13. 6. 2017
Každý rok zemře předčasně v důsledku znečištěného prostředí minimálně 1,4 milionu Evropanů, což odpovídá minimálně 15 % všech úmrtí v Evropě. Zhruba polovina těchto úmrtí souvisí s vnějším či vnitřním znečištěním prostředí. Dohromady ztratí občané 50 milionů let zdravého života ročně kvůli rizikům souvisejícím s životním prostředím.
„V době udržitelného rozvoje můžeme zabránit 1,4 milionu úmrtí souvisejících s životním prostředím tím, že budeme činit zdraví prospěšná politická rozhodnutí napříč celým vládním sektorem,“ řekla dr. Zsuzsanna Jakab, regionální ředitelka pro Evropu WHO. „Tlačíme na všechny evropské vůdce, aby tuto příležitost využili pro udržitelnější politiku, která by řešila zdravotní výzvy 21. století.“
Tato výzva přichází se zahájením Šesté ministerské konference o životním prostředí a zdraví dnes v Ostravě v České republice. Ve dnech 13.–15. června 2017 se sejde více než 450 zástupců z 53 zemí evropského regionu WHO s mezinárodními a nevládními organizacemi, aby podepsali deklaraci zavazující je k prioritizaci činností zaměřených na environmentální rizika pro zdraví člověka do roku 2018.
Velké množství nepřenosných nemocí je způsobeno environmentálními rizikovými faktory
Environmentální rizikové faktory jsou odpovědné za zhruba 26 % ischemických srdečních chorob, 25 % mozkových příhod a 17 % případů rakoviny v Evropě. Úmrtí z kardiovaskulárních příčin a onemocnění související s environmentální expozicí jsou třikrát vyšší v zemích s nižšími středními příjmy v porovnání se zeměmi s vysokými příjmy.
Znečištění ovzduší je v Evropě nejčastější environmentální příčinou úmrtí a odpovídá za 620 000 úmrtí každý rok z důvodu venkovní (doprava, průmysl, výroba energie) nebo vnitřní expozice (spalování pevných paliv na topení a vaření, špatné větrání, pasivní kouření).
Další environmentální faktory, jako je chemické znečištění, hluk, pracovní rizika, znečištěná voda, špatná hygiena a úrazy, mají na svědomí mnohem víc úmrtí a onemocnění. Průjmová onemocnění způsobená závadnou pitnou vodou, toaletami a hygienou vedla k 14 úmrtím denně – v Evropě 21. století nepřijatelná realita. Při dopravních nehodách zemře 85 000 lidí ročně.
Finanční překážky, nerovnost, extrémní počasí související se změnou klimatu, nárůst nepřenosných onemocnění, stárnutí populace, rapidní urbanizace a nebývalá vlna migrace zhoršují environmentální dopady na zdraví Evropanů.
Investice do měst
V roce 2015 žila poprvé v historii
lidstva většina světové populace v městských oblastech. Do roku 2030
bude 8 z 10 Evropanů žít ve městech, kde budou vystavováni mnohačetným
environmentálním rizikům. Nejzranitelnější z nich – děti, lidé žijící
v chudobě, opomíjené skupiny lidí, migranti – jsou tím nerovnoměrně
zasaženi.
Nová zpráva WHO “Environment and health for European cities in the 21st century: making a difference” (Životní prostředí a zdraví pro evropská města v 21. století: snaha o změnu), vyvinutá společně s UNECE a UN Environment, se zasazuje o investice do měst, které jsou hnacím motorem k zlepšení lidského zdraví a snížení nerovnosti.
„Města hrají nezbytnou roli při plnění programu pro udržitelný rozvoj Organizace spojených národů 2030, a proto se opatření musí zaměřit na tuto rovinu s cílem zlepšit naše zdraví a duševní pohodu,“ řekl dr. Srdan Matic, koordinátor pro životní prostředí a zdraví u WHO v Evropě. „Identifikace přínosu měst jako jedné z priorit na této ministerské konferenci představuje milník a WHO se zavazuje podporovat všechny evropské země v jejich snaze upřednostňovat opatření pro lepší zdraví, duševní pohodu a životní prostředí.“
Síť Zdravých evropských měst WHO a Síť Zdravých regionů jsou strategickými platformami pro působení na lokální úrovni; poskytují příležitost pro posílení společných přístupů a integrují environmentální, sociální, ekonomické a politické dimenze pro lepší zdraví a duševní pohodu pro všechny.
Závazek zabránit úmrtím a onemocněním z environmentálních příčin
Ministerská konference o životním prostředí a zdraví pořádaná v Ostravě je šestou konferencí, která se koná v rámci procesu zahájeného téměř před 30 lety, jenž měl za cíl eliminovat největší environmentální hrozby pro lidské zdraví.
Je organizována WHO pro Evropu v partnerství s UNECE a UN Environment a hostí ji vláda České republiky. Bude znovu definovat přístup Evropy k příležitostem a výzvám 21. století. Do roku 2018 se očekává, že evropské země vyvinou národní portfolia pro environmentální a zdravotní opatření. Budou založena na jejich prioritách vybraných mezi sedmi vyzdviženými na konferenci: kvalita ovzduší, chemická bezpečnost, zdravotnické systémy udržitelné z hlediska životního prostředí; nakládání s odpadem; voda, sanitace a hygiena a města.
Evropské centrum WHO pro ochranu životního prostředí a zdraví v německém Bonnu je centrum vynikající praxe v tomto procesu: poskytuje důkazy, které jej posilují, pracuje se zeměmi pro implementaci jejich závazků a měří pokrok vzhledem k cílům.
Konference bude zlomovým bodem označujícím první událost v éře nového programu udržitelného rozvoje 2030. Jako taková vytvoří rámec pro závazek evropských lídrů pro environmentální a zdravotní opatření s cílem dosáhnout cílů udržitelného rozvoje při současné podpoře cílů Zdraví 2020, evropské politiky pro zdraví a duševní blaho WHO, k vytvoření podpůrného prostředí a odolných komunit.
Diskuse