NATO vyšle jednotky odrazující Rusko od útoku. Putin nařídil neplánovaná cvičení

15. 6. 2016


Británie, Německo a USA rozvinuly plány na zřízení nových jednotek NATO na ruské hranici od roku 2017. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil neplánované prověrky bojové připravenosti ozbrojených sil.


Několik týdnů před klíčovým summitem NATO ve Varšavě se tři největší státy dohodly, že každá z nich vyšle prapor (jednotka, která má nejvýše 900 mužů, ale nejčastěji kolem 400 - 600 mužů - pozn. red.) na východní křídlo aliance, aby pomohly odstrašit Rusko od podobného chování, jaké předvedlo na Krymu v roce 2014.

"Británie povede jeden z praporů," oznámil britský ministr obrany Michael Fallon na jednání ministrů obrany NATO. Dodal, že Londýn vyšle 700 vojáků do Pobaltí a do Polska.

"To by mělo vyslat velice silný signál o našem odhodlání bránit pobaltské státy a Polsko tváří v tvář ruské agresi," prohlásil Fallon.

Ruské ozbrojené síly (které letos postaví čtyři nové divize v Západním vojenském okruhu - jednotky o 8 - 10 tisících mužích - pozn. red.) zahájily prověrku bojové připravenosti, včetně skladů zbraní a vybavení.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že cílem cvičení konaného ve dnech 14. - 22. června je zajistit schopnost "provádět plánované aktivity, včetně mobilizace".

Tři prapory NATO jsou součástí širší koncepce odstrašení, která má být schválena na varšavském summitu 8. července. Ta zahrne rotaci jednotek, sklady vybavení a vysoce mobilní síly pojištěné silami rychlé reakce NATO v síle 40 000 mužů.

NATO doufá, že složitý plán odradí Rusko od toho typu tažení, jaký vedl k anexi Krymu v únoru 2014. Po této operaci se spojenci ve Východní Evropě začaly obávat bývalé koloniální mocnosti ze sovětských časů.

Spolu s příspěvkem Berlína a Washingtonu, jakož i dalších zemí, mají čítat nové jednotky NATO na východě asi 4 000 mužů. Francie vyšle rotu s 250 muži v rámci britského praporu.

Německo patrně nasadí vojáky v Litvě, USA v Polsku a Británie v Estonsku, na základě šestiměsíční nebo devítiměsíční rotace.

Západní představitelé také připustili, že probíhají diskuse o kanadském velení nad čtvrtým praporem, o čemž bude rozhodnuto dnes dopoledne. Ten by měl působit v Lotyšsku.

Nové rozmístění jednotek nespadá pod separátní americký plán přisunout do Evropy obrněnou brigádu (typicky kolem 5 000 vojáků) a dodatečné vybavení.

Ačkoliv východní spojenci vítají rozmístění nových jednotek, žádají větší podporu při obraně před masivním ruským arsenálem.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg také zvažuje nabídku Rumunska na velení mezinárodní brigádě, která by koordinovala výcvik v alianci a dost možná hrála roli v koncepci odstrašení.

Rusko považuje plány NATO na odstrašení za nepřátelské a označuje je za ohrožení míru ve Střední Evropě.

"Neútočíte s několika prapory, okay?", prohlásil vyslanec USA v NATO Douglas Lute před novináři. "Ale můžete odstrašovat a můžete ovlivnit kalkul potenciálního agresora s ohledem na zisky, výhody a rizika."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3444

Diskuse

Obsah vydání | 16. 6. 2016