Tragédie o třech jednáních

13. 6. 2013 / Marek Řezanka

Po ministerstvech dopravy a spojů a obrany zde máme další ministerstvo, kde se během jedné vlády objeví již třetí ministr. A to nepočítám ministerstvo práce a sociálních věcí, kde je pozice paní ministryně Müllerové poměrně vratká.

Co tato ministerstva spojuje? Aféry. Podezření na korupci. Velmi "zvláštní" projekty s velmi trpkou příchutí. Nový registr vozidel se vyznačoval enormní chybovostí a dlouhodobou nefunkčností. Ještě nedávno se potýkal s problémy, a to mu pomalu táhne na jeden rok.

Armádní zakázky jsou dlouhodobě v hledáčku protikorupčních útvarů. Většinou si vybavíme povyk kolem letounů CASA, ale jsou zde i starší případy, týkající se nefunkčních padáků či armádních nákladních automobilů Tatra. Exministr obrany Vondra je pak spojen s kauzou ProMoPro, která se datuje do doby, kdy působil jako místopředseda vlády pro evropské záležitosti.

Ministryně Hanáková vešla do dějin jako osoba, která měla na starost tzv. církevní restituce -- a která svou roli naprosto nezvládla (nebo se jí zhostila na výbornou, záleží na úhlu pohledu). Předvedla naprostou nekompetentnost, neinformovanost, dala najevo, že se v dané problematice neorientuje. Navíc jsou na poli umění a kultury různí odvolaní šéfové, aniž víme, proč se tak dělo a jak tyto kroky měly pomoci naší kultuře.

Kromě věcných připomínek, proč vládní podoba církevních restitucí zavání protiústavností, je tu rovina nedůvěry. Pokud takto zásadní zákon, jakým zákon o tzv. církevních restitucích je, prošel výhradně díky vládním hlasům -- a to ještě o prsa a díky poslanci následně pravomocně odsouzenému za korupci, je třeba se ptát, jaký má tato vláda mandát a kredit. Je to vláda s enormním počtem ministrů, kteří se poroučeli právě pro podezření z korupčního či jinak podvodného jednání, je to vláda, která dostala od BIS velmi nelichotivé vysvědčení ohledně proklamovaného boje proti korupci a propojení organizovaného zločinu se státní správou. Je to vláda, která hrubě porušila své sliby: Místo snížení dluhu společnost ještě více zadlužila, místo avizovaného potírání korupce zavdala občanům nespočet důvodů pochybovat o úrovni právního státu v České republice.

Jak mohou občané ČR věřit vládě, která nesplnila, co slíbila? Která navzdory racionálním a věcným připomínkám opozice prosazovala svou -- a bez jakéhokoli efektu na snížení dluhu jala se likvidovat sociální stát? Jak věřit vládě, která svými kroky ohrozila lidskou důstojnost handicapovaných a dlouhodobě nemocných, že jí na srdci leží spravedlnost? Pokud by tomu tak bylo, nemohla by se smířit s politikou exministra Drábka, nemohla by nikdy přistoupit na tzv. trafiky pro "rebelující" poslance ODS, nemohla by se tvářit, že ohledně postupu exekutorských firem je vše v pořádku.

Pokud ovšem v případě vlády Petra Nečase není věrohodný motiv "morální", motiv ctít spravedlnost, nelze se veřejnosti divit, že hledá motivy zcela jiné -- a že je také nachází.

Tzv. církevní restituce nesou (i na základě postojů některých ústavních soudců) punc něčeho falešného, něčeho nedůvěryhodného a nespravedlivého. Už proto by se měla hledat nová podoba vyrovnání státu a církví. Nebo je snad církvím jedno, jak moc je současná podoba "restitucí" diskredituje, jak moc ohrožuje přístup občanů k víře?

Jedni odcházejí (Hanáková), jiní slaví či slavit brzy mohou (Hudeček). Primátor je mrtev, ať žije primátor, chce se člověku zvolat. Aspoň obrazně. Bohuslav Svoboda se již jako symbol čistoty na pražské radnici nehodí. Otočilo se kormidlem, kurs je maličko jiný -- co je ovšem hlavní, pluje se dál k témuž cíli. Fraška, nebo tragédie? Tragédie je to pro všechny, kdo věří, že by na radnici neměli sedět lidé spojovaní s nekalým jednáním, jako například Petr Hulínský. Tragédie je to pro všechny, kteří se obávají účelové koalice ČSSD a TOP09. Jistě, zatím tak může být na úrovni lokální, nemusí jít o přímou koalici, ale v uvozovkách pouze o podporu.

Je ovšem rok před volbami -- a takováto koalice bude tím nejviditelnějším billboardem hlásajícím, že na programu zase až tak nesejde. Nebo nás má uklidnit, že namísto Kalouska škrtajícího a daně nedostatečně vybírajícího budeme mít Kalouska investujícího a tvrdícího, že krizi jsme zažehnali? Opravdu?

Investice jsou jistě potřeba, ekonomika potřebuje impuls -- ale to celé čtyři roky, co byla Nečasova vláda u moci, a ekonomice odebírala kyslík ve jménu lepších zítřků.

Do třetice potom máme "zodpovědnou" KSČM, která možná vládě Petra Nečase pomůže zatáhnout za takzvanou dluhovou brzdu. To v situaci, kdy zadlužení země vzrostlo -- a mnoho prostoru pro další zadlužování není, může vypadat jako čin záslužný, ale nesmělo by do širého kraje vyčuhovat ono pověstné "ale". Kolik bude stát jenom zacelení hlavních ran v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotnictví? Kolik nás bude stát aspoň částečný návrat úrovně sociálního státu (o nějakém zlepšení nemůže být řeč) do období před Nečasovu a Topolánkovu vládu?

Jaký vzkaz vlastně KSČM občanům vyslala? Jaký vzkaz jim dávají všechny parlamentní strany? Nespočívá naše největší politická tragédie právě v deziluzi z toho, že aspoň jedna z parlamentních stran může začít něco řešit? Neotevírá se právě teď prostor pro autoritáře dobrodružného ražení, kteří se mohou velmi lacino a snadno dostat k moci a kteří využijí pasivity lidí, kteří sice chtějí změnu, ale sami touží zůstat apolitickými a v ústraní? Tím by vize posilování práv občanů a vize demokratičtější společnosti dostala zásadní úder. Zajímejme se o dění kolem sebe, dokud ještě stojíme na nohou. Týká se nás to.

0
Vytisknout
5845

Diskuse

Obsah vydání | 14. 6. 2013