Pavel Šafr předvádí, jak se ANO porazit nedá

2. 3. 2015 / Boris Cvek

Při vší mé kritičnosti vůči hnutí ANO mě až téměř šokoval nápad pan Šafra, brát toto hnutí jako hnutí fašistické a podle toho s ním jednat (co to vlastně má znamenat to „jednat s někým jako s fašistou“? – jistě bych očekával nějaká jednání ODS a TOP09 o spolupráci s Babišem jako pravicovým hegemonem, ale to Šafr asi na mysli neměl).

Šafr je posedlý tím, že Babiše je třeba zastavit, a dá se čekat, že ho brzy obviní z podílu na budování Osvětimi. V tom se právě ukazuje to, co Babiše přivedlo k moci, totiž neschopnost pravice reflektovat realitu společnosti, ve které žijí běžní lidé, a místo řešení jejich reálných problémů strašit nějakými nálepkami, mobilizovat proti levici, proti řeckému scénáři a nyní dokonce proti fašismu.

Babiš a jeho hnutí ANO nemá žádný program, ani ten fašistický. Do své hegemonní pozice se dostal souhrou okolností a zřejmě vůbec nečekal, že se jednou stane ministrem financí, že jednou se Česká republika bude nečinností levice a nedůvěryhodností pravice proměňovat v jeho firmu. Proměna státu ve firmu jistě připomíná fašismus, nicméně paradoxně k tomuto jevu nedochází využíváním národoveckých a xenofobních témat, tedy témat tradičně fašistického programu, jak je občas zkoušeli použít i politici ČSSD a ODS, nýbrž témat nefungujícího státu, který je třeba opravit.

Možná pan Šafr nikdy nepochopil a nepochopí, proč si velká část občanů myslí, že náš stát dlouhodobě nefunguje, že to politikům vyhovuje a že jediný, kdo může zjednat nápravu, je pan Babiš. Je však vysoce problematické, zda se ignorování reality dá zalepit strašením před zlem, jaké nám hrozí od Babiše. V tom česká pravice už těžko může veřejnost oslovit, když po ní chce stále jen pasivitu volení stále týchž neschopných politiků ve jménu strachu z něčeho horšího. Co takhle nabídnout naději v něco lepšího? Pan Šafr asi už dlouho ví, že české pravici (ale ani levici) nikdo příčetný žádnou naději v něco lepšího věřit nemůže.

Pan Šafr svou zaslepeností a snahou bojovat proti hnutí ANO nálepkami Babišovi ve skutečnosti pomáhá, neboť představuje přesně to, co lidé dobře znají už mnoho let a kvůli čemu Babiše volili. Babiše lze porazit pouze otevřením očí a jasnou angažovaností politiků na straně veřejného zájmu – jedině to může vrátit důvěryhodnost a naději do české politiky.

Klíčovým instrumentem pro prosazování veřejného zájmu v této zemi je zákon o státní službě a na něm mohli politikové ukázat, oč jsou lepší než Babiš. Jiří Dienstbier se o to pokusil a předložil návrh zákona, který měl podporu protikorupčních organizací i odborů. Česká pravice proti tomu ale začala protestovat, navrhla vykastrování tohoto zákona a přes protest protikorupčních organizací a odborů na svou stranu získala socialisty, lidovce i Babiše. To je ten začarovaný kruh nedůvěryhodnosti a zklamání z české politiky.

Možná se veřejnost, až ztratí naději i v Babiše, navzdory textům pana Šafra vrhne do náruče skutečným fašistům, protože v žádnou demokracii už dávno nebude věřit a bude chtít z hloubi své frustrace aspoň jednotu, pořádek a nenávistné vášně.

Jak zastavit Babišovo hnutí? Pochopit, že jde o fašismus, a tak s ním jednat ZDE

0
Vytisknout
3578

Diskuse

Obsah vydání | 5. 3. 2015