ANALÝZA

Řízená panika, aneb máme rizika podcenit, nebo přecenit?

30. 4. 2009 / Štěpán Kotrba

Prý se jednalo o vzorky tzv. "venezuelské" encefalitidy. Informaci zveřejnil pouze server Aktuálně.cz, a to ‎23.4.2009. ‎Příznaky jsou téměř shodné s "mexickou" chřipkou - horečka, prudké bolesti hlavy a zvracení. Že by se Američané chlubili, že se jim z virologického pracoviště ztratil čerstvě vyšlechtěný kmen chřipky, který začne zabíjet, snad nikdo ani nečekal. Co je ale překvapivé, že nikoho nepřekvapila existence vojenské virologické laboratoře, patřící pod armádní Ústav medicínského výzkumu infekčních chorob (USAMRIID). O vzorky se v ní staral vědec, který v roce 2004 odešel do důchodu či podle jiného zdroje byl odvolán. Od té doby se o vzorcích neví. Prý to byly pouze tři zkumavky... A na pátrání se podílí i odvolaný vědec... S Fort Derickem není něco v pořádku už dlouho. "Věřím, že pravděpodobnost, že tam jsou další lahvičky nebezpečných biologických materiálů, které nejsou zachyceny v naší databázi, je vysoká," napsal velitel USAMRIID John Skvorak ve zprávě pro tisícovku vojáků i civilních odborníků z oblasti lékařství (lidského i veterinárního), farmakologie a přírodních věd (zejména mikrobiologie a biotechnologie). Cílem projektů USAMRIID je "vyvinout očkovací látky, léky a další opatření k ochraně amerických vojáků před biologickými útoky a chorobami". PR doblespeak z této formulace ční jak sláma z bot. Abyste mohli vyvíjet protilátky, musíte vědět proti čemu. Abyste věděli proti čemu, musíte to "čemu" mít a testovat interakce. To znamená, že vládní agentura USAMRIID vyvíjí biologické zbraně při naprosté absenci bezpečnostních mechanismů. Mimo jiné i virus chřipky, virus infekční hepatitidy a a nebezpečné varianty virulentnějších kmenů původců běžných chorob, např. beta hemolytický streptokok, HIV, virus klíšťové meningoencefalitidy či bakteriální původci tyfu a anthraxu. Uschovávají se zde a zpracovávají se i kmeny eboly, virus Lassa, virus SARS, hantaviry, a mnohé ostatní převážně virové původce např. akutních respiračních selhání či hemoragických horeček. Armádní mluvčí Michael Brady připustil letos v únoru pochybnosti o nakládání s nebezpečnými biologickými materiály. Informace ovšem tehdy tvrdila, že biologická laboratoř americké armády pozastavila činnost a hledá chybějící vzorky. Ty hledá ale už od roku 2001. Tehdy byl jiný vědec-"důchodce" z Fort Detricku Bruce Ivins obviněn FBI, že během roku 2001 rozesílal na některé adresy v USA dopisy s kmenem antraxu Ames. Během vyšetřování spáchal v roce 2008 sebevraždu, aniž by obviněn. Místo toho řada vědců zpochybnila schopnost jednoho jediného pracoviště vyrobit tak kvalitní antraxovou zbraň, jaká byla součástí "antraxových dopisů". Newyorčané tehdy nicméně vykoupili všechny plynové masky...

Výzkum ve Fort Detrick se nicméně už od konce 2. světové války orientoval na původce s nimiž byly dosaženy dílčí operační úspěchy už v průběhu války -- zejména na anthrax, botulotoxin, brucelózu, tularémii a Q-horečku. Program se dále intenzivně věnoval výzkumu vhodných metod použití biologické zbraně, zkoumaly se speciální rozprašovače, výbušná zařízení umístěná do bomb, ale i biologičtí přenašeči -- např. komáři pro určení pro šíření malárie a horečky Dengue, blechy pro šíření moru, cholery a dyzentérie a klíšťata pro šíření tularémie. Byly prováděny i praktické terénní zkoušky. V roce 1950 rozšířilo námořnictvo z dvou minolovek větší množství Serratia marcescens -- neškodné baktérie vhodné pro venkovní testování -- u pobřeží San Francisca. Několik lidí však onemocnělo a jeden muž dokonce zemřel. Na začátku osmesátých let byla vakcína proti tularémii (zaječí nemoci) vyvinutá v USAMRIID masivně a s úspěchem použita v Itálii. V roce 1991 bylo antitoxinem vyvinutým v USAMRIID v Egyptě úspěšně léčeno přes 50 pacientů nakažených potravně přenášeným botulismem. V letech 1993-1994 se USAMRIID podílel na diagnostice hantavirového původce respiračního selhání jehož epidemie propukla na jihu Spojených států. V roce 1999 hrál USAMRIID významnou roli v identifikaci původce a přenašeče při epidemii západní nilské horečky v New Yorku.

Stephen Liggett z Univerzity v tomtéž Marylandu, kde leží i Fort Detrick, konstatoval v únoru 2009 , že jeho vědci ve spolupráci s kolegy z Wisconsinské univerzity v Madisonu rozluštili genom rhinovirů, které způsobují nachlazení...

V dubnu 2009 přišla zpráva z jiného konce světa. V africkém Pobřeží slonoviny, které je největším dodavatelem kakaa na světě, řádí Cacao Swollen Shoot virus, jenž napadá a likviduje kakaovníky. V laboratořích amerického ministerstva zemědělství v Miami se experti snaží "přečíst" genom kakaovníku a tým vědců v čele s Rayem Schnellem věří, že tak dokáže najít geny, které budou vůči CSS-viru rezistentní. Vědci z Ústavu pro výzkum kakaa v Ghaně (CRIG), potvrdili, že některé stromy totiž dokážou díky svému odlišnému genetickému vybavení ničivému viru odolat.

Výrobce léku Tamiflu si v Čechách (a nejspíše i jinde) najal PR agenturu už v souvislosti s výskytem ptačí chřipky. Vlády po celé Evropě nakupovaly vzápětí pod tlakem médií a veřejnosti pro značnou část populace do skladů lék, o jehož účinnosti na kmen ptačí chřipky měli lékaři i hygienici pochybnosti.

Dodnes nikdo netuší, jakým mechanismem se "ptačí" či "prasečí" chřipka šíří. Dodnes nikdo netuší, zda se vůbec šíří. Stejně jako se to netuší u nemoci šílených krav, kvůli které Británie vybila a spálila statisíce zvířat, aniž by byla nakažena. Dodnes nikdo netuší, zda svět není obětí svérázné kampaně za financování virologického či farmaceutického výzkumu či zda ztráta vysoce patogenních organismů z vojenské laboratoře svědčí pouze o spolku šílených generálů či jde jen o soubor velmi zvláštních náhod.

V březnu 2000 byl na infekční kliniku v Baltimore přijat 33-letý bakteriolog, pracovník Ústavu americké armády pro výzkum infekčních chorob. Lékaři zjistili, že byl nakažen Pseudomonas mallei, česky vozhřivkou. Ta byla ovšem v evropských státech i v USA vyhlazena v první třetině 20. století. Nicméně pracovník z Fort Detricku s ní pracoval dva roky, aniž by dodržoval základní opatření - nenosil ani latexové rukavice. Laboranta vyléčili nasazením imipenemu a doxycyklinu . Informoval o tom New Entland Journal ot Medicine v roce 2001 a poté český odborný časopis Medicína. Scénáře k některým hollywoodským thrillerům (například Outbreak, česky Smrtící epidemie, z roku 1997), jejichž konzultantny dělali s lidé s vojenskými hodnostmi, tvrdí, že lze poměrně snadno a bez rizika rozšířit epidemie organismů s přesně definovaným chováním v poměrně přesně ohraničeném prostoru. Stejně tak lze takto vytvořené epidemie (po zjištění spektra mutací, rychlostí šíření, rychlosti zásahu, citlivosti na širokospektrální léky ap.) následně rychle zlikvidovat. Pokud se tak stane v Bohem zapomenuté stepi nebo džungli Afriky, nedozví se to ani WHO...

Praxe nicméně praví, že příliš častý výskyt náhod není náhoda. Z matematického hlediska náhody neexistují. Pouze pravděpodobnost. Tak zkuste pouvažovat, zda těch náhod není nyní trochu moc najednou.

Jak to je opravdu s účinky Tamiflu, a pro koho snad bez rizik? ZDE