Proč jít ke komunálním volbám

6. 10. 2014 / Ilona Švihlíková

V kontextu dramatických geopolitických pohybů, které jsou navíc doprovázeny krizovým vývojem v socio-ekonomickém systému, se může zdát, že nadcházející komunální volby jsou víceméně bezvýznamnou událostí. Pokusím se čtenáře v následujících řádcích přesvědčit o opaku. Od začátku roku jsem spolu s kolegy z Alternativy Zdola navštívila pěkný kus republiky při debatách o politice na lokální úrovni. Přesněji přes dvacet různých měst a obcí, od Plzně po Opavu, od Šluknova po Znojmo.

Cílem akcí bylo ukázat, že ve obcích a celkově na místní úrovni se dá dělat mnohem víc, než jen "mít čisté ulice bez psí stolice." Od občanů často zazněly stesky nad tím, že současní zastupitelé se o jejich starosti, ale ani nápady nezajímají. V některých případech se pak setkání přeměnila v rady občanské sebeobrany (Chomutov, Fryšava na Žďársku). Jindy debaty organizovali přímo kandidáti do komunálních voleb, kteří se snaží situ

aci ve svém regionu změnit. Ti si zase stěžovali na nedostatečnou aktivitu občanů...

V obou případech jsme ale společně, ve vazbě na místní podmínky, hledali řešení, jak zlepšit obé. Někde zaujal převážně participativní rozpočet (Ostrava, Děčín), jinde rezonovala témata jako např. hospodaření místního dopravního podniku či předražené veřejné zakázky (Plzeň). V jiných místech byla možnost uchopit lokální rozvoj skutečně komplexně (Jablonec nad Nisou, Strakonice, či níže uvedený Šluknov). A to ani nezmiňuji aktivity místních akčních skupin například ve Středočeském kraji...

Je pravda, že bych hned na začátku mohla šermovat výzkumy, které tvrdí, že právě "komunálky" jsou voliči považovány za nejdůležitější. Problematika obce, v níž žije, je skutečně mnoha lidem bližší, než dejme tomu reálné příčiny nepokojů v Hongkongu nebo politické důsledky epidemie eboly.

Zároveň ale není patřičné lokální úroveň podceňovat. To již totiž za nás dělá globalizace, která lokální sféru zatlačuje, někdy přímo zadupává. O to důležitější je podporovat takové procesy a struktury, které bude vůči globalizaci odolné a které zároveň mohou posloužit i jako poslední záchrana v situaci kolapsu systému. Při svých cestách po celé republice přirovnávám současný stav k domečku, který má ohromnou středu (globální procesy), ale chabé základy, které těžká střecha stlačuje, ničí a ohrožuje zhroucením i samu sebe.

Pro nové zastupitele se na lokální úrovni nabízí celá řada úkolů a zároveň i možností. Tou první je vždy uklizení stolu a zjištění stavu hospodaření. To se ale netýká pouze obecního rozpočtu.

Rozpočty řady obcí potřebují podrobné prozkoumání obou stran, zajištění udržitelnosti (např. aby mimořádné výnosy (privatizace) nefinancovaly dlouhodobé a stabilní potřeby). Rozklikávací rozpočty jsou dobrou cestou, ale zmiňme také systém Open data (otevřená datová infrastruktura), který jde v transparenci hospodaření obce ještě mnohem dál a nabízí pro občany dobrý nástroj pro jejich budoucí účast na rozpočtu. Ještě před zavedením participativního rozpočtu (neboli rozpočtu, na jehož části se přímo podílejí sami občané), je ale důležité provést důkladnou revizi obecního majetku. Komu co patří, jak to spravuje...

To bude v některých případech těžký oříšek, prokousat se komplikovanými vazbami, holdingy a personálními chobotnicemi. Řada občanů nemá ani ponětí, s jak velkým rozpočtem jejich město pracuje (vyzkoušeno po celé republice, většinou netuší ani řádovou velikost), ani jaký má majetek, kdo ho řídí a jak (rovněž potvrzeno při debatách po celé republice). Je zkrátka potřeba jasně ukázat, že obec je novým zastupitelstvem spravována (nikoliv vlastněna), a že role občanů nemůže spočívat jen v tom, že jednou za čtyři roky vhodí do urny ten správný lístek.

Mohu uvést příklady malých obcí, kdy občané téměř nezaregistrovali, když jim jejich zastupitelé prodali les i rybník a vzpamatovali se teprve, když se na prodej měl ocitnout kulturní dům. V Praze je naprosto běžné, že občané netuší, co vlastně dělá jejich městská čtvrť a za co je odpovědný magistrát (např. změny v územním plánu). Důležitým tématem je samozřejmě také správa vodovodní a kanalizační sítě, přičemž se dosti jasně ukazuje, kam tečou zisky a kdo naopak nese náklady. Některým městům se objeví možnosti vypovědět soukromým (a zahraničním) provozovatelům smlouvu a převzít je znovu pod svou kontrolu. Kéž by jich to udělalo co nejvíce!

Jde ale o víc než "jen" o rozpočet obce a obecní majetek. Nové komunální volby nabízejí i možnost, aby se do širšího povědomí dostala témata související s rozvojem lokální ekonomiky. V politických debatách spíše dominují velká témata, která samozřejmě jsou důležitá (nastavení daňového mixu, dostavba Temelína).

To ale neznamená, že lokální úroveň je odsouzena pasivně čekat, "až co tam nahoře." Právě na lokální úrovni již dnes funguje mnoho skvělých "masek" (místních akčních skupin), nemluvě o tom, že právě ve strukturálně postižených oblastech jako je Šluknov jsou agilní jedinci schopni uspořádat něco tak výjimečného jako je Festival lokální ekonomiky.

Důkladné zkoumání, proč z daného regionu/lokality odcházejí peníze i potenciál, jak je tam udržet, patří k tomu nejdůležitějšímu, co může nové zastupitelstvo začít. Na prvním místě je pak samozřejmě, v široké spolupráci s občany, neziskovými organizacemi a dalšími aktéry tuto situaci řešit.

Možností je celá řada: od podpory družstevních a obecních podniků, již zmíněného participativního rozpočtu, po místní výměnné systémy (LETS), lokální měny, místní značky, podporu tradičních akcí, řemesel a festivalů... to vše jsou podpůrné nástroje, které ale mohou fungovat jedině s aktivními občany.

Zdroje: ZDE ZDE

Pro některé subjekty na levici je participace občanů sice pěkná, ale lokální úroveň je systematicky podceňována, jako něco příliš malého, "upatlaného", co koneckonců nemá žádnou "grande idée" a na níž se stejně žádný boj proti systému nedá vést.

Problém je, že tyto radikální názory už příliš neberou v úvahu, že občan je jen jeden, a že pokud kašle na své okolí, na to, že se rozpočet jeho obce systematicky rozkrádá, těžko se bude angažovat pro vyšší, abstraktnější ideály.

Právě lokální úroveň nabízí dobrý začátek pro osvojení si dovedností, bez nichž je jakákoliv systémová změna nemožná (pokud se nemá stát jen přeměnou třídy oligarchie). Bez schopnosti spolupráce, aktivity a rozvíjení důvěry -- zkrátka bez budování skutečného občanství místo "ovčanství", se nikam dál neposuneme. A to platí jak pro úroveň lokální, tak i pro národní a koneckonců i globální.

Pokud by výsledky komunálních voleb alespoň na některých místech pomohly budovat odolné lokální struktury, vtáhnout občany do dění v jejich obci nikoliv jako diváky, ale jako aktéry, pak splní svoji úlohu.

0
Vytisknout
6357

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2014