Irák čelí čím dál větší vlně násilí

10. 1. 2014 / Daniel Veselý

čas čtení 5 minut

Irák minulý rok zachvátila vlna atentátů a násilností, nevídaná od vypuknutí sektářských bojů před osmi lety, a neustále se zvedá. Podle organizace Iraq Body Count přišlo v bojích o život jen od začátku roku 251 civilistů ZDE. Za této situace Obamova vláda do rukou iráckých ozbrojených sil, které se chystají znovu dobýt města Fallúdža a Ramádí, obsazená sunnitskými militanty napojenými na al-Kájdu, akcelerovala zásilky zbraní, včetně střel Hellfire, bitevních helikoptér a dronů ZDE . Takhle alespoň zní oficiální verze.

Irák je od nelegální invaze a okupace angloamerickými vojsky v roce 2003 stále jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě, přestože (či spíše protože) se americká armáda před dvěma roky ze země stáhla. Násilným činům a de facto cíleným likvidacím v Iráku loni na základě údajů OSN podlehlo přes 8000 osob ZDE .

Chmurnou a výhledově tragickou situaci v Iráku, zejména v provincii Anbár, podtrhuje politický analytik Raed Jarrar, který se narodil v Bagdádu a který dění ve své vlasti dlouhodobě monitoruje: ZDE: "Současnou situaci v zemi bych se neváhal označit za totální občanskou válku. Válku vede centrální šíitská vláda proti povstalcům, kteří mají sympatie převážně sunnitů žijících v Ramádí a přilehlých oblastech. Jsme svědky nejhoršího konfliktu mezi Iráčany od roku 2003. Primárně ale nejde o střet s al-Kájdou."

Jarrar se dokonce domnívá, že falešný "kouřící revolver" v podobě al-kájdistů je právě kýženým casus belli -- aby mohl Bagdád získat mezinárodní podporu k oficiální likvidaci al-Kájdy. "Ve skutečnosti jsem toho názoru, že centrální vláda vede válku s grassroot hnutím, soustředěným hlavně v Ramádí a okolních oblastech, neboť jeho stoupenci vnímají vládu jako zkorumpovanou, sektářskou a zločinnou. Násilnosti zesílily po tvrdém vládním zásahu proti mírumilovným demonstrantům v posledním prosincovém týdnu, jenž si vyžádal desítky mrtvých a zraněných," vysvětluje Jarrar.

Podle jeho informací Málikího šíitská vláda v Bagdádu a Obamova administrativa násilné akty líčí jako střet legitimní irácké vlády s teroristy, i když jde vůčihledě o nepravdivou informaci. Přestože Obamův kabinet stáhl před dvěma lety z Iráku své vojáky, jeho role v občanské válce je zásadní; třebaže byla irácká vláda obviněna z masivního porušování lidských práv, nadále ji Bílý dům zásobuje zbraněmi při agresi proti vlastnímu obyvatelstvu a poskytuje jí diplomatické krytí.

Poněkud odlišný, a je třeba dodat že "mainstreamový" názor na aktuální nesváry v Mezopotámii, vyjádřil Jaisal Noor z nezávislé televizní společnosti The Real News Network: "Irácká armáda ve spolupráci s několika sunnitskými skupinami bojuje proti seskupení s názvem Islámský stát Iráku a Levanty (ISIL), jehož členové bojují také v Sýrii. Takže je pravděpodobné, že se stávající konfrontace v Iráku stane součástí regionálního konfliktu." Podle Noorova mínění existují důkazy, že je hnutí Islámský stát Iráku a Levanty financované Saúdskou Arábií a má styky s al-Kájdou.

Tento pohled sdílí řada západních médií a politických představitelů, aniž by tragickou situaci v Iráku podrobili detailní analýze a zbavili se ideologických brýlí; ale není samozřejmě vyloučeno, že realita může být zcela odlišná.

Očitá svědectví z Fallúdži dnešních dnů tlumočil francouzsko-irácký novinář Feurat Alani ZDE, jenž v Bagdádu v letech 2003 až 2008 pracovně pobýval a pohled na válku měl tudíž z první ruky. "Když hovoříte s lidmi z Fallúdži, tak ti odmítají tvrzení, že by město bylo pod kontrolou al-Kájdy. Tuto domněnku vesměs zapuzují a tvrdí, že město řídí různí kmenoví předáci i obyčejní obyvatelé, kteří vystupují proti Málikího vládě. Když premiér Málikí začal zatýkat sunnitské politiky, nepřátelství fallúdžských vůči vládě ještě vzrostlo. Dnes ve Fallúdži nečelíme bojům mezi al-Kájdou a vládními vojsky -- ale nesvárům mezi iráckou armádou a místními kmenovými vůdci," tlumočí názory obyvatel Fallúdži Alani.

Není pochyb, že sektářské rozbroje v Iráku rozpoutala angloamerická invaze a okupace před 11 lety. Zní to paradoxně, ale během Husajnovy éry Iráčané sektářské boje nepoznali a sektářství nebylo obecně vnímáno negativně ZDE. Je bohužel patrné, že příliv amerických zbraní a podpora represivního aparátu sídlícího v Bagdádu boje spíše prohloubí a země bude nadále drcena soukolím války a teroru.

0
Vytisknout
10278

Diskuse

Obsah vydání | 13. 1. 2014