Uvnitř zeměkoule je ještě jedna zeměkoule...

21. 1. 2012

reakce na článek Alexandra Bačkovského Mimoběžný dialog

Nejdříve mne zaujal text pana Dolejšího; zejména první dva odstavce jsou hutné, přísně logické a přesně formulované. Ve Vaší replice opakovaně uvádíte, že váš text nečetl. Zvědav, jak pan Dolejší váš text nepochopil, jsem si předsevzal, že jej pečlivě přečtu celý. Brzy jsem začal narážet na tvrzení, o nichž by se buď dalo pochybovat (nenávist vůči Němcům) nebo která jsou evidentně mylná (společenský pohyb byl nastartován hospodářským poklesem už na počátku 60. let - jsem dost starý na to, abych si to pamatoval). Také jsem narazil na odkaz na mého přítele Otu Turka, zavolal jsem mu a přečetl příslušnou pasáž. Je to slušný člověk a jen nevěřícně se divil, že něco takového někdo napsal. A tak to šlo dál a dál, také namátkou o "Sověty podporované diktatuře, ... která vyvolala dvě bolestivé a zcela zbytečné války se sousedy", aniž by padla zmínka o podpoře této diktatury Spojenými státy, která šla tak daleko, že ve fázi průlomu fronty Iránem a ohrožení Basry a okolních naftových polí poskytly USA Iráku satelitní snímky rozložení iránské armády. To vše jen jako příklady, píše Jaroslav Navrátil.

Výsledný dojem je ale horší než suma jednotlivých nepravd nebo nepřesností. Ono se to fakt nedá číst. Nedrží se to nějaké linie, a tematu se to dotýká jen občas a náhodně. Pan Dolejší byl slušný, když text přirovnal k tanci baleriny. Mně to připomnělo onoho literárního profesora, který tvrdil, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna větší zeměkoule. Ano, ničemu se nedivit. Ale přinutil jsem se číst dál a poté si ještě přečíst repliku na pana Dolejšího. A to už jsem nabyl dojmu jakési performance  umělce, který z pocitu osobních ukřivdění a nedocenění svých kvalit si - obrazně - dá více vodky než kolik snese a pak - "procházeje se po pěšině vyprávění pana Veselého" - předvádí, na co si zrovna vzpomene... 

0
Vytisknout
8242

Diskuse

Obsah vydání | 23. 1. 2012