Nesmysly Miloše Zemana by měly být interpretovány jako užitečné impulsy k veřejné debatě v České republice

11. 3. 2015 / Jan Čulík

Jak už tomu v České republice bývá, pragmatismus a kritické myšlení se v těchto postojí neuplatní. Nikdo, zdá se, není schopen posuzovat fakta, výroky a skutečnosti, podle toho, jaké samostatně jsou. Snad všichni v ČR posuzují dnes falkta, výroky a skutečnosti výlučně jako metafory, symboly příslušnosti k určitému přesvědčení, kmenu či k určité ideologii. Že je to cesta do pekla, není snad třeba zdůrazňovat, protože fakta, výroky a skutečnosti existují samostatně, nikoliv jako součást ideologie či znaku příslušnosti k davu.

V zahraničí bývá zvykem, že ceremoniální představitelé státu, jakými je například anglická královna Alžběta, se NIKDY nevyjadřují k politice. Právě ta královna Alžběta toto umí velmi dobře a právě proto, že k politice vždycky diplomaticky mlčí, ji značná část Angličanů uznává. Kdyby se každý druhý den vyjadřovala k politice, zdiskreditovalo by jí to.

Miloš Zeman v prezidentské funkci takového civilizovaného diplomatického mlčení není schopen. Když už jednou v té funkci je (která je v českém ústavním systému mimochodem naprosto zbytečná a měla by být zrušena) tak si pouští pusu na špacír. Je to logické - český prezident nemá v podstatě vůbec žádnou moc, a tak alespoň mluví řeči.

Potíž je, že většina výroků Miloše Zemana z poslední doby - a zřejmě nikoliv jen z poslední doby - je nepřesná, ignoruje fakta, je neinformovaná a bigotní. Tvrzení, že invalidní děti by měly být ve školách segregovány, protiřečí veškerým výzkumům moderní pedagogiky a psychologie. Výrok, že na vysokých školách by se mělo v humanitních oborech zavést školné, aby se tím odklonili studenti ke studiu utilitárních oborů, je drastickou cestou do pekla. Zemanovo vyhlašování boje proti celé islámské civilizaci je neinformované a hloupé a jeho vystoupení na ultrapravicovém shromáždění extremní sionistické organizace AIPAC v USA je na pováženou. Výroky o údajném flirtování novináře Ferdinanda Peroutky s nacismem jsou nepřesné, neinformované a vytržené z kontextu. v Přesto však vidím ve výrocích Miloše Zemana určité pozitivum a v české společnosti by tak jeho výroky měly být brány. Každým svým nedávným kontroverzním výrokem vyvolal Miloš Zeman totiž podnětnou veřejnou debatu - lidé se začali zabývat důležitými tématy, na která by jinak sotva pomysleli.

Tahle praxe, totiž vyvolávat diskuse na základě původního kontroverzního výroku, se pěstuje v britských školách. Učitel či žák předloží provokativní tvrzení tzv. "advocata diaboli", tedy "ďáblova obhájce" a žáci pak o něm diskutují. V hodině se rozdělí, zcela náhodně, někteří se rozhodnout hledat v diskusi argumenty na podporu kontroverzního výroku, jiní proti němu. Tříbí to mysl a kritické myšlení.

Možná, že bychom měli být vděčni Miloši Zemanovi, že svými kontroverzními výroky by takto mohl stimulovat diskusi v české společnosti. Debata by ale mohla vzniknout pouze v tom případě, že lidé začnou posuzovat jeho výroky nestranně, nikoliv na základě ideologického zápalu.

V tomto smyslu je významná i debata, kterou Miloš Zeman zahájil o České televizi i o koncesionářských poplatcích. Je naprosto zjevné, že tato debata by měla proběhnout, ovšem předneseny by měly být informované a inteligentní názory a protinázory, ne pitomosti.

Je kontraproduktivní cestou do pekla, jestliže se Česká televize, jak na to upozornil Zemanův mluvčí Ovčáček, spíš pokouší veřejnou debatu o této záležitosti potlačovat.

Naopak měla Zemanův impuls k diskusi o koncesionářských poplatcích využít a uspořádat na to téma veřejnou diskusi. Jediným možným způsobem, jak může veřejnoprávní televize reagovat na témata, týkající se jejích zájmů a její existence, je, zaujmout k nim naprosto neutrální postoj a referovat o nich jako o problémech nějaké jiné instituce. Tak to důsledně dělá televize BBC, kdykoliv informuje o vlastních průšvizích. Reportér v takovém případě interviewuje ředitele BBC, jako by interviewoval ředitele nějaké úplně jiné organizace a dává mu úplně stejné otázky na tělo jako činiteli jiné instituce. Jakmile vznikne dojem, že Česká televize má střet zájmů a způsobem, jímž referuje o kritice vůči své instituci, zneužívá práva veřejného vysílání, je to cesta do pekla.

Není prostě možné snažit se Zemana umlčovat. Naopak by měla Česká televize jeho výroky šířit a používat je jako odrazový můstek k nestranné diskusi.

Kdosi upozornil na Facebooku, že Miloš Zeman velmi často v těchto dnech poskytuje rozhovory ruské státní propagandistické televizi a údajně se v nich vyjadřuje ostře proti EU a proti Západu. Ruské státní televizi v dnešní době bohužel nelze věřit, protože je čistě účelová a materiály před vysíláním manipuluje a sestřihává tak, aby sloužily jejímu účelu.

Nicméně nechápu, proč se Zemanovy rozhovory v ruské televizi neobjevi v televizi české a proč se nevede i o těchto jeho výrocích v ČR veřejná debata.

Ovšem musela by být informovaná: bývalý prezident Václav Klaus má samozřejmě právo tvrdit si veřejně, že na Ukrajině nejsou žádné ruské vojenské jednotky, ovšem v takovém případě musejí zbrojní odborníci uvést tyto věcné nesmysly na pravou míru.