Problém s vědomím

1. 3. 2013

V úvaze Genocida Věra Říhová obsáhle popsala jen jeden z problémů naší společenské reality, když konstatovala, že v naší společnosti máme ohroženou skupinu lidí mezi padesátkou a důchodem (více než půl druhého miliónu lidí). Svou úvahu nabídla jako podnět k širší diskuzi o tom, kam chceme, aby naše společnost směřovala, píše Jozef Kokoška.

Již několik tisíciletí si lidstvo tvoří své vlastní dějiny. Hned na samém začátku člověk poznal, že pro jeho existenci a úspěšnou konfrontaci s přírodou je nezbytná sofistikovaná organizace jednotlivců do větších společenských celků. Jsou to dějiny dlouhého a bolestného vývoje, ve kterém hraje rozhodující úlohu práce. Práce, způsob produkce materiálních potřeb člověka podmiňuje sociální, duchovní i politický rozměr lidského společenského bytí. Odrazem způsobu výroby potřeb člověka je jeho vědomí. Tedy i ideje a představy člověka jsou přímo ovlivněny materiální činností. Tvoření představ i duchovní činnost se pak odráží v ekonomice, politice, v tvoření zákonů, náboženství i kultuře.

Kardinální problém s vědomím člověka však odhalil Freud, podle kterého je většina toho, co si člověk myslí, "falešné", když si jevy racionalizuje a nechá se ovlivnit ideologií. Konečným výsledkem ve společenské organizaci je pak jednání ve "falešném" směru, aniž by si společnost byla vědoma "pravé" skutečnosti a správně reflektovala zkušenosti. Důležité je i to, že skutečnosti vytvářejí člověka a že člověk vytváří okolnosti.

A tak lidstvo dospělo na své pouti do 21. století, aby zjistilo, že je na konci dějin (Fukuyama), když dotvořilo "dokonalý" společensko-ekonomický systém nejen na lokální úrovni (státu), ale na celé planetě Zemi. Je to systém, který dokáže člověku zabezpečit materiální potřebu nejen v dostatečné míře, ale i v míře, které říkáme luxus. Na začátku lidé chtěli efektivně pořizovat věci k spokojenému životu (člověk jako cíl), dnes to umíme, ale máme jen v ČR více než půl druhého miliónu existenčně ohrožených lidí (lidé jako problém). Zdokonalování produktivních metod a lidské vědomí stále příznivějších životních podmínek způsobilo, že je člověk ovládán světem věcí. Změnil se vztah člověka k výrobku, k pracovnímu procesu, k sobě samému i k druhému člověku, stalo se přesně to co je v rozporu s Kantovým principem, že člověk má být účelem sám o sobě a nikdy prostředkem. Člověk povýšil ekonomiku a její hodnoty na nejvyšší smysl života, překážkou ekonomické efektivity se stala morálka, svědomí, spravedlnost i ctnost.

Pokud se některým z nás současný stav nelíbí, pak by zřejmě mohlo jít o procítání z falešného vědomí. Teď půjde jen o to, zda se potvrdí pravdivost Freudových úvah o tom, zda si negativní jevy současného stavu opět zracionalizuje a necháme se přesvědčit ideologii, že jsme přesně tam, kam jsme se vydali, a hlavně, že je to tak správně.

0
Vytisknout
3850

Diskuse

Obsah vydání | 1. 3. 2013