Různá další výchozí očekávání před 2. kolem voleb ve Francii (b)
2. 5. 2017 / Miloš Dokulil
Když již uvažujeme o prezidentských volbách ve Francii teď před začátkem června 2017, skoro se zdá být pro jejich interpretaci navenek dominantním prvkem spíše předznamenání možného negativního, politicky inspirovaného znaménka spojeného se jménem pí. Le Penové, než případně doprovodně spřaženého pozitivního znaménka pro protikandidáta, p. Macrona. Ne že by se většinově publicisticky nápadně uvažovalo o přednostech volby pí. Le Penové; a zrovna tak se prakticky vůbec nepřemítá o možných záporných dopadech případné volby p. Macrona. Takže jako kdyby tito dva kandidáti prezidentské volby výchozím způsobem především vzájemně očividně představovali nikoli zhruba obdobné základní předpoklady k výkonu té významné funkce, nýbrž nepřehlédnutelně výrazné opačné postoje, programové protilátky, ne-li dokonce vzájemně provázané protijedy. A jako kdyby těžká hlava měla následovat teprve po případném vítězství pí. Le Penové, a kdyby zvítězil p. Macron, pak jako kdyby měla Francie jenom zhluboka vydechnout a následně normálně přejít k „běžnému dennímu pořádku“.
p { margin-bottom: 0.1in; direction: ltr; line-height: 120%; text-align: left; }
Takže i proto teď začněme spíše jakoby z perspektivy Marine Le Penové. Prý má zatím jistých 46 % hlasů, což je úctyhodný počet; ale k vítězství by to nestačilo. Také již dva biskupové dali – s jistou přibalenou zdrženlivostí – najevo, že jejich přízeň je na straně pí. Le Penové. A i když třetí v pořadí z kandidátů 1. kola Fr. Fillon výslovně své voliče vybídl, aby volili Macrona, zdá se přesto být předem zřejmým, že zřejmě celá třetina Fillonových stoupenců je naopak na straně Le Penové. Přičemž navíc snad celá pětina těchto uvažovaných voličů z 1. kola vůbec nehodlá ve 2. kole hlasovat. A čtvrtý v pořadí z 1. kola, p. Mélenchon, ten jako kdyby především měl za to, že oba kandidáti 2. kola si vůbec nezaslouží to výjimečné terno, které jim dopřáli voliči. I když čelný představitel Lidové fronty, orgánu Le Penové, skoro zároveň prohlásil, že přece Lidová fronta a p. Mélenchon spolu většinu programových bodů vzájemně sdílejí; tj. především odpor ke stávajícím pořádkům ve státě nebo ke globalizačnímu úsilí. Nezapomeňme, že v 1. kole třetí a čtvrtý kandidát té volby dohromady na sebe soustředili celou třetinu všech voličských hlasů; takže zde jde o nemalý hlasový potenciál. Šestým v 1. kole byl Nicolas Dupont-Aignan, který získal skoro 5 % hlasů (4,8 %); přitom to byl kandidát orientovaný výrazně protievropsky, takže by zde mohli být další případní stoupenci Le Penové pro její 2. kolo.
Když ovšem bereme v úvahu, že pí. Le Penová měla v těch posledních měsících před 1. kolem zmíněných voleb velmi výraznou kampaň a svou negativisticky zaměřenou dikcí mohla psychologicky vděčně zaujmout především osobně ne zrovna sociálně stabilizované vrstvy obyvatelstva, je tu potom stále několik milionů Francouzek a Francouzů, kteří by mohli rozhodnout 2. kolo voleb ve prospěch Marine Le Penové. Francie má na 20 % mladých, kteří jsou bez práce. Jejich uplatněný voličský hlas by měl svou nepřehlédnutelnou politickou váhu. (V průměru nezaměstnanost ve Francii dosahuje 10 %.) A potom tu pochopitelně stále je – v celé Evropě až příliš viditelná – hrozba terorismu. Podle některých představ by si s terorismem poradila líp Le Penová než Macron. A pak by ty příští volby mohli pomoci vyhrát jejich případnému vítězovi ti, kteří by se voleb vůbec nezúčastnili; a takto by potom nepřímo zhodnotili věrnost, vytrvalost a zodpovědnost voličských kádrů vítěze (na účet jen kampaní získaných souputníků volby). Předem se očekává nižší voličská účast než v prvním kole.
Takže? Lze vůbec dost přijatelně na výsledek 2. kola prezidentské volby ve Francii vsadit?
(Následuje, opět jinak směrovaná, ještě 3. část této úvahy; sub c). Pokračování příště)
Diskuse