OSTALGIE

"To byla zlá doba"

13. 1. 2014 / Jan Čulík

Níže uvedený text se šíří internetem a dokazuje, jak neefektivní je antikomunistická propaganda pražských kavárenských médií. Ostalgie, šířící se českou kotlinou, je ovšem stejně nebezpečná jaké jakékoliv jiné iluze. Nicméně, řečeno s Marxem, primární jsou pro lidi vždycky ekonomické aspekty, a z toho hlediska je nesporné, že pro mnoho lidí bylo daleko příjemnější žít za normalizačního režimu než dnes. Je také nesporné, že z hospodářského hlediska byl komunistický režim daleko vstřícnější a "sociálnější" než režim dnešní. Varovně lze při tom vzpomenout argumentu českého antropologa Ernesta Gellnera, který upozorňoval, že neexistuje filozofické ani politologické zdůvodnění, proč by měl být demokratický liberální kapitalismus lepší než totalitní režimy. Poukázal na to, že jediným argumentem, proč lidé dávají přednost liberálnímu kapitalismu před diktaturou, je "argument ledničky" - dosud totiž vždy byly liberální kapitalistické demokracie bohatší než diktatury. Gellner ovšem toto psal začátkem devadesátých let a situace se varovně mění: není vyloučeno, že ekonomicky daleko úspěšnější než nyní krachující liberální kapitalismus mnohou být poloautoritářské režimy jako Čína či Rusko - už nyní v určitých ohledech začínají země jako Británie s poloautoritářským čínským režimem flirtovat.

Jestliže chemik Kalousek či stařec Schwarzenberg národu tvrdí, že se musí uskrovňovat, co vlastně ten kapitalismus dnes lidem nabízí? Není to trochu šokující přiznat, že dnešní režim lidem nedokáže umožnit slušné přežití? Podle Novinek.cz se většina Čechů dnes bojí nezaměstnanosti...

Petr Uhl ve svém nedávném knižním rozhovoru zdůraznil zajímavou věc: Poukázal na to, že zatímco v padesátých letech stalinský režim v Československu ničil lidi na základě třídního hlediska, bez ohledu na to, zda proti režimu něco podnikali či ne, v sedmdesátých a osmdesátých letech komunistický režim trestal občany pouze tehdy, pokud proti němu něco dělali. Kdo tedy za normalizace mlčel, případně s režimem kolaboroval, měl se dobře. Z tohoto faktu zřejmě vyplývá, že velké množství lidí nemělo pocit, že jsou husákovským režimem nějak zvlášť pronásledováni, a mnoha lidem se v husákovském režimu zjevně žilo příjemněji než dnes. Konec konců to dokazují i průzkumy veřejného mínění.

Nostalgie a vzpomínkový optimismus však hrají při pohledu zpět velmi významnou roli. Konzumerismus, který Husákův režim nabízel, byl ubohoučký. Země byla světu uzavřená, technologicky zaostalá a ekologicky ničená. Režim žil z podstaty a neměl strategii do budoucnosti ani perspektivu, to přiznává i jeho protagonista Miroslav Štěpán, že cílem tehdejších politiků - stejně jako politiků dnes - bylo zemi ve vlastní prospěch co nejvíc vyrabovat podle hesla "Po nás potopa". Jak to vypadalo, popisují mé reportáže z Prahy z konce osmdesátých let. Měli bychom to mít na paměti. Nicméně mnozí lidé vzpomínají na komunismus dnes takhle:

Ach, jo...

To byla otrava, jít do obchodu a vůbec se nezajímat o to, zdali tam prodávají bezpečné hračky pro děti, jídlo v restauraci má stejnou gramáž, složení a cenu v Aši jako v Praze.

Ach, jo...

To byla otrava mít ještě před maturitou, vyučením jisté umístění a připravené pracovní zařazení hned po prožitých posledních prázdninách!

Ach, jo ....

Každý musel do práce a to si ještě mohl vybírat, zda přijme práci, kde se upíše třeba na 10 let a oni mu za to dají podnikový byt nebo nenávratnou půjčku na stavbu rodinného domku.

Ach, jo...

A ve spořitelně po narození potomka mu odepíšou z novomanželské půjčky 4.000,- Kčs

Ach, jo...

Například jistota, že pokud budu makat a neudělám průser, budu mít práci třeba až do penze, lidi neskutečně deptala...

Ach, jo....

Neskutečné násilí bylo pácháno na nemocných. Místo, aby byl vybírán regulační poplatek u lékaře a poté v lékárně včetně tučného doplatku jako v každé demokratické společnosti za léky, odbyli pacienta tím, že za jeden recept musel zaplatit jen jednu korunu a operační lůžko bylo vždy k dispozici jak pro otylého, tak pro štíhlého. Léky byly podávány personálem nemocnice a nemuseli jsme běžet do lékárny, kde to zaplatíme z vlastní peněženky, abychom dopřáli svým blízkým předepsanou léčbu lékařem při pobytu v nemocnici!

Ach, jo...

A co teprve vnucování sociálních jistot, že si můžeme s rodinou vyrazit na podnikovou dovolenou a vybrat si z několika nabídek, kde uhradil podnik polovinu ceny. A po odpracování 25 let v pracovním procesu měl člověk právo na odměnu a také při dosažení různých životních jubileí.

Ach, jo...

Ženský si vybrečely oči , když odcházely do důchodu po porození dvou dětí již v 55. letech. Kolik lidí tenkrát snilo o tom, aby mohli pracovat o 10 - 15 let déle.

Ach, jo....

Po operacích se dělo lidem také bezpráví. Zpravidla 6 týdnů se člověk zotavoval v nemocnici a poté doma. Vůbec mu nebylo dopřáno sladkého pocitu hrůzy, zda ho po návratu do práce hned nepropustí. A co teprve, když vás do půl roku po operaci poslali do lázní. A ti komunističtí tyrani nám nedali žádnou možnost finanční spoluúčasti. Ne přátelé, nedali nám možnost zaplatit si ani třetinu. Letci, horníci,policajti měli každoročně plně zdarma nařízeny lázně pro rehabilitaci organizmu.

Ach, jo...

Bylo to opravdu děsivé a devastující období našich dějin. Z lidí a hlavně z dětí se stala bezcitná zvěř. Za komunistů mladší vstávali v autobuse, aby pustili sednout ty starší. Dnešní mladí již znají svá práva v demokratické společnosti a pěkně zůstanou sedět. Tak to má být! Vždyť jsme si je tak v demokracii vychovali!!!

Ach, jo...

Již nikdy nechci zažít sociální jistoty ani morální zhoubu, atd., atd., atd., která tenkrát panovala!!! Konečně máme svobodu a nikdy se nevrátí ty špatné časy! Vždyť nám vůbec nevadí, že většina národa podvádí stát a okrádá nás všechny, jak se dá - své okolí, přátele, ba dokonce i rodiče! Vždyť my si rádi při léčbě v nemocnici zaplatíme léky a pobyt nebo také umřeme, když na nás nemá nikdo čas z ošetřujícího personálu! Vždyť my si rádi koupíme potraviny přesycené éčky nebo už prohnilé, aby se náš život maličko zpestřil! Vždyť my rádi vzděláváme děti za naše peníze už od školky, které neznají v dospělosti ani státní hymnu, natož pak český jazyk a matematiku, ale znají PARTIČKU a COMEBACK ! Vždyť my rádi pijeme alkohol a mluvíme svobodně a vulgárně, nejen mezi sebou, ale také na prknech, co kdysi znamenaly svět. Také v TV, rádiu a divadle - tímto nás hned v cizině poznají, jsme přece nejlepší - jsme Češi! Vždyť my víme, jak mít situaci pod kontrolou a budeme vždy stát za naším parlamentem a vládou, protože jsme teď konečně spokojeni a vyhovuje nám tento život ve svobodné společnosti, která nám to vše umožňuje a plně nabízí z výdělku těch, kteří si ještě neuvědomili, že je směšné chodit denně do práce. Vždyť stačí zajít občas na sociálku nebo někoho přepadnout a zajet si na dovolenou, zajít s kamarády do herny nebo někde zapařit a ráno zalehnout a odpočívat celé dopoledne. Žijeme přeci jenom jednou!

Co bude - " to neřeš !" To je přece skvělé žití v té naší zemičce, kde je vše dovoleno!!!! Tak čtěte dál svůj bulvár a koukejte na seriály, v tom je naše budoucno! Vědět, kdo s kým spí, kdo má nejlepší sex a jak často atd., atd., atd.!!!

Protože přesně tohle nás jedině zachrání!!! Vždyť jíž máme, co jsme chtěli, a zloději si žijí v klidu, přepychu a blahobytu.

Nezapomeň přeposlat !!!!!!!

0
Vytisknout
15195

Diskuse

Obsah vydání | 15. 1. 2014