Autokratické síly triumfují nad ekonomikou. Západ si neví rady

2. 4. 2014

To, jak reagovat, se již stalo tématem prezidentských voleb v roce 2016. Během týdnů následujících po Putinově vyslání vojsk na Krym republikánští senátoři Rand Paul, Ted Cruz a Paul Ryan všichni kritizovali Obamovu reakci. Ale žádný z nich nevolal po americké intervenci na Ukrajině.

Čtvrt století po pádu Sovětského svazu autoritářští vůdci jako Vladimir Putin a Bašár al-Asad předvádějí, že můžou vzdorovat mezinárodním normám, potlačovat nesouhlas a používat vojenskou sílu. Tvůrci americké politiky si lámou hlavu nad tím, jak reagovat.

Transatlantické spojenectví a "civilizační hodnoty"

2. 4. 2014 / Jakub Rolčík

Ta zpráva nejspíš v českém mediálním prostředí zapadne pod trusem přičinlivých kancelářských hlodavců, kteří se vydávají za nezávislé novináře, politické analytiky či zástupce lidu, jimž nezáleží než na blahu vlastních spoluobčanů především a celého světa vůbec. A možná by to ani nevadilo -- nepřináší vlastně nic nového. Jen potvrzení toho, co všichni dávno víme: Že totiž Spojené státy provozovaly v zahraničí tajné věznice; a že je provozovaly jako tajné proto, aby v nich mohly mučit -- ať skutečné či domnělé -- teroristy. Jde však o jinou věc.

Vážení spojenci!

2. 4. 2014 / Karel Dolejší

Vážení spojenci v zemi na sever od Krkonoš,

je tomu už pár let, co jsem pročítal strategické bezpečnostní materiály administrativy prezidenta Kaczyńského. Zaujala mě především zjevná nedůvěra vůči garancím ze strany NATO, která z nich doslova vyzařovala. Češi, schovaní za Karpaty a oddělení od nacionalistického neoimperiálního Ruska územím Slovenska a Ukrajiny, si takové věci jednoduše nepřipouštějí. Nepřipouštěl jsem si je ani já, ještě poměrně nedávno.

Většina zahraničních postgraduantů na britských univerzitách je z Číny, počet jiných zahraničních studentů klesá

2. 4. 2014

V současnosti studuje na britských vysokých školách téměř stejný počet postgraduálních studentů z komunistické Číny jako Britů. Poprvé za třicet let však poklesl počet studentů z jiných zemí. Podle údajů z HEFCE, Higher Education Funding Council, studuje v Británii 23 procent postgraduálních studentů z ČÍny, zatímco britských studentů je 26 procent.

Nejčastěji studují Číňané v Británii matematiku (58 procent ze všech zahraničních studentů). mediální studia (56 procent), podnikatelská a manažerská studia (47 procent) a 39 procent strojírenství.

Zároveň klesá počet studentů z jiných zemí, zejména z Indie a z Pákistánu, v důsledku vysokého školného a protiimigrantské rétoriky současné britské konzervativní vlády.

Naftové království očima pragmatiků

2. 4. 2014 / Daniel Veselý

Prezident Barack Obama na konci března navštívil dlouhodobého a klíčového spojence USA Saúdskou Arábii. Na pořadu dne nebylo, jak se ostatně dalo očekávat, Obamovo kárání jeho protějšku -- krále Abdulláha -- kvůli otřesnému stavu lidských práv v Saúdské Arábii. Americký prezident navštívil naftové království, protože hodlá napravit pošramocené diplomatické vztahy mezi Washingtonem a Rijádem, jež vržou už několik měsíců, což se samozřejmě týká i ekonomických vztahů mezi oběma zeměmi.

Syrští Arméni žádají pomoc mezinárodního společenství po masakru v syrském Kesabu

2. 4. 2014

Více než 80 civilistů bylo zabito při útoku na syrské město Kesab na hranici s tureckou provincií Hatay. Město je osídleno převážně Armény.

V dopoledních hodinách 21. března byl Kesab spolu s blízkými obcemi napaden bojovníky z povstaleckých organizací Fronta an-Nusrá a Islámská fronta, kteří přišli z Turecka. Obyvatelé uprchli a ti, kteří to nestihli, byli povražděni. Podle egyptského deníku al-Ahrám bylo přinejmenším 80 obětí. Podle předběžných odhadů ztratilo domov asi 600 rodin.

Topolánek poukázal na příčinu blbé nálady, a nejen v Česku

2. 4. 2014 / Radim Hreha

Expremiér Mirek Topolánek (ODS) v rozhovoru pro server Česká justice s jasnozřivým titulkem Nečas je jen náhradní cíl krom jiného uvedl: "Lidi musí mít strach. Pokud se bojí o svoje místo, tak fungují lépe a kradou méně."

S výrokem bývalého předsedy ODS nelze než souhlasit. Bohužel, stejně jako jeho polistopadoví předchůdci a nástupci, nedokázal (či nechtěl) udělat nic proto, aby tento klasický axiom uplatnil na místech nejvyšších. V politice. Ve vládě.

Poznámka na okraj jedné (mediální) bouře

1. 4. 2014 / Lubomír Brožek

Bláznovství je norma blázince.

Jacob van Blom

Chceš-li dodělat se vezdejšího chleba, bývej hloupým, kde je toho třeba. Karel Havlíček Borovský

Mediální smršť, která se rozpoutala nad Ukrajinou, už poněkud ztratila na síle, virtuální nebe přestalo dštít třesky blesky a pomalu nastává čas uhasit prskavé hromničky, naslinit prst a zjistit, odkud aktuálně fouká vítr. Abychom nebyli zaskočeni, až to opět někde bouchne a nezbořilo nám to poslední iluze střechy, pod níž by mohla vyobcovaná pravda spočinout a chvíli si nerušeně lámat hlavu nad tou zapeklitou otázkou, jaký že je vlastně skutečný smysl médií.

Rozhlas BBC: "V České republice vstoupíte do minulosti"

1. 4. 2014

Před deseti lety byla Irská republika první zemí na světě, která zakázala kouření na pracovištích. Dne 29. března 2004 zavanul čistý vzduch v irských hospodách, restauracích i jiných veřejných místnostech - a skoro nikomu zákaz nevadil. Irové, kteří milují své hospody, se stali vzorem globální zdravotnické revoluce. Za posledních deset let schválilo zákaz kouření ve veřejných místnostech mnoho zemí světa. Rozhlas BBC věnoval desátému výročí prvního zákazu kouření ve veřejných místnostech včera večer dokumentární pořad. Bývalý irský korespondent BBC Denis Murray v něm zkoumá dopad zákonů o zákazu kouření ve veřejných místnostech v různých zemích Evropy a uvažuje o budoucnosti tabáku.

Další zklamání nechceme

1. 4. 2014 / Sofi Oksanen

(Sofi Oksanen je známá finsko-estonská spisovatelka.)

Každé ráno se budím s myšlenkou, zda to bude dnes. Den, kdy bude východní Evropa prodána, opět. Zkontroluju telefon, a protože v něm zatím nenajdu žádné příliš alarmující zprávy -- ačkoliv ani žádné zvlášť potěšující --, zapnu počítač. Pročtu novinové titulky a stále si říkám, zda to bude dnes, nebo až zítra. Den, kdy dokážu sledovat zprávy jen díky tomu, že se budu soustředit pouze na sledování reakce jak své vlastní, tak celého světa. Neboť povinností spisovatele je zapamatovat si okamžiky, v nichž se otáčely stránky historie. Nová doba už začala. Mezidobí mezi studenými válkami skončilo: 1989--2014.

Šéf britských euroskeptiků, kteří zřejmě vyhrají nadcházející eurovolby, chválí Putina

1. 4. 2014

Nigel Farage, předseda britské euroskeptické strany UKIP (United Kingdom Independence Party, Strana nezávislosti Spojeného království), která zřejmě v Británii vyhraje květnové volby do Evropského parlamentu, chválil tento týden Vladimíra Putina.

Britský deník Guardian poté zjistil, že Farage pravidelně vystupuje v ruské státem financované televizi, vysílající v angličtině, Russia Today, která je obviňována, že je nástrojem Putinovy propagandy*). Od prosince 2010 vystoupil Farage v televizi Russia Today už sedmnáctkrát. V jednom rozhovoru pro RT Farage tvrdil, že v evropských zemích není demokracie, ale "vládnou jim nejhorší lidé, jaké jsme v Evropě viděli od roku 1945".

Jaké má Rusko právo požadovat federalizaci Ukrajiny?

1. 4. 2014 / Karel Dolejší

Bývalá strana exprezidenta Janukovyče, tj. Strana regionů, požaduje novou ústavu, která by definovala Ukrajinu jako unitární stát s decentralizací správy a financováním "zdola nahoru" - tedy "nejprve regiony, pak stát". Kdyby Rusko neanektovalo Krym a neoddělilo tak z masy bývalých Janukovyčových voličů téměř 2 000 000 duší, mohla strana s tímto programem příští volby hlasy rusky mluvícího obyvatelstva relativně snadno vyhrát. Takto je podobná možnost téměř vyloučena.

Ovšem ani Strana regionů nechce to, co teď kategoricky požaduje Moskva, jejíž tanky stojí na hranicích: Totiž federalizaci Ukrajiny.

Princip strachu

1. 4. 2014 / Cyril Podolský

Učitel Macoun si sedl v hospodě U Tradáka přímo pod televizi. Nikdo mu nekoukal do očí. Všichni vespolek zírali vysoko nad něj, na obrazovku. V hostinci byl docela kravál, a tak málokdo přesně slyšel, co se v té televizi vlastně říká. Ale běžely zprávy a na ty se všichni koukali, protože to byla tradice.

ČSSD a restituce

1. 4. 2014 / Josef Nerušil

Je tomu v těchto dnech 15 let, co ministr Pavel Dostál podepsal (28. března 1999) se zástupci církví dokument o zřízení Ministerské expertní komise ve věci odborné přípravy zákona o vztahu státu a církví v ČR. Dohoda předznamenala majetkové a realizovala návrh předsedy vlády Miloše Zemana (10. září 1998) k ustanovení vládní komise pro řešení vztahu mezi státem a církvemi. V kontextu dnešní doby je poměrně paradoxní, že po letech neúspěšného jednání s vládami Václava Klause nakonec první životaschopný impuls k dořešení vztahu státu a církví vzešel z iniciativy ČSSD.

Autor pracuje na Odboru vnějších vztahů Arcibiskupství pražského

ČULÍKOVY ČTENÁŘSKÉ ZÁPISKY

Jak se dělá propaganda spinem překladu aneb co Guardian nikdy nenapsal

1. 4. 2014 / Štěpán Kotrba

Od překladu cizího díla bych předpokládal objektivitu - definovanou jako maximální přiblížení se shodě s originálem. Včetně emocí a kontextu. Šéfredaktor Jan Čulík to ovšem vidí jinak.

Pokud Skotsko získá nezávislost, začne jezdit vpravo

1. 4. 2014

Skotští nacionalisté informovali, že pokud Skotsko bude v září hlasovat pro nezávislost své země, začne se od r. 2017 v zemi stejně jako v ostatní Evropě jezdit vpravo a nacionalistická vláda zcela změní systém dopravního značení, aby se odlišoval od toho, který je doposud užíván po celé Británii. Skotsko chce použít podobného systému přechodu na jízdu vpravo, jakého r. 1967 použilo Švédsko, když přešlo z ježdění vlevo na ježdění vpravo během jediného dne.

Podrobnosti v angličtině ZDE

NATO plánuje prohloubit vojenskou spolupráci s jižními sousedy Ruska

1. 4. 2014

NATO prohloubí vojenskou spolupráci s bývalými sovětskými republikami na jižní hranici Ruska, s Arménii, Ázerbajdžánem a s Moldovou. Všechny tyto země leží v ruském "blízkém zahraničí" a Moskva je považuje za země ve své sféře. Z tajného dokumentu, který prozradil týdeník Der Spiegel, vyplývá, že NATO připraví společná vojenská cvičení a mezi NATO a těmito třemi zeměmi. Má se zvýšit operační provázanost mezi armádami těchto zemí a NATO i zvýšít jejich účast na "chytrých obrannných operacích" NATO.

Založení vojenských základen NATO ve středo a východoevropských zemích se neplánuje, narazilo by na odpor Německa a západoevropských zemí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Francie má nového premiéra: Manuela Vallse

1. 4. 2014 / Josef Brož

Nečekal ani 24 hodin a jmenoval novou vládu: prezident François Hollande, o němž se někdy vedou úvahy, že nedokáže být dost rozhodný, tentokrát reagoval rychle. Rychleji, než když oznámil AFP, že se "rozhodl ukončit vztah se svou partnerkou Valérie Trierweilerovou".

Rusko požaduje splnění tvrdých podmínek, má-li být dosaženo diplomatického řešení situace na Krymu

31. 3. 2014

Rusko v neděli večer oznámilo, že součástí diplomatického řešení krize ohledně jeho anexe Krymu musí být, aby Spojené státy a Evropa přijaly ruský návrh na rozsáhlou autonomii etnicky ruských oblastí na východní Ukrajině.

V neděli byly zahájeny na ruském velvyslanectví v Paříži mimořádné rozhovory mezi ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničím Johnem Kerrym, zatímco Rusko shromáždilo asi 40 000 vojáků na své straně východní hranice Ukrajiny s Ruskem. NATO varovalo, že chování ruských jednotek v pohraniční oblasti u Ukrajiny je "vysoce nenormální" a je to možná předehra k invazi.

 9901

Obrysy nové studené války: Americké základny a jaderné zbraně ve Střední a Východní Evropě?

31. 3. 2014 / Karel Dolejší

Zatímco německou ministryni obrany Ursulu van der Leyenovou doma okřikují už při pouhé zmínce o posílení obrany Střední a Východní Evropy, washingtonský thinktank Center for European Policy Analysis (CEPA), v jehož radě poradců zasedá příslušník staré polské szlachty z haličských Brzeżan Zbigniew Kazimierz Brzeziński, si pospíšil a 25. března vydal stručnou studii o posílení obrany nových členských států NATO po anexi Krymu. Autoři v kostce navrhují přesunout americké základny a další kapacity, včetně taktických jaderných zbraní, ze Západní Evropy na území nových členských států Aliance.

Materiál je rozhodně podnětem k mnohostrannému zamyšlení. Kromě rýsujícího se debaklu německé evropské politiky například i nad budoucností NATO. Těžko se lze vyhnout otázce, zda pokud by NATO nakonec prosazovalo podobnou koncepci, jakou navrhuje CEPA, je takové pojetí obrany adekvátní možným hrozbám - a tedy k užitku členských zemí (případně kterých).

Pokud se mám něčeho bát, chci vědět proč

31. 3. 2014 / Veronika Sušová-Salminen

Je to bída, je to bída. Všude kolem je to zaplevelené podivným historismem, který kompletně ignoruje dnešní realitu. Nežijeme v roce 1700, ani v roce 1800 a ani v roce 1900.

Rusko se nám tu vynořilo jako "retro-impérium", které se "nezměnilo" (ostatně změna byla vždycky výsadou "civilizovaného" Západu) a chce v naprosto stejných hranicích obnovit svojí říši. Napřed Krym a potom Ukrajina, Pobaltí a Finsko, následovat bude Polsko a nakonec bude do nové, obnovené říše zahrnuto snad i Česko.

 9899

Lockheed na lopatkách F-35 aneb spirála smrti armádních výdajů

31. 3. 2014 / Štěpán Kotrba

"Komenátorovi všeho", blogerovi Petru Nachtmanovi se nelíbí moje pochvala pro pro vývoj ruského letounu páté generace PAK FA (T-50) a jeho srovnání s F-22. Nelíbí se mu, že jsme napsal, že Američané svůj projekt F-22 Raptor tiše likvidují jako nesmírně drahý a už nyní zastaralý". Nejen to. Oni už ho definitivně odepsali. Teď už jen látají díry a modernizují část existujících strojů, aby byly alespoň k něčemu. A nyní tiše likvidují jako nesmírně drahý, i když ještě ne zastaralý i program JSF - vývoj nejmodernějšího víceúčelového bitevníku F-35. Nechce se jim ale odepsiovat 400 miliard dolarů...

Petr Nachtmann:

Pokud nezměníte článek, jak chci já, budu vás žalovat

31. 3. 2014 / Petr Nachtmann

Akademický sochař Kotrba nerozumí letadlům, nerozumí počítačům a nerozumí radarům, výsledkem je článek zveřejněný ZDE, píše čtenář Petr Nachtmann.

V článku se navíc dopouští osobních útoků vůči mně. To je problém, protože já se živím tím, že počítačům rozumím a článek by mě mohl dehonestovat u obchodních partnerů.

Dám redakci Britských listů čas do dnešního poledne, aby přímo na URL článku učinili následující:

Mylný výklad historie z pera Jiřího Pehe

31. 3. 2014 / Daniel Veselý

Je jasné, že toho o Krymu a s ním souvisejícím děním bylo napsáno snad už moc. Samotného mne to vysiluje, protože nezbývá prostor na jiné důležité události a svět přece není jen malinká část Ruska. Nedá mi ale, abych nezareagovat na příspěvek Jiřího Pehe zveřejněný na webových stránkách Českého rozhlasu s názvem "Krym, Libye, Irák a Kosovo" ZDE, kde se známý politolog dopouští, myslím, několika fatálních dějinných omylů.

Jiří Pehe v intencích protiputinského kánonu, jež je většině českých komentátorů vlastní, píše, že se někteří čeští politikové a komentátoři snaží relativizovat ruskou anexi Krymu poukazováním na "předešlá údajná porušení mezinárodního práva ze strany USA při intervencích v Libyi, Iráku a Srbsku během krize v Kosovu." Já se naopak domnívám, že relativizace se dopouští právě pan Pehe, když ostatním upírá možnost srovnání, jež mohou být ve spojitosti s Krymem osvětlující.

Západním intervencím na rozdíl od aktivit současného režimu v Kyjevě předcházelo "masové porušování lidských práv a často i genocidní praktiky ze strany diktátorů v těchto zemích, píše Jiří Pehe. "Všichni měli na rukou krev tisíců lidí", říká Pehe a dodává: "Druhý podstatný rozdíl spočívá v tom, že cílem zásahů v Iráku, Libyi a Srbsku nebyla trvalá anexe území napadených států. Cílem bylo svrhnout daný režim, popřípadě ho donutit ke změně chování. To se ve všech případech povedlo."

 9894

ANALÝZA

Kotrba k Ukrajině: Zaorálek se chová jako pitomec. Budeme hladovět. Zbláznil se i Zeman?

31. 3. 2014 / Štěpán Kotrba, Radim Panenka

Psáno pro Parlamentní listy. Ptal se Radim Panenka

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se chová jako pitomec a na vysoké škole by nedostal zápočet z geopolitiky a mezinárodního práva. Evropa nemá šanci nahradit ruské dodávky energetických surovin, tudíž ji v případě, že se jich bude chtít zříci, čeká zima a hlad. I to sdělil politický a mediální analytik Štěpán Kotrba ve své obsáhlé analýze současné situace kolem Ukrajiny a Krymu.

Tento článek obsahuje četná nepodložená tvrzení a tvrzení založená na mylných informacích. Namátkou některé podrobnosti ZDE, pozn. JČ.

Jak (ne)být za vola

31. 3. 2014 / Marek Řezanka

Všech 15 členů klubu ODS a 12 poslanců za TOP09 (a StaN) napadá část vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, která umožnila, aby se kauzou P. Nečase zabývali žalobci z Olomouce, a nikoli ti pražští, kterým by jinak místně příslušela.

Člověku to nedá, aby se mu nevybavil projev D. Ratha v Poslanecké sněmovně v červnu 2012:

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2014

8. 3. 2014

V únoru 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 52 766,58 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v prosinci 2013 částkou 2625,82 Kč.

Zůstatek byl koncem února 2014 349 778,46 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

38372