Další garnituru korupčníků nahradí jiná a jede se dál

16. 6. 2013 / Ladislav Štítkovec

Pokolikáté už se utvrzujeme v tom, že platí zlaté pravidlo: "Všechna moc korumpuje, a absolutní moc korumpuje absolutně"(Acton).

Současná "protikorupční" Nečasova vláda nám znovu (pokolikáté už?) předvedla, jak funguje jejich demokracie. Nemá smysl znovu a znovu vyjmenovávat kauzy, ve kterých figurují zástupci koaličních stran. (Samozřejmě tím nelze zastírat, že v jiných parlamentních stranách je to jiné).

Pojetí demokracie vládní garnitury, v současnosti prezentované kauzou Nagyová a spol. (zdá se, že stále platí i "cherchez la femme"), nám ale ukazuje velmi nebezpečné jevy, které samotnou demokracii ohrožují.

Je nutné se ptát, jak může dojít k tomu, aby Nagyová, bez kompetencí, úkolovala zpravodajskou službu (předpokládáme, že Nečas o tom nevěděl, jak tvrdí). Pokud voják, šéf vojenského zpravodajství Milan Kovanda, plnil jen zadaný rozkaz, kdo kompetentní mu ten rozkaz dával? Jaká jsou pravidla pro úkolování zpravodajských služeb? Mnoho otázek a k tomu mnoho spikleneckých teorií.

Doufejme, že policie má dostatek důkazů a rozkryje v soudním líčení veřejnosti, jak se dá lehce zneužít zpravodajská služba pro osobní i politické cíle.

To je jeden atribut, který ohrožuje fungování demokracie u nás. Pokud si, obecně, mohou lidé, kteří jsou právě u moci, objednat služby zpravodajských služeb pro svoje osobní a politické cíle, svoboda a demokracie je v ohrožení. Za totality to bylo veřejně zřejmé "ve jménu pracujícího lidu", dnes je to skryté "ve jménu demokracie".

Dalším bodem kauzy jsou " trafiky" pro Tluchoře, Fuksu a Šnajdra. V den "D" šlo hlavně o daňový balíček, ale také o důchodovou reformu a tzv. církevní restituce. V tento den, bylo to 7. 11. 2012, šlo o hodně a nejenom lidem z ODS, ale celé koalici. Proto rebelové z ODS museli být "odstraněni" pomocí již vzpomínaných "trafik". Mimo jiné, jedním z náhradních poslanců byl nepravomocně odsouzený Pekárek.

V ten den to vyšlo koalici perfektně. Tak pro ně důležité zákony byly schváleny opravdu za pomoci výměny rebelů. Na stránkách Parlamentu ČR je to dohledatelné: pro daňový balíček hlasovalo 101, bylo třeba 98, pro důchodovou reformu 102, bylo třeba 101 a pro tzv. církevní restituce 102 a bylo třeba 101.

Je tedy jasné, že koaliční handl, pro zachování stálosti většiny pro tento den, byl promyšlený a všichni aktéři nesou na něm díl politické odpovědnosti. Tedy nejenom ODS, ale i LIDEM a TOP09.

Je tedy velice pozoruhodné, když nám premiér Nečas tvrdil, že "trafiky" nikomu nedával. Nyní, když musel přiznat, že dává, říká, že je to "běžnou praxí".

A tato "běžná praxe" (rozuměj, dělají to všechny politické strany) nám řadovým občanům avizuje, že v žádném případě nejde o práci v zájmu všech občanů a pro dobro občanů.

Ptejme se proto a důsledně požadujme odpovědi, kdo stojí opravdu v pozadí všech "běžných praxí", kdo je financuje, kdo je zadává a kdo je řídí. Právě na kauze Nagyová a spol. je možné, že se to dozvíme. Záleží na tom, jestli se v policii, na státním zastupitelství a na soudech najdou hrdinové, kteří to nenechají zapadnout.

Záleží však také na tom, jestli my řadoví občané, nemávneme nad tím rukou a necháme to plavat. Mocní nám mohou totiž předhodit jen obětního beránka v osobě premiéra Nečase, pár lidí k tomu jako závdavek a pojede se dál v zaběhnutých kolejích.

A je to velice pravděpodobné. Opozice těžko sežene na úterý 120 hlasů k rozpuštění Parlamentu. Koaliční poslanci, vědomi si zatížení vysokými hypotékami, se svých výnosných postů jen tak nevzdají. Na jejich svědomí se spoléhat nemůžeme.

Mnohým je již jasné (nedá se zatím říct, že to je většina lidí), že současná korupční kauza (a jiné před tím) je jen potvrzením nefunkčnosti našeho politického systému, který je jen podpůrným prostředkem pro prosazování osobních zájmů bohatých kapitalistů. Ti si své zájmy objednávají u svých dobře zaplacených politiků (stran).

Politici potom vytváří takové zákony, aby vyhovovaly soukromým zájmům jejich chlebodárců. A to je další atribut pojetí demokracie vládnoucích stran, který ohrožuje demokracii.

Pokud politici, zastupitelé nepracují v zájmu všeho lidu a pro jeho dobro, je v ohrožení samotná demokracie.

Současný politický systém není schopný zaručit, že politici budou pracovat v zájmu občanů. Dokáže však bezpečně zaručit, pod rouškou demokracie, prosazení zájmů bohatých "elit", které pro ně zajistí jejich zaplacení politici. Tyto politiky však volí samotní řadoví občané a v den voleb jim, v dobré víře v demokracii, dávají svůj hlas.

Tím ale role občanů v rozhodování končí a není způsobu, podle současného systému, jak rozhodování politiků měnit.

A právě proto mohlo dojít v den "D" k prosazení důchodové reformy, tzv. církevních restitucí, daňového balíčku. A bude dále docházet k prosazování dalších zákonů, se kterými občané nebudou ve většině souhlasit, pokud rozhodující a poslední slovo nebudou mít oni sami, řadoví občané -- voliči.

Lidé musí mít možnost zvrátit rozhodnutí Parlamentu v referendu, jinak nelze očekávat, že by se eliminovaly politické handly stran a jejich mecenášů.

Pokud politici nebudou svými voliči odvolatelní, budou se jim takoví jako Bendové, Kalouskové a jiní jen vysmívat a pohrdat jimi.

Žijeme ve zdání demokracie. Chceme-li ji opravdu zažít, nelze se schovávat v řadě, v konzumním řádu. Pokud mluvíme o jedinečnosti každého jednotlivého člověka, který však sám o sobě není nic, nelze ho oddělovat od společnosti, ve které žije. Ve společnosti se projevuje a ze své přirozenosti naplňuje svůj život tvořivou prací, kterou poskytuje ve prospěch všech. I pravidla soužití v této společnosti dodržuje, též ze své přirozenosti, tak aby zachoval mír v této společnosti pro její přežití. Pokud má společnost existovat na zásadách volnosti, rovnosti a bratrství nelze je naplňovat odděleně. Jedno bez druhého není životaschopné. Egoismus a prospěchářství demokratickou společnost zahubí.

A jak to souvisí s kauzou Nagyová a spol.?

Pokud chceme takové kauzy a jiné, které budou přicházet, co nejvíce eliminovat, musí vědomí většiny z nás pocítit potřebu zásadní změny našich základních principů a pravidel společného žití. Pokud nám půjde o blaho všech, máme šanci. Pokud nám půjde především o soukromý zájem, demokracii nikdy nezažijeme.

0
Vytisknout
3559

Diskuse

Obsah vydání | 18. 6. 2013