Selhání prevence: Ochrana dětí před radikalizací v Británii nefunguje

4. 5. 2016


Britská ministryně školství Nicky Morganová aktivně pracuje na vzdělávání rodičů a učitelů ohledně radikalizace a extrémismu v naději, že ochrání děti kampaní nazvanou "educate.against.hate". Ta působí v tandemu s předpisy ministerstva vnitra o "Ochraně dětí před radikalizací" a "Povinnosti prevence" (2015), které obsahují rady pro školy a poskytovatele péče pro děti. Dozvěděl jsem se o těchto kampaních docela náhodou, napsal pro Huffington Post režisér Julian Vigo.


Četba dokumentu "Advice to Parents and Carers: Keeping Children and Young People Safe Against Radicalisation and Extremism" (Rady pro rodiče a pečovatele: Udržet děti a mladé lidi v bezpečí před radikalizací a extrémismem) ZDE (pdf) mě z mnoha důvodů znepokojila, v neposlední řadě proto, že dokument spoléhá na intuici místo na jasně vymezený mandát. A je zde paradox: V žádném z těchto dokumentů není zmíněno slovo islám, ačkoliv každý, kdo čte tyto dokumenty, dobře ví, o kom vláda a její agentury píšou. Slova "riziko" a "extrémismus" se vyskytují v desítkách případů, ale nikde není vyjasněno, odkud riziko pochází, co je přesně formou extrémismu, jíž je třeba se vyhnout. Připomeňme, že na vrcholu IRA nebyl vydán žádný takový dokument v naději, že by komukoliv v Severním Irsku zabránil v radikalizaci.

Přesto vláda chce splnit svou povinnost a varovat lidi před radikalizací v rámci islámské víry, zatímco neuvádí, "co přesně" vyžaduje předběžné varování, většinou protože je z dokumentace dost jasné, že lidé, kteří psali tyto dokumenty, nemají představu o kultuře, o níž hovoří.

V únoru 2015 šestnáctiletá Shamima Begum, sedmnáctiletá Kadiza Sultana a šestnáctiletá Amira Abase opustily své rodiny, aby se v Rakce připojily k IS. Tento čin byl důvodem znepokojení vlády, které vyvolalo zmíněné preventivní programy míněné coby kontrapropaganda. Nicméně mnozí v muslimské komunitě na ně hledí s podezřením, v neposlední řadě proto, že právníci varují muslimy, aby těmto programům nedůvěřovali. Tyto dokumenty jsou znepokojivě nebezpečné svou vágností ohledně potenciálních škod pro muslimskou komunitu v Británii v éře, kdy dobře zdokumentované protimuslimské nálady nejsou ničím neobvyklým.

Towers Hamlets, odkud tři dívky odjely do Sýrie k IS, má největší podíl muslimského obyvatelstva v Anglii a Walesu (38 % ve srovnání s celostátním průměrem 5 %). Nedávno jsem hovořil s Alison Langleyovou, komunikační poradkyní London Brough of Tower Hamlets o jejím dokumentu publikovaném vloni, určeném rodičům a pracovníkům s dětmi. Langleyová mě informovala, že tento dokument "byl sepsán v místě představiteli Tower Hamlets v týdnu po odjezdu tří místních školaček do Sýrie a byl nouzovou reakcí na specifickou a aktuální hrozbu, že více dětí může následovat tohoto příkladu". Dále komunikovala o tom, že cílem tohoto dokumentu bylo zvýšit povědomí o potenciálním riziku pro děti "a že známky této hrozby mohou být velmi obecné a nespecifické". Ale pokud známky radikalizace mohou být obecné nebo nespecifické, jak mohou podobné publikace přinést cokoliv smysluplného, co by z těchto komunit neudělalo terče? Je jasné, že vágnost podobných dokumentů dělá z celé muslimské komunity terč, pokud ne rovnou pole pro podezření a sledování.

V podobných dokumentech chybí jasné pochopení toho, v čem spočívá extrémistická ideologie, až na to, že obsahují jinou ideologii britské propagandy, jež označuje určité jedince za nebezpečné. Když jsem se ptal Langleyové, jestli tento pamflet vznikal s myšlenkou na muslimy, odpověděla, že ano, ale cíl je širší než IS/Sýrie a může se stejně vztahovat na jiné extrémistické skupiny usilující o nábor mladých lidí. Nakonec se zdá, že muslimové a jejich právníci mají oprávněný důvod k obavám. Zatímco tři dívky, které odjely, jsou tragédií pro své komunity a ještě více rodiny, musíme se ptát, zda je přijatelné, že jejich životy slouží jako politická měna, v níž jsou uloženy příklady toho, "co dělají zkažená děvčata".

Nedávno bylo oznámeno, že Národní unie učitelů uspořádá konferenci v Brightonu, aby čelila protiradikalizační politice, která "má nezamýšlený důsledek, když brání učitelům hovořit s dětmi o "myšlenkách, které představují výzvu"". Taková opatření "uzavírají prostor pro otevřenou diskusi v bezpečném a neohrožujícím prostředí". Vládní programy jednoduše nedosahují zamýšleného účinku a přitom znepokojují a odcizují muslimské studenty po celé Velké Británii.

Faktem je, že dospívající celého světa se věnují všemožným bláznivým věcem, a ano, někteří dokonce vstupují do IS nebo britské armády. Co by nás však mělo znepokojovat více je, že společnost místo toho, aby se starala o mládež, pěstovala v ní smysl pro sounáležitost a kulturní přizpůsobení, prostřednictvím vládních programů vyvolává poplach a zaměřuje se na muslimskou mládež, po níž žádá, aby dělala cokoliv, jenom ne...

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1114

Diskuse

Obsah vydání | 5. 5. 2016