Poznámka ke čtení knih

29. 4. 2014 / Boris Cvek

Dovolte mi malou poznámku k četbě beletrie a filozofie. Pro mne osobně tato četba vždy znamenala rozvíjení sebe sama, přivlastňování a asimilování toho, co jsem potřeboval, abych byl co nejrozvinutější: viděl jsem ostatně, jak velice se různí autoři liší, a to je to, co jsem na tom všem obdivoval nejvíc, viděl jsem, jak člověk může být bohatý a zajímavý teprve tehdy, když je sám sebou a sám za sebe. Samozřejmě něco takového vyžaduje sílu, ale tu sílu právě budujete a získáváte tou četbou. I proto mne vždy fascinovalo, když jiní lidé četli to samé jinak než já, pokud byli sami sebou, pokud jejich zaujetí tou četbou bylo opravdové a měli tak sílu být sebou samými a něčím mne obohatit.

Zcela jiný případ je ten, kdy čtete, abyste před sebou unikli, kdy v každém autorovi hledáte bublinu prostoru, kde lze nějak být, abyste nebyli sami sebou, ale přesto byli aspoň trochu sami sebou. Pak se všechno kouskuje a stává absurdním, pak zbývá pouze mumraj postav a názorů a člověk je ještě slabší, než kdyby nečetl vůbec. Kromě pár banalit nedovede ze své četby vydat počet a ocitá se na pokraji vážného duševního onemocnění. Někdy někomu stačí jedna kniha a únik v jedné bublině na desítky let, pak se rodí z frustrace fanatismus a představa vnější předstírané identity, na které se lpí o to nenávistněji, oč je falešnější.

Ve školství a při vzdělávání vůbec se mluví o "rozvoji" člověka, ale rozvíjet se může pouze to, co je v daném semínku. Různá semínka mají různé potřeby, různé přednosti a nedostatky a potřebují různou péči, ale nejfatálnější omyly vznikají, když se má ze sedmikrásky udělat dub nebo z dubu sedmikráska. Když se tomu člověk vyhne, dá se mnohé dosáhnout a s trochou štěstí a pragmatismu se může rozvinout do skutečné duševní krásy, ať už dostal do vínku jakékoli vlohy.

0
Vytisknout
4020

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2014