11. 8. 2006
článek  Deidre McMurdyové o bývalém kanadském vyslanci  na Kubě přeložil a shrnul Miloš KalábReportérka  vzpomíná na rok 1997. Tehdy se měl z Kuby vracet kanadský vyslanec  Mark Entwistle a Fidel C...
11. 8. 2006 / Miloš Kaláb
Qttawa, Kanada"Nepotečou řeky krve" napsal Daniel Tencer v kanadských novinách The Ottawa Citizen 2. srpna 2006, když reagoval na zprávu z Kuby, že prezident Fidel Castro předal dočasně svou funkci...
11. 8. 2006
článek  Harry Sterlinga v deníku The Ottawa Citizen  přeložil a shrnul Miloš KalábHarry Sterling býval diplomatem, který mimo jiné sloužil na Kubě. Nyní je kanadským politickým komentátorem. Ve své...
11. 8. 2006 / Josef Vít
Fabiano Golgo nevydržel nepodělit se o svoji radost nad brzkým koncem Fidela Castra.  A nejen to. Když se ozvaly nesouhlasné hlasy, znovu nás obšťastnil svými názory. Nechtěl jsem se do této diskuz...
11. 8. 2006 / Bohumil Kartous
Myslím si, že se Josef Provazník plete. Já si to nemyslím, já to vím. Důkazem toho je jeho vlastní text. Josef má pravdu v tom, že Britské listy jsou v současnosti jedno z mála médií, která jsou oc...
11. 8. 2006 / Petr Wagner
Původně jsem nechtěl reagovat na příspěvky reagující na můj text oponující jednostrannému pohledu pana Golga na Kubu a Fidela Castra. Ale po delším přemýšlení po ambulanci a před dovolenou se pokus...
11. 8. 2006
Plně se ztotožňuji  s názorem Josefa Provazníka. To, co jste uveřejnili   Petru Wagnerovi a   Mesfinu Gedlu o Fidelu Castrovi, je opravdu těžký kalibr. Hlásky o imperialismu jak z dob normaliza...
10. 8. 2006 / Mesfin Gedlu
Spojené státy čelí patrně největšímu neklidu od dob vietnamské války. Jako nejmocnější stát světa jejich zahraniční politika, tradičně řídící se trojjediným záměrem "bezpečnost, prosperita  a víra ...
10. 8. 2006 / Fabiano Golgo
Mnoho lidí reagovalo na můj článek o disneyovské Kubě, ale jako Petr Wagner, všichni opakují tutéž mantru o Fidelovi, který proměnil Kubu v oázu gramotných lidí, kteří mají zdravotnictví zada...
10. 8. 2006 / Josef Provazník
 
Příspěvek od primáře Petra Wagnera mě přinutil k poněkud hlubší úvaze, a to dokonce o samotném směřování Britských listů.  Začněme ale pěkně popořádku.