Bradley Manning není nepřítel

30. 7. 2013

Stíhání Bradleyho Manninga vyslalo do světa signál. Dalo světu najevo, že jakmile jsou Spojené státy konfrontovány s důkazy, že páchají trestné činy, současná americká vláda za to potrestá tu osobu, která ty informace zveřejnila, nikoliv pachatele těch trestných činů.

Vysílá to velmi varovný signál všem diktaturám, které běžně vězní, mučí a vraždí novináře a aktivisty. Ukazuje se totiž, že Spojené státy, takzvaná nejvýznamnější demokracie na světě, se ve skutečnosti od těchto diktatur moc neliší.

V úterý byl zveřejněn verdikt vynesený nad Bradleym Manningem, týkající se obžaloby, že zveřejnil tajné dokumenty. K zveřejnění verdiktu došlo až po Manningově věznění po dobu 1160 dní. Manningovým "zločinem" bylo, že prozradil vojenské dokumenty serveru WikiLeaks.

V rámci tohoto materiálu bylo zveřejněno video, na němž americký vojenský vrtulník zastřelil otce, který vedl děti do školy, dále důkazy, že v Afghánistánu operovala jednotka vrahů, i dokumentaci, že v americké věznici na Kubě v zálivu Guantánámo nejsou vězněni "nejstrašlivější teroristé", ale duševně choří pacienti, taxíkáři a osoby, které zajal Taliban.

Miliony lidí po celém světě považují Bradleyho Manninga za hrdinu, v Americe ovšem se nemohl vyhnnout trestnímu stáhání, píše v deníku Guardian James Ball. Nestíhat Manninga by v dnešní americké atmosféře posledlosti bezpečností bylo nemožné.

Avšak Obamova vláda obvinila Manninga z jednoho trestného činu, který měl vyvolal ve společnosti velké znepokojení. Argumentovala, že tím, že Manning poskytl informace médiím, "napomáhal nepříteli" - což je zrada a může být potrestána trestem smrti.

To není ani tak pro demokratickou zemi pohyb po šikmé ploše jako rovnou pád po hlavě. Pokud by býval byl Manning shledán vinným z napomáhání nepříteli, sdělovací prostředky, od Wikileaks až po bašty establishmentu, jako je deník New York Times, by se staly "bílými koni" pro nepřítele. Takový rozsudek by byl zlikvidoval jakýkolvi rozdíl mezi zrádcem, který prodává vojenská tajemství tomu, kdo zaplatí nejvíc, a whistleblowerem, který zkontaktuje novináře, protože je to pro něj věc cti a dělá to bez jakékoliv finanční odměny.

Tím, že Manning nebyl shledán vinným z napomáhání nepříteli, se podařilo vojenské soudkyni Denise Lindové zachránit Spojené státy před pádem do propasti - aspoň pro tento okamžik. Nic to však nemění na alarmující skutečnosti, že prokuratura usilovala o to Manninga za tento trestný čin odsoudit.

Stíhání Bradleyho Manninga se tak stalo zástupnou válkou proti investigativnímu žurnalismu. Americká vláda se zatím zaměřuje především na zdroje informací pro novináře. Od té doby, co byl obžalován Manning, začaly být stíhány další novinářské zdroje a bylo zjištěno, že americká vláda špehuje novináře z Associated Press a z Fox News.

Přitom používá americká vláda dvojí metr - každý den dochází, zjevně se souhlasem nejvyšších míst, k prozrazování tajných vojenských informací o tom, jak vynikajícím způsobem funguje americká armáda. Nikdo nikdy nebyl za prozrazování těchto informací postaven před soud.

Nemluvě o ostudném zacházení s Manningem před jeho procesem: byl vězněn na samotce v cele o velikosti 2x4 metry, bránili mu spát, nutili ho, aby stál nahý a mnoho dalšího. Náhradou za toto zacházení mu snížili věznění o pouhých 112 dnů.

Stíhání Bradleyho Manninga vyslalo do světa signál. Dalo světu najevo, že jakmile jsou Spojené státy konfrontovány s důkazy, že páchají trestné činy, současná americká vláda za to potrestá tu osobu, která ty informace zveřejnila, nikoliv pachatele těch trestných činů.

Vysílá to velmi varovný signál všem diktaturám, které běžně vězní, mučí a vraždí novináře a aktivisty. Ukazuje se totiž, že Spojené státy, takzvaná nejvýznamnější demokracie na světě, se ve skutečnosti od těchto diktatur moc neliší.

Proces s Bradleym Manningem nebyl nejslavnější epizodou americké historie. Měl by sloužit jako varování všem lidem, jimž záleží na osudu americké demokracie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2165

Diskuse

Obsah vydání | 31. 7. 2013