V kostele Open Hof v nizozemském Kampenu se koná nepřetržitá bohoslužba 24 hodin denně už více než 500 dní v kuse
16. 6. 2026
čas čtení
1 minuta
Matěj Michalk Žaloudek:V kostele Open Hof v nizozemském Kampenu se koná nepřetržitá bohoslužba 24 hodin denně už více než 500 dní v kuse. Ne obrazně, ne „skoro pořád“, ale opravdu čtyřiadvacet hodin denně. Střídají se faráři a farářky, dobrovolnictvo, lidé z Kampenu i z druhého konce země.
Během bohoslužby totiž nesmí do kostela vstoupit nizozemská policie a odvést rodinu Babayantsových k deportaci.
Aleksandr a Karina přišli z Uzbekistánu před více než dvanácti lety. Dvě ze čtyř dětí se už narodily v Nizozemsku, další dvě tam vyrostly, chodí do školy, mluví nizozemsky, mají tam všechny své přátele.
Nizozemské úřady však jejich žádost o pobyt odmítly.
Na podobných případech vláda, v níž měla Wildersova strana ministerstvo migrace, demonstrovala tvrdost své azylové politiky.
Kolem farnosti a jejího rozhodnutí ochránit Babayantsovy před násilným odsunem, vyrostla obrovská energie. Svíčka se vesměs předává každé dvě hodiny. Služby jedou podle tabulky. Denní směny, noční směny. Čaj v kuchyňce.
Někteří věřící drží služby opakovaně, jiní přijdou pomoci jednorázově. Kostelem teď projdou i stovky lidí, co roky v kostele nebyli, protože církev fakticky pomáhající lidem v nouzi pro ně najednou začala dávat smysl.
Trvá to už přes 500 dní a nikdo neví jak to skončí, stejně jako my nemůžeme vědět, zda nakonec v Evropě vyhraje solidarita nebo nacionalistické běsnění. Co je jisté, že ho neporazíme bez předávání svíčky, bez tabulek směn, bez organizování se.
Reportáž publikoval Die Zeit, za paywallem
431
Diskuse