Příliš mnoho lhaní, v médiích i od politiků

Je to jednoduché: v zemích, které neovládají kriminálníci, se korupce v parlamentě trestá

18. 7. 2013 / Jan Čulík

Za demokratický princip lze považovat čl. 2 Ústavy ČR, že lid je zdrojem politické moci. U nás je tato lidová moc vykonávána nepřímo, tedy poslanci, také Tluchořem, Fuksou a Šnajdrem. Ti svůj poslanecký mandát získali ve volbách a na půdě Sněmovny se tedy mohou pohybovat a provozovat politiku jenom proto, že jim občané cosi dali -- dali jim moc, aby jednali v jejich zájmu. Poslanecký mandát je tedy demokratický statek. Je složen ze závazků vůči občanům, kteří politikům dali důvěru ve volbách, aby hájili jejich zájmy. Poslanecký mandát není žádný soukromý statek, se kterým by se dalo obchodovat. Pokud jej někdo zobchoduje, tak podkopává základy demokracie. Když tedy někdo takový obchod považuje za demokratickou politickou činnost, neví, co říká.

Milan Znoj ZDE

Pohádka z jedné daleké země, o které čeští politici a soudci určitě nikdy neslyšeli. Jmenuje se Rakousko. Jeden tamní europoslanec, předtím ministr vnitra za lidovce Ernst Strasser taky vykonával svobodně svůj mandát. Zcela v souladu se svým přesvědčením slíbil v roce 2010 domnělým lobbistům, že za roční paušál 100.000 Eur bude tlačit jejich pozměňovací návrhy, napsal na Facebooku Jan Moláček. Jenže z lobbistů se vyklubali reportéři The Sunday Times a všechno měli na videu. V Česku by to nebyl problém, však se schůzky odehrávaly na parlamentní půdě, takže co. V nedemokratickém Rakousku ovšem dostal Strasser letos v lednu čtyři roky natvrdo. Ještě se čeká, jak dopadne odvolání.

P.S. Jeho obhájce je tak blbej, že ho vůbec nenapadlo vytáhnout imunitu.

Prosím, ignorujte výroky poslance Nečase i Václava Klause. Křičí potrefené husy. Nečas se kromě toho svými i útoky na Ivo Ištvána dopouští nehorázného střetu zájmů. Ten člověk, protože je podezřelý, přece může jen mlčet. Podezřelý se nemůže dožadovat, aby byl odvolán detektiv, který případ, do něhož je podezřelý zapleten, vyšetřuje. Nečasova hysterie by byla v každé normální zemi šokující i proto, že toto individuum platilo své milence ze státního rozpočtu vysoké odměny, a protože s milenkou žilo, dotovalo si z peněz daňových poplatníků rozpočet vlastní domácnosti! Je neuvěřitelné, že někdo může být tak drzý, že se v této situaci odváží vůbec vystoupit na veřejnosti, a je neuvěřitelné, že pražská média mu to tolerují.

Citát z Milana Znoje na začátku tohoto článku je jasný, a Znoj není zdaleka první, kdo na to poukazuje. Opakujme pro názornost: Poslanci mají moc (demokratický mandát), který dostávají od voličů. Jejich POVINNOSTÍ je tuto moc vykonávat v zájmu voličů. NESMĚJÍ SE JEJÍM PROSTŘEDNICTVÍM OBOHACOVAT. Pokud se pokusí jejím prostřednictvím obohacovat (o tom je ten druhý citát), je to KORUPCE A TA SE V NORMÁLNÍCH ZEMÍCH TRESTÁ.

Všechno ostatní jsou bláboly. Z okolních zemí je možno citovat množství případů, od skandálů řady poslanců Britské sněmovny, kteří falšovali výkazy za diety. Mnozí z nich za to SKONČILI VE VĚZENÍ. POSLANECKÁ IMUNITA JIM NEPOMOHLA. Letos na jaře bylo přistiženo několik poslanců Horní i Dolní sněmovny, jak si nechávají platit za interpelace v parlamentně. Byli vyloučeni ze svého poslaneckého klubu a bylo s nimi zahájeno správní řízení.

Tvrzení potrefených hus a zmatených a často hloupých poslanců, že prodej poslaneckého mandátu za různé výhody je součástí "normálních politických kompromisů po celé Evropě" je prostě nesmysl. Nevěřte ani zkorumpovaným poslancům ve Sněmovně, ani zaprodanému tisku.

Justice musí fungovat tak, aby naplňovala zásady přirozené spravedlnosti. Pokud rozhoduje pouze formálně, avšak v rozporu se zdravým rozumem a s principy spravedlnosti, vzniká revoluční situace. Soudci Nejvyššího soudu destabilizovali svým neuvěřitelně neprofesionálním rozhodnutím režim v České republice jistě daleko víc, než si ve své omezenosti dokáží představit.

0
Vytisknout
14515

Diskuse

Obsah vydání | 22. 7. 2013