Tragédie letu MH17: Kdo a jak nám lže

29. 7. 2014

čas čtení 5 minut

V programu Segodňa.Glavnoje na telekanálu RBK jsem řekl následující: "Od začátku všech ukrajinských událostí, které začaly v prosinci minulého roku, teď poprvé vznikla situace, kdy se objevil nezávislý mezinárodní arbitr nad proti sobě bojujícími stranami. Proto se chci obrátit k našim televizním divákům, aby si teď dobře zapamatovali: Kdo co říká a ve prospěch jaké verze. Protože až se objeví závěr komise... pak sami diváci, každý z nás, dokáže jasně poznat, kdo a jak nám lhal", píše na webu stanice Echo Moskvy expert na efektivitu zbraňových systémů Vadim Lukaševič.

Myslím, že v tom rozsahu, v jakém se objevují první závěry komise, už je možno začít sestavovat seznam lhářů.

Začnu opravou očividné lži, která byla zjevná i bez výsledků zkoumání okolností konce Boeingu 777 (let MH17) nad Ukrajinou. Obracím pozornost k faktu, že kvůli "váze" lži oficiální propaganda nutí lhát (nebo odhaluje jako lháře) často velmi zasloužilé lidi.

1. Během veřejného vystoupení Ministerstva obrany RF před zástupci médií 21. července 2014 generálplukovníci A. Kartapolov (náčelník Hlavního operačního velení Generálního štábu MO RF) a I. Makušev (náčelník Hlavního štábu vojenského letectva) během hovoru o přítomnosti ukrajinského Su-25 současně s Boeingem 777 předváděli schéma, na němž byl místo Su-25 zobrazen americký letoun pro rádioelektronický boj EF-111 Raven (viz schéma).

2. Podíváte-li se na fragment schématu a na celé schéma, v okolí sestřeleného Boeingu 777 jsou zobrazeny dva jiné letouny - oba "Boeing-778". Jenže takový letoun "Boeing-778" vůbec neexistuje!

Let AIC113 Dillí-Birmingham zajišťoval letoun Boeing 787-8 a má kód ICAO B788. Ale služební kód není typ letadla "Boeing-778"!

Druhý let Paříž-Tchajpej, který podle verze ministerstva obrany zajišťoval neexistující letoun "Boeing-778", ve skutečnosti prováděl letoun Boing 777-300ER, který měl kód ICAO B77W. Jeden negramotný vojáček přepsal anglickou transkripci B77W na ruskou Б77В, druhý, následující, ji pochopil jako Б778 a ve výsledku se k našim generálům dostalo schéma s "Boeingem-778".

Odsud zjevný závěr: Naši dvouhvězdičkoví generálové celému světu veřejně demonstrovali svou... řeknu to tak - špatnou připravenost. Ale to, co je ještě jakžtakž odpustitelné důstojníku s vševojskovou kvalifikací, nelze odpustit letci. Proto se za náčelníka generálního štábu letectva upřímně stydím...

3. 23. července 2014 ve večerním půldruhahodinovém vysílání televizních zpráv (20:00), ze kterého teď na webu zůstal pouze jeden dvacetiminutový fragment na jiné téma, byl odvysílán rozhovor generálmajora bitevního letectva ve výslužbě, Hrdiny Ruska S. Borisjuka.

Borisjuk prohlásil, že Su-25 má praktický dostup 7 000 metrů, "ale my jsme nejednou létali ve výšce 11, 12 a 13 km, a na této výšce byl letoun Su-25 krásně ovladatelný".

Vysvětlím: Praktický dostup - to je maximální výška, na níž lze provádět vytrvalý horizontální let daného typu letounu. To je známo libovolnému studentovi letecké vysoké školy nebo absolventu vojenského leteckého učiliště. Jinak řečeno, nad praktickým dostupem je vytrvalý horizontální let nemožný - to je malá násobilka. Ale v širším smyslu nehorizontální a nevytrvalý let letounu je nad hladinou praktického dostupu možný. Například pokud se zvednete o něco výše nad praktický dostup a silně se rozlétnete, zvýšíte úhel náběhu (tj. zvednete nos letadla), pak letadlo vyskočí nad hladinu praktického dostupu, ale dál nebude pokračovat v letu, jako vržený kámen, který se kvůli setrvačnosti zpočátku pohybuje, ale poté padá dolů. Maximální výška takové parabolické dráhy se nazývá "dynamický dostup". Výšky vyjmenované Borisjukem jsou kilometry na hladinou praktického dostupu - jde o let na dynamický dostup, během nějž letoun prakticky nelze ovládat (nebo jen velice špatně), protože se tam jednoduše nedostává hustoty atmosféry, která by udržela letoun v horizontálním letu, nebo vykonávala tlak nezbytný pro efektivní činnost aerodynamických řídících prvků. (Nemluvě o tom, že Su-25 není vybaven přetlakovou kabinou a pilot by tedy na sobě v dané výšce musel mít speciální výškový oblek, pro jehož provoz letoun není uzpůsoben - pozn. KD.)

Vzhledem k tomu jsou slova C. Borisjuka, Hrdiny Ruska, o dobré ovladatelnosti Su-25 ve výškách 11-13 km lež.

4. V tomtéž vydání zpráv na kanálu Rossia-1 probíhal dále rozhovor o tom, že Su-25 "...vzlétl do výšky Boeingu 777, dohnal ho, pověsil se mu na ocas, zamířil a vystřelil ze vzdálenosti 3-5 km" (viz screenshot).

S ohledem na to, že provádění horizontálního letu kilometry nad hladinou praktického dostupu je nemožné, je to drzá lež. Autory také nezmátlo, že pouze několik sekund předtím S. Borisjuk jasně řekl: "Efektivní vzdálenost střelby z kanónu činí u Su-25 700 metrů".

5. První údaje rozšifrovaných "černých skříněk" potvrdily, že malajsijský Boeing 777 byl sestřelen raketou: "...data zápisnic potvrdila rozsáhlou dekompresi vyvolanou výbuchem". Dvě zvýrazněná slova vyvracejí verzi o sestřelení dopravního letounu palubním kanónem Su-25.

Vzhledem k tomu jsou slova vojenského komentátora Komsomolské pravdy V. Barance (plukovníka v záloze) ve vysílání telekanálu Dožď (cca 24:00-24:30 min) lež.

Očekávám postupně další údaje z nezávislého zkoumání okolností konce malajsijského Boeingu 777...

Podrobnosti v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
14698

Diskuse

Obsah vydání | 30. 7. 2014