kábul a jeho okolí bezpečným místem, spolupracovali se sekulárním režimem, stavěli nemocnice, školky, mosty a ženy měly víc práv atd.

Čeští a západní novináři obecně by v prvé řadě měli zohledňovat nešvary vojenského angažmá v Afghánistánu a na jiných „bojištích“, nikoliv se ihned vytasit s úspěchy vytrženými z kontextu. Děje se, jak je především u nás neblahým zvykem, spíše opak. Bohužel.