Zajímá někoho ve Washingtonu, co je na palubě všech ruských výsadkových plavidel ve Středomoří?
6. 9. 2013 / Karel Dolejší
Rusko má teď ve Středomoří pět, brzy šest velkých výsadkových plavidel. Otázka je, zda americké politické elity rozhodující o útoku na Sýrii vůbec zajímá, co mají tyto lodě na palubě.
Nabízí se samozřejmě hypotéza, že většinou půjde o náhradní vybavení pro Asada - za to, které bude zničeno během nadcházejících amerických náletů. Tedy spojovací systémy, radary, běžná pozemní výzbroj, kterou technologicky nepříliš pokročilá syrská armáda používá (tanky T-72, houfnice D-30, raketomety BM-21 atp.). Jedná se o starší vybavení, ne snad přímo šrot, ale ruská armáda přezbrojuje a zmíněných věcí, jichž má plné sklady, se tak jako tak bude zbavovat. Každá taková zbraň se vesměs dá pořídit za zlomek ceny jedné střely Tomahawk používané USA k jejímu zničení. Cynicky řečeno, dobrý obchod. - Jenže to nemusí být všechno.
Nejpravděpodobnějším nákladem dnes vypravené výsadkové lodi Nikolaj Filčenkov budou protiletecké systémy S-300 i s vycvičeným personálem, které mají zabránit rozšíření amerických náletů z úderů střelami s plochou dráhou letu na klasické letecké údery. A dále se na palubách výsadkových plavidel mohou nacházet třeba protilodní střely P-500 Bazalt s doletem až 700 km. Pokud by Obama nařídil opakování útoku, mohou se americké lodě připlouvající k syrskému pobřeží za účelem ostřelování vnitrozemí stát terčem těchto výkonných ruských raket, takže budou muset operovat na hranici doletu Tomahawků.
A další překvapení nejsou vyloučena.
Co se tedy vlastně bude dít po provedení "omezeného" náletu na Sýrii?
Je dnes kromě vojáků, které ale nikdo neposlouchá, ve Washingtonu ještě někdo, kdo v celé vražedné syrské partii uvažuje alespoň o jeden tah dopředu?
Pro Rusy je principiální záležitostí nepřipustit žádnou další z vnějšku navozenou změnu režimu. Ruské vedení je velmi motivované a nechystá se ustupovat. Pokud se někdo sebevědomě domnívá, že v probíhající "hře na kuře" Rusové opět couvnou, může se ošklivě zmýlit.
Cenou za takový omyl může být v tom nejhorším případě i porážka amerických ozbrojených sil vyčerpaných dvanácti lety nepřetržitého válčení, naléhavě potřebujících výměnu výzbroje a reorganizaci.
Diskuse