Kdypak už ten Honza sleze z pece?

12. 8. 2012 / Filip Mahďák

Volit komunisty, kteří mají na svědomí morální devastaci celého českého národa je pěkný nesmysl. K nápravě věcí veřejných či ekonomiky rozhodně nevedoucí. Naopak.

Neoddiskutovatelná je jejich odpovědnost za kruté nespravedlnosti v letech padesátých. Neoddiskutovatelná je jejich odpovědnost za činnost drábů STB během normalizace v letech sedmdesátých a osmdesátých, po potlačení sotva započatého sociálního experimentu Pražského jara. Stejně jako to, že místo odpovědné systémové analýzy činnosti svojí stany v nedávné i dávné minulosti a následné prokazatelné změny iniciované zevnitř jejich vlastních struktur, radši nakonec strčili hlavu do písku a mají ji tam do dneška.

Komunisté nesou hlavní podíl na dnešní neuvěřitelné míře společenské tolerance přijímání korupce (srovnatelné snad jen s banánovými republikami v rozkladu) jako zcela běžného nástroje k dosažení potřebného, napříč všemi úrovněmi společenských struktur.

Během celého období normalizace nejen tuto praxi tolerovali, ale po většině do ní byli strukturálně i sami zapojeni. Například STB, kromě jiných zrůdností, vědomě užívala právě řízenou korupci k nabourání se do nepevných charakterů morálně mladých jedinců, které pak potom na tomto základě vydíráním dále pro své potřeby zneužívala. To jsou mimochodem praktiky organizovaného zločinu. Vzpomeňme také nejkřiklavější případ systémové korupce, kterým bylo celé JZD Slušovice etc. Ostatně nové české přísloví, kdo nekrade okrádá rodinu, pochází právě z normalizace.

Současná komunistická strana nejenže se nevypořádala na rovinu a otevřeně se svou minulostí, ale pokud je mi známo k problémům dneška nenabízí žádný konstruktivní program, adekvátně reagující na ekonomické a společenské problémy současnosti. Osamocené hlasy soudruhů jednotlivců se v tomto případě nepočítají.

Samozřejmě volit někoho z ostatních stran nynější garnitury je také jen další nekonstruktivní nesmysl, neboť současný systém české státnosti je nastavený takovým způsobem, že občan ať zvolí nakrásně koho chce, nemá žádné zpětné vazby jak své volené zástupce dále během vykonávání jejich mandátu kontrolovat. Přesně tak jak to bylo v době normalizace za komunismu.

Odpovědí a řešením na tuto situaci je pouze hned zítra ráno nastartovat jakoukoliv formou občanských nenásilných neposlušností zákonný proces restrukturalizace výkonné a zákonodárné moci, vedoucí co nejdříve ke strukturám přímé demokracie. Tak, jak to jen momentální společenský konsenzus zrovna umožní.

Každý kdo systém v České republice nazývá demokratickým je objektivně buď lhář a nebo úplný idiot a potřeboval by léčbu v ústavu pro mentálně postižené. Idiot není v tomto případě nadávkou! Idiot je prosím staré krásné slovo odvozené z řeckého idiōtēs jinak označení pro člověka postiženého těžkou mentální retardací - slabomyslností tj. jedince s narušenými psychickými funkcemi. Původně bylo používáno v městských státech antického Řecka k označení lidí starajících se jen o vlastní zájmy a ignorující potřeby komunity.

Očekávat od kohokoliv (komunistů, socialistů, ...istů, pravice, levice, prostřednice) kdo se na současné šaškárně nazývané vládnoucí struktury a státní aparát podílí a bude dále podílet nějaké změny v nápravě věcí veřejných, třeba konečně tu instituci referenda, je nezodpovědným aktem pohodlného šílenství, ke kterému nás ovšem tak krásně vychovali normalizačním sejmutím osobní odpovědnosti za věci veřejné právě ti komunisté.

Komunisté které by chtěl pan Tůma volit, aby se mu vrátil ráj normalizačního štěstí, kdy jsme si státní kasu rozkrádali všichni společně a tak nějak více spravedlivě vlastně všichni, takže na každého kdo neremcal trochu zbylo. Na ty, co remcali, pendrek a přinejlepším nic, na ty v průvodu s mávátky trochu víc, ale některým to jako vždy nakonec bylo málo. Vily už jim nestačily. Či ti, co je neměli těm co je měli záviděli a dále po tom pokračovali za ozvěnou zvonění klíčů, místo mávátek s holubičkami, či srdíčky na klopě, s křížky na krku, ale už více bez skrupulí a nějak i více sobecky, bez ohledu na své mentálně pomalejší bratry v Kristu, tedy prosté občany či soudruhy chcete li, co se včas neprobudili do normalizace nové. Tentokrát nazvané - urvi co můžeš.

Jsou to všichni tihle ti naši současní Trautenberkové privatizační pánové a paní, páprdové a páprdky, v nekonečné bitvě proti nekonečné korupci, nevěděl, co podepsal, ověšen diplomy a tituly kdoví z kama, odborníci na všechno, ale nikdo vlastně neví na co, dávají nám z nebes nedosažitelného ráje rozpočtové odpovědnosti povýšeně najevo, že bez jejich invence nadprůměrné inteligence v odpovědné nezodpovědnosti bychom si určitě sami nevěděli rady a v referendu si třeba odhlasovali zrušení daní.

Je potřeba dohlížet na chátru nedovzdělanou, možná by mohla zrušit i armádu, sloučit osm zdravotních pojišťoven, nezprivatizovat zdravotnictví, školství, poštu, letiště a železnice, kdopak by nám dál stavěl další potřebné kilometry dálnice za pouhých 100 milionů. Kdopak by financoval naše tunely?

Hloupě se ptá chátr,a na co potřebujeme platit čtyřicet let z daní miliardy nějakým církvím, když už jsme na tom jako stát tak zle, že nemáme na pár stovek měsíčně navíc pro invalidu. Hlupáci. Bez církve by si chtěli promluvit se s duchem. Bez církve naslouchat svému srdci a svědomí. Organizované tutlání pedofilie a pálení prezervativů by nechtěli podporovat.

Smutné no tom všem je že Trautenberkové mají v podstatě pravdu. Pokud se budeme všichni stále chovat jak děti v mateřské školce, navzájem se okrádat, podrážet si nohy, adorovat pořád největšího křiklouna a otravu jehož tatínek má doma mercedes, nebo dva a čekat až co nám paní učitelka vymyslí za program, tak máme jen to, co si všichni zasloužíme.

Až bude DPH na chleba padesát procent, přídavky v nezaměstnanosti lenivé chátře zrušeny, nemocnice za betonovou stěnou jen pro ty s novými mercedesy a občan bratr exekutor nás po cestě do kostela pro odpustky vyhodí na ulici z církevního podnájmu, po té co většina z nás v blízké budoucnosti přijde o práci, co někde v Asii za chvíli zastanou za setinu toho čemu my tady říkáme minimální plat.

Pak už nebude možnost ani položit hlavu na koleje, neboť vlaky budou dávno kvůli nerentabilnosti zrušeny, se snad najde nějaký dobrý mecenáš co nám to hromadně se svou nablýskanou muzeální lokomotivou umožní. Anebo nás konečně ta zelená, pardon vlastně už jen modrá planeta, milosrdně všechny utopí, nebo upeče.

0
Vytisknout
4264

Diskuse

Obsah vydání | 14. 8. 2012