16810

V ČR opět vzrostl počet exekucí

22. 10. 2021

čas čtení 4 minuty

Nová data o exekucích: Za období od ledna do září bylo zahájeno o 6,3 procent více exekučních řízení než ve stejném období loni.

Praha, 22. 10. 2021 – Dosavadní roční nárůst počtu exekucí oproti minulému roku představuje 6,3 procenta, tedy o 20 tisíc zahájených exekučních řízení více. Počty se nicméně v jednotlivých měsících značně měnily. V porovnání s květnovým přírůstkem minulého roku, který činil 27 871 exekucí, jich letos za tentýž měsíc přibylo 39 548, tedy o 42 procent více. V září naopak nové exekuce meziročně poklesly o 10 procent. Situace se liší v jednotlivých regionech, nejvyšší nárůst zaznamenaly Východní Čechy a Jižní Morava, v Severní Moravě naopak došlo k drobnému poklesu. Ukazují to data Ministerstva spravedlnosti z okresních soudů. Podrobnější data by měla být zveřejňovaná Exekutorskou komorou, statistiky však už téměř rok neaktualizovala.

Rozhovor Britských listů 435. Co bude po Zemanovi?

20. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta



Od všeobecných voleb v České republice před necelými čtrnácti dny se odehrává na politické scéně celá řada značně neuvěřitelných událostí. K tomu se sešli redaktoři Britských listů Jan Čulík, Bohumil Kartous a Albín Sybera, a v tomto Rozhovoru Britských listů hovoří o tom, co se děje a co bude dál. Tento rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 22. října 2021.

 17929

Za co může Richterová

22. 10. 2021 / Petr Chadraba

čas čtení 3 minuty

 
Je to těžký. Od doby, kdys dostal výpověď, už uplynulo pár let. Státní podpora za COVIDuu je minulost a teď už to Babiš nevytrhne. Navíc, asi trochu zklamal, vůdce, zatímco ty si kupuješ levnou desítku, on přelejvá prachy do Francie. Máš to těžký, o tom žádná, ale víš co, Richterová za to fakt nemůže.

Svět se mění a s ním Čechy. Jedním z vedlejších účinků evoluce je, že mizí tradiční mužská povolání ve výrobě a v zemědělství. Někdy se tomu říká mancession.

Elektronické šílení

22. 10. 2021 / Jan Sláma

čas čtení 5 minut

O lidech pracujících v informačních technologiích se říká, že jsou skvěle placení. Co si o těchto, tak zvaných ajťácích myslí prostý občan, se ani neptejte. Osobně jejich výtvory považuji za zdroj neustálého stresu, neboť to co vytvoří mi rozhodně život neusnadňuje, ale naopak.

Tak poslední dobou se jim podařilo zcela mne odstavit od bankovního účtu. A to jsem prosím pěkně už dvakrát osobně navštívil svého bankéře. Zkoušeli jsme zadat nejprve tu novou identitu. Při tom se ukázalo, že nestačí mít jen jeden počítač, ale musel jsem shánět po příbuzných ještě jednu E-mailovou adresu. Vymýšlet hesla, pokud možno taková abych si je nedokázal zapamatovat, ale patrně si je budu muset nechat vytetovat někam na diskretní místo. Jednou se mi, jakýmsi nedopatřením, podařilo do mého bankovního účtu vniknout. Ale to bankovní ajťák hbitě napravil, a tak jsem zase zcela mimo.

Tyto volby byly totální zradou mladé generace

22. 10. 2021

čas čtení 14 minut



Jan Čulík:

Mnozí lidé v těchto dnech možná velmi oprávněně se zabývají hlavně tím, že pan prezident Zeman v nemocnici velmi pravděpodobně v bezvědomí podepisuje nejrůznější zákony a akty. Je to důležité se tím zabývat, ale myslím si, že jsou trošku ještě důležitější věci, a to je výsledek nedávných všeobecných voleb. A povšiml jsem si výroku jednoho komentátora, který řekl něco v tom smyslu, jsme v té české politice natolik v háji, že musíme být vděční, že se do vlády vrací devadesátková pravice. No já nevím, je tomu skutečně tak? V dnešním rozhovoru Britských listů máme, vážení televizní diváci, pana Ondřeje Slačálka, politologa a ten hovoří něco o jakémsi generačním sporu nebo možná generační revoluci a potom, že ten nepoměr je 190 křesel vůči čtyřem. Pane, Slačálku, co tím myslíte?

 17933

Twitter přiznal, že jeho algoritmy dávají přednost pravicovým politikům a médiím před levicovými

22. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta

 

Z interní analýzy společnosti Twitter vyšlo najevo, že v šesti ze sedmi zkoumaných zemí, výjimkou je Německo,  její algoritmy šíří daleko více materiál pravicových médií a pravicových politiků než levicových.

Z výzkumu vyplývá, že hodnota 0 procent znamená, že tweety dostávají stejnou míru přeposílání jako jejich opak, hodnota 100 procent znamená, že tweety určitého politického zaměření dostávají dvojnásobnou míru publicity než jejich opak.

Na tomto základě existuje největší rozdíl v Kanadě (liberální tweety mají 43 procent, konzervativní 167 procent) dále v Británi (labouristické tweety 112 procent, konzervativní 176 procent).

Twitter uvedl, že není jasné, proč k tomu dochází, a naznačil, že nyní zřejmě bude nutno její algoritmy změnit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

 16447

Koronavirus: Rusko zaznamenalo novou, nakažlivější subvariantu varianty delta

22. 10. 2021

čas čtení 4 minuty

 Ve čtvrtek 21. října zaznamenala Česká republika další rekordní denní počet 3638 nákaz. (Od předchozího dne stoupl počet registrovaných denních nákaz o 362 případů, tedy o 11 procent.) Hospitalizováno je 771 osob (nárůst od předchozího dne o 45). Celkem zemřelo v ČR 30 593 lidí, od včerejška dalších šest. Nejpostiženější jsou Ostrava (343 nákaz na 100 000 obyvatel), České Budějovice (356 nákaz na 100 000 obyvatel), Přerov (283 nákaz na 100 000 obyvatel), Prostějov (290 nákaz na 100 000 obyvatel) Pelhřimov (226 nákaz na 100 000 obyvatel) a Prachatice (283 nákaz na 100 000 obyvatel), Pelhřimiov (226 nákaz na 100 000 obyvatel). Praha má 177 nákaz na 100 000 obyvatel. ZDE    
- Rusko registrovalo "izolované případy" subvarianty AY.4.2 varianty delta, která je o deset procent nakažlivější než delta. Subvarianta AY.4.2 byla registrována také v Británii a v Izraeli. Podle ruských odborníků jsou proti této subvariantě vakcíny účinné. Systematická dezinformační kampaň v ruských médiích, která vyvolává pochybnosti o západních vakcínách proti koronaviru měla kontraproduktivní důsledky, protože počet mrtvých na koronavirus v Rusku stoupl do rekordní výše, konstatuje zpráva Evropské unie.

- Británie zaznamenala ve čtvrtek 50 009 nových nákaz. Boris Johnson odmítl zavést povinné nošení roušek v dopravních prostředcích. Počet denních úmrtí na covid v Británii byl ve čtvrtek 115. Británie je v pandemii v daleko horším stavu než jiné evropské země, protože  v Anglii  byly 17. července zrušena veškerá protikoronavirová opatření, imunita získaná očkováním, které probíhalo už před více než 10 měsící, zeslábla, Anglie neproočkovala dostatečné množství školáků a vázne očkování třetí posilovací dávkou. V Británii je nyní za posledních sedm dní 666,5 nákaz na milion obyvatel, kdežto ve Španělsko 40, v Itálii 44,5, ve Francii 80,2, v Německu 146,7, v Německu 223,3 a v Belgii 328,8.  ZDE 

 17930

Jen 1,15% z 51 281 osob, které zemřely v Anglii na covid, bylo očkovaných

22. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta

Z 51 281 osob, které v Anglii zemřely na covid od 2. ledna do 2. července 2021, bylo jen 640 plně očkovaných, a z těchto očkovaných mrtvých mnozí zemřeli před uběhnutím čtrnácti dní po druhém očkování, kdy teprve začne vakcína být funkční, uvádí oficiální vládní britský Národní statistický úřad:


Z mrtvých, kteří zemřeli v tomto období na covid, bylo tedy plně očkováno jen 1, 25 procenta:



Obrovské rozdíly zaznamenali britští statistikové i v míře hospitalizací. V níže uvedeném grafu  je procento hospitalizovaných neočkovaných osob  označena červeně, očkovaných modře:

Zdroj ZDE (minuta 3)

 17926

Karel IV., Otec vlasti

22. 10. 2021 / Soňa Svobodová

čas čtení 6 minut


Na českém knižním trhu můžete nalézt i vydání ojedinělé románové kroniky Karel IV., Otec vlasti, jejíž autorkou je známá česká spisovatelka Ludmila Vaňková. Jde o šestidílnou historickou ságu, která vyšla v jedné knize v exkluzivní grafické úpravě s bohatým obrazovým materiálem. Vzhledem k tomu, že se mezi čtenáři těší velké pozornosti, požádala jsem její autorku, o odpovědi na následující otázky.

Paní Vaňková, jak se vlastně zrodila vaše myšlenka vytvořit tuto šestidílnou románovou ságu o Karlu IV., kterému se přezdívá Otec vlasti a Největší Čech?

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

 16322

Neexistují žádní skuteční klimatičtí lídři: kdo tedy vystoupí na konferenci Cop26?

22. 10. 2021

čas čtení 6 minut

Generální tajemník OSN António Guterres označil nedávnou zprávu IPCC o klimatické krizi za "červený kód" pro lidstvo. "Jsme na pokraji propasti," řekl.

Mohlo by se zdát, že tato slova v naší společnosti vyvolají poplach. Ale jako už tolikrát předtím se tak nestalo. Popírání klimatické a ekologické krize je tak hluboké, že si ho už málokdo skutečně všímá. Protože nikdo krizi nebere jako krizi, existenciální varování se dál utápí v neustálém přílivu greenwashingu a každodenním toku zpráv v médiích, soudí Greta Thunberg.

 

Zapojte se, je vás třeba

Zprovozňujeme diskuse na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

 17703

Pro Tomia Okamuru: "Tati, ta krysa chutnala divně"

19. 10. 2021

čas čtení 14 minut

 


Bohumil Kartous:

Chybějící desítky tisíc řidičů nákladních aut ve Velké Británii, což způsobuje například nedostatek paliva na čerpacích stanicích a což pravděpodobně ohrozí zásobování v předvánočním nákupním shonu. To je vlastně jen viditelný důsledek brexitu, odchodu velké Británie z Evropské unie. Co se skrývá pod touto špičkou ledovce? O tom se dnes budeme bavit s šéfredaktorem Britských listů Janem Čulíkem a  zároveň britským občanem. Dobrý den. pane Čulíku.

Tisková zpráva:

Českým farmářům chybí podpora politiků. Vzor hledají v Německu

22. 10. 2021

čas čtení 6 minut

Přínosy farmářských trhů, důraz na prodej lokálních potravin, absence zájmu českých politiků nebo podpora místních výrobců a pěstitelů – to byla hlavní témata Česko-německé konference, kterou 15. října pořádala Asociace farmářských tržišť České republiky v Praze 7 v holešovickém Vnitroblocku za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

Tisková zpráva:

Klimatická koalice a Zelený kruh vyzývají nově zvolenou politickou reprezentaci k transformaci energetiky a ozdravení krajiny

22. 10. 2021

čas čtení 5 minut

Konec uhlí 2030, podpora rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů, reforma zemědělských dotací či přirozená obnova lesů - to vše najdou lídři a lídryně politických stran, jež uspěly v letošních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, mezi požadavky na účinnou ochranu klimatu a přírody, které jim zaslaly Klimatická koalice a Zelený kruh. Koalice sdružující environmentální, sociální a rozvojové neziskové organizace zároveň nabízejí nové vládě spolupráci při obhajobě a provádění potřebných opatření. K financování strukturálních změn lze využít mimo jiné nové investiční nástroje v rámci Zelené dohody pro Evropu. Je ale třeba nasměrovat je do perspektivních odvětví a modernizace ekonomiky. Nová politická reprezentace by měla zajistit rychlou transformaci k nízkouhlíkové a udržitelné ekonomice a přijmout opatření ke zvýšení odolnost krajiny. 

Tisková zpráva:

Ukažte, kdo vyjednával vakcíny, vyzval Evropský parlament Komisi. Do budoucna chce větší transparentnost

22. 10. 2021

čas čtení 2 minuty

Evropský parlament požaduje transparentní vyjednávání smluv na nákup vakcín proti Covidu-19. Vyplývá to z rezoluce, kterou dnes europoslanci přijali. Vyjednávání v tajnosti mezi výrobci a Evropskou komisí od počátku pandemie kritizuje pirátský místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Parlament ve schválené rezoluci také vyzývá Evropskou komisi, aby zveřejnila složení vyjednávacího týmu.

Tisková zpráva:

Povinné ručení pro některé elektrické koloběžky a segwaye. Evropský parlament dnes schválil nová pravidla

22. 10. 2021

čas čtení 2 minuty

Evropský parlament dnes definitivně schválil směrnici o pojištění motorových vozidel. To se nakonec dotkne jen některých elektrických koloběžek a segwayů. Díky směrnici také nebudou řidiči nově přicházet o bonusy za ježdění bez nehod při registraci nového auta v jiné členské zemi. Původně předloha počítala s uvalením pojištění i na elektrokola, to se ale vyjednavačům Evropského parlamentu nakonec podařilo vyškrtnout.

Proč protestuje Rebelie proti vyhynutí

21. 10. 2021

čas čtení 13 minut

Přepis Rozhovoru Britských listů č. 431.

Jan Čulík:

Dobrý den, vážení televizní diváci, v dnešním Rozhovoru Britských listů máme pana Martina Vrbu, publicistu, který je také aktivistou  ekologického hnutí Extinction Rebellion. Proč jste členem tohoto hnutí?

Martin Vrba:

Tak dobrý den. Díky za pozvání, proč jsem členem hnutí Rebelie proti vyhynutí, jak už ten název napovídá, to vyhynutí znamená masové vymírání druhů v  geologických dějinách naší planety už v pořadí šesté. Tentokrát způsobené lidskou aktivitou. Rebelie proti vyhynutí je zkrátka klimatickým a ekologickým hnutím, které se tomu snaží zabránit a jak víme z vědeckých studií a zpráv, tak času je na to málo, a tudíž se domnívám, že nenásilná občanská neposlušnost je v takové situaci adekvátním prostředkem,  jak na takovou situaci upozornit.

 16637

Proč interviewují v ČRo ohledně covidu idioty? Je to na hranici trestného činu, ohrožovat život lidí nesmysly!

21. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

Čeští "vědci" a "novináři" mají na rukou krev

Z diskuse na Facebooku. Viz níže.  K tomu poznamenává Jan Čulík:

Shodou okolností jsem k tomu v úterý slyšel v britském rozhlase v pořadu o médiích diskusi k otázce tzv. "vyváženosti názorů"! ve vysílání. Týkalo se to globálního oteplování i covidu. Diskutéři ocenili, že BBC naštěstí už před řadou let opustila zásadu falešné vyváženosti názorů, kdy interviewovala nějakého odborníka, který informoval o vědecky podložených faktech, a proti tomu dala prostor nějakému šílenci, který proti názoru vědce tvrdil, například, že globální oteplování neexistuje, nebo že Země je placka. Hovořilo se o tom, že novináři mají naprosto zásadní odpovědnost a nemohou vysílat či tisknout nic než ověřená fakta, nikoliv bláboly šílenců.

Tento přístup je naprosto profesionální a je POVINNOSTÍ novinářů ho dodržovat. Nesouhlasím s názorem pana Cveka, že "novináři za to nemůžou", že "toto si musí vyřešit vědecká obec".

Vědecká obec v České republice je ovšem, jak je vidět z níže uvedeného, v naprosto katastrofálním stavu. Jak to, že se vědci okamžitě nepozvednou a hlasitě neprotestují proti vražedným nesmyslům šířeným v médiích, zejména uprostřed pandemie?

Ti vědci i ti novináři, kteří to nedělají, mají na rukou krev. Není divu, že v České republice zemřelo na covid per capita skoro největší množství lidí na této planetě.

 17691

Jak to bude po volbách v ČR bez centristické levice?

20. 10. 2021

čas čtení 15 minut

Přepis Rozhovoru Britských listů č. 432 s politologem Jiřím Pehem o výsledcích nedávných všeobecných voleb

Jan Čulík:

Tak jak to vypadá po volbách? Vážení televizní diváci v dnešním Rozhovoru Britských listů máme pana profesora Jiřího Peheho, ředitele pražské pobočky Newyorské univerzity uznávaného politologa. Pane profesore vy se radujete, jak vidím z vašich četných komentářů v nejrůznějších mezinárodních periodikách, že teda skončil populismus? Doufejme.  A že přicházejí k moci demokratické strany. Jenže já mám spíš takové pochybnosti v důsledku právě docela toho propadu těch pirátů, jestli to není trošku takový návrat do devadesátek, hlavně kvůli té velmi silné pozici Občanské demokratické strany, která byla v podstatě devadesátková mafiánská strana, a čtu takové komentáře, podívejte se,  Albín Sybera, náš komentátor, který pracoval na ministerstvu životního prostředí, píše, tohle jsou vlastně volby Křetínského, protože ODS a KDU mají dostat životní prostředí. A právě to jsou strany, které odstranily povinnost tvůrců skládek za to platit atd. Potom jiní, ekonom Pertold poukazuje na to, že ODS je posedlá snižováním daní a škrtáním dávek a má obsesivní představu, že existuje brutální zneužívání dávek a tak dále. Kromě toho ODS se podílí na exekucích a moje poslední, teda věta v tomto úvodu. Když se podíváte na mapu těch výsledků těch voleb, tak zjistíte, že pro Ano a pro populisty hlasoval především sever a západ České republiky, ten počet je obrovský a že jestliže opravdu dojde k nějakému  takovému návratu k škrtúm  a k nerespektování chudých lidí, tak v příštích volbách máme populismus na druhou. Co si o tom myslíte, pane profesore?

Rozhovor Britských listů 434. Vyrovnávání se s historií po česko-německu

19. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta



Český spisovatel Jaroslav Rudiš žijící v Berlíně dostal významnou cenu, Záslužný řád Spolkové republiky Německo. Udělil mu ji prezident Frank-Walter Steinmeier. Doba, kdy čeští spisovatelé vládli světu, je dávno za námi. Proto je nesmírně zajímavé a pozitivní, že český spisovatel tak silně zaujal Němce. Co je to v jeho tvorbě, co německé čtenáře fascinuje? O tom mluví Jan Čulík v tomto Rozhovoru Britských listů s kritikem Petrem Fischerem. Tento rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 19. října 2021.

30808

Šachy s holubem: Rozhází figurky, pokálí šachovnici a odlétá s pocitem vítěze

Digitálními cukry opájená demagogie, který si jako rukojmí bere svobodu slova

21. 10. 2021 / Vít Kučík

čas čtení 5 minut

Kolega Bohumil Kartous šel do 'diskuze' s Danielem Vávrou a dopadlo to tak, jak skeptici mého ražení předvídali - jestli máte chuť posloucht půltřetí hodiny házení hrachu na zeď zakončené zavěrečnou bitkou u vypnutých mikrofonů, odkaz je zde: https://youtu.be/VvMduim9Z40

Problémem Vávrova spolku je totiž Vávra sám - je pustý demagog. Co je to demagogie? Kratký přiklad: " V Bruselu jsou samí neomarxisti, šéf ODS Fiala nechce vystoupit z EU, tudíž Fiala je taky neomarxista!" Demagogie spojuje nesouvisející věci dohromady, činí absudni závěry, překrucuje obecný význam slov. Demagog vnějškově užívá stejná slova, ale jakoby mluvil cizí řečí, protože slovům davá jiné významy a spojuje je podle jiné logiky, těžko s ním proto najít nějaký společný komunikční mód. S demagogem ani při sebelepší vůli nelze diskutovat, chybí společně sdílený významový jazyk.

Rozhovor Britských listů 430. Pro Tomia Okamuru: "Tati, ta krysa chutnala divně"

2. 10. 2021

čas čtení 2 minuty



Chaos a série krizí ve Velké Británii, vyvolané především brexitem, by měly soustředit mysl českých euroskeptiků, jako je Tomio Okamura či šéf KSČM, kteří požadují odchod ČR z EU. Nynější britská zkušenost pěkně dokazuje, že tito lidé nevědí, co činí. Bohumil Kartous hovoří s šéfredaktorem Britských listů Janem Čulíkem o jeho britských zkušenostech s dopadem brexitu. Jak by vypadal czexit? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 5. října 2021.

Aktualizace
po projevu Borise Johnsona na konzervativním sjezdu dne 6.10. Píše Financial Times:

Toto je, zdůrazňuji, Financial Times, seriozní ekonomický list, který nevěří svým očím stejně jako všichni, kdo vědí něco o podnikání a o tom, co Johnsonova vláda dělá a tvrdí:

""Takže se ukazuje, že když Boris Johnson řekl 'fuck business', myslel to vážně. Definujícími charakteristickými rysy letošního právě proběhlého sjezdu Konzervativní strany byl sjednocený útok na podniky, které se nedokáží přizpůsobit novému ekonomickému modelu. Ovšem tento model vláda tvoří na postupu - nemá žádnou vypracovanou strategii. Jako vždy, Johnsonův zájem není zaměřen na podnikání jako takové, ale útočí proti oněm četným - a často velmi významným firmám - které se protiví jeho 'vizi' nové pobrexitové ekonomiky."




30602

Nezletilí v detenčních zařízeních? pokud na to poukážete, český stát omezí už tak omezenou právní poradnu uprchlíkům

Ministerstvo vnitra ČR ohýbá právní předpisy, aby mohlo jednoduše vyhostit žadatele o azyl

21. 10. 2021

čas čtení 2 minuty

Opět se názorně ukázalo, jak špatně a nezákonně pracuje odbor azylové a migrační politiky MVČR (OAMP) a jak důležitá je kvalitní bezplatná právní pomoc pro uprchlíky. Moc gratuluji Petru Barochovi k dnešnímu úspěchu, když s přehledem vyhrál soud u žadatelky o azyl z Venezuely, protože OAMP jaksi nedostatečně posoudil diktaturu v této zemi, píše Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Rozhovor Britských listů 429. Jak se volbami rozdrolila politika v Německu

1. 10. 2021

čas čtení < 1 minuta



Výsledky nedávných parlamentních voleb v Německu, které ukončily éru kacléřky Merkelové, jsou zásadním politickým předělem v Evropě. O tom, co znamenají pro Německo, pro Evropu i pro Českou republiku, hovoří Jan Čulík s odborníkem na Německo, novinářem a kritikem Petrem Fischerem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 1, října 2021.

 17923

Zázrační bratři

21. 10. 2021 / Soňa Svobodová

čas čtení 8 minut

 

I tak lze hovořit o dvou bratrech, z nichž ten starší, v současné době již devatenáctiletý, se stal laureátem mnoha mezinárodních soutěží, např. Mezinárodní televizní soutěže Nutcracker v Moskvě, kterou zhlédly statisíce lidí, kdežto ten mladší z této fenomenální dvojice, teprve dvanáctiletý rád vzpomíná na svůj první velký úspěch, jimž byl koncert s Pražskou filharmonií, který odehrál ve svých samotných pěti letech. Oba se nezávazně na sobě rozhodli pro mistrovský hudební nástroj housle, Eduard a Richard Kollertovi.

Pánové, oba hrajete na housle, kdo vás k nim nasměroval, že jste se pro ně rozhodli?

29886

Volba menšího zla popírá demokracii

21. 10. 2021 / David Marenčák

čas čtení 6 minut

Unavené hlasivky a záněty karpálních tunelů z ryku a klapotu klávesnic před a povolebních diskuzí se ještě nestihly zotavit a už tu máme další kolo burcování, hašteření, spekulování a strategizování.

Jakkoli by měl Sun-Tze z tohoto uvažování asi radost, nelze si nevšimnout, kam nás tyto volby vedou.

30710

Co když je pro Babiše celé ANO najednou přítěží?

Babiš se na cestě za prezidentskou kandidaturou bude muset distancovat od ANO

21. 10. 2021 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty

"On má pro sto různých lidí sto různých tváří. Je to největší převtělovač, jakého jsem v životě poznal", říkal mně kdysi známý, který s Babišem dříve hodně obchodoval.

Vyjděme z předpokladu, že Babiš se bude chtít stát prezidentem (k tomu postuju hezounký druhý obrázek, ale čo bolo, to bolo, že ano), a bude to chtít velmi silně. Jsou sice důvody proč ano i proč ne, ale ty první převažují. Pojďme zkusit domyslet, co udělá - a jsou to docela překvapivé věci.

 17922

Dost bylo sametu

21. 10. 2021 / Milan Čech

čas čtení 15 minut

Obrázek Lenka Slívová

Jsme nyní tak okupovaní událostmi kolem prezidenta a jeho únosu proruskými nevolenými mafiány, které si se svou pověstnou vynikající personalistikou sám kdysi vybral, že nám často uniká skutečná hloubka příběhu ležícího za těmito událostmi. Podobných nesystémových hrůz přinesly minulé roky více a je třeba tyto rány nejen zacelit a vyléčit, ale i uzdravit pacienta tak, aby na podobné nemoci příště nezemřel. Z toho vyplývají úkoly, které musíme vyřešit, pokud chceme podobná ohrožení našeho systému evolučně přežít a přetransformovat současné, snad systémově pozitivní dění (byť máme třeba i jiné politické preference), do trvalejšího prodemokratického obratu a ne jen do epizody, v které ta systémově nejnebezpečnější zla jen dočasně prohrála. Po těch příštích volbách bude jinak pravděpodobně zrozen jen další nespravedlivý systém, tentokrát už poučený z chyb, a tedy ještě brutálnější, manipulativnější a podlejší. 

30774

Myslete o změnách klimatu ve velkém: transformace společnosti za několik měsíců už tu byla

21. 10. 2021

čas čtení 5 minut

V rozhovorech s vědci a aktivisty slýchám stále táž slova: "Jsme v háji." Vládní plány jsou příliš malé a přicházejí příliš pozdě. Je nepravděpodobné, že by zabránily tomu, aby se zemské systémy překlopily do stavů nepřátelských vůči lidem a mnoha dalším druhům.

Abychom měli velkou šanci stabilizovat naše systémy podpory života, nepotřebujeme pomalé a postupné změny, ale náhlou a drastickou akci. A to je všeobecně považováno za nemožné. Nejsou peníze, vlády jsou bezmocné, lidé nepřipustí nic ambicióznějšího než vlažná opatření. Je to názorná ilustrace obecného pravidla: politické selhání je v jádru selháním představivosti, míní George Monbiot.

 

30777

USA a Čína by tváří v tvář klimatickému armageddonu měly spolupracovat, ne vést studenou válku

21. 10. 2021

čas čtení 15 minut

Letos v létě jsme se s brutální jasností stali svědky začátku konce: konce Země, jak ji známe - světa bujných lesů, úrodné půdy, obyvatelných měst a pobřeží, kde se dá přežít. Místo toho jsme viděli první projevy ničivého klimatu, se spálenými lesy, vyprahlými poli, spálenými městy a pobřežím, které bičují bouře. V zoufalé snaze zabránit ještě horšímu stavu se brzy sejdou vedoucí představitelé z celého světa ve skotském Glasgow na klimatickém summitu OSN. Můžete se však spolehnout na jednu věc: všechny jejich plány zdaleka nedosáhnou toho, co je potřeba, pokud nebudou podpořeny jedinou strategií, která může planetu zachránit: klimatickou aliancí USA a Číny, píše Michael Klare.

 16415

Dějiny mRNA vakcín

20. 10. 2021 / Boris Cvek

čas čtení 9 minut

Jedna z mých nejoblíbenějších zábav jsou reálné dějiny vědy. Nikoli ty ze školních učebnic, kde se všechno tváří logicky, metodicky. Reálná věda nepředstavuje proces, který by dokázal pomocí nějakých jasně daných metod vést k předvídatelným objevům. Nedá se plánovat. Její racionalita, jako skutečná racionalita vůbec, plyne z nečekaných nárazů do reality, odkud pak plyne poučení, jaké předtím nikdo nečekal.

 16518

Koronavirus: Polsko musí podniknout drastické akce proti nové vlně nákaz

21. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

Ve středu 20. října zaznamenala Česká republika další rekordní denní počet 3276 nákaz. (Od předchozího dne stoupl počet registrovaných denních nákaz o 30.) Hospitalizováno je 726 osob (nárůst od předchozího dne o 106). Celkem zemřelo v ČR 30 587 lidí, od včerejška dalších třináct. Nejpostiženější jsou Ostrava (319 nákaz na 100 000 obyvatel), České Budějovice (310 nákaz na 100 000 obyvatel), Přerov (272 nákaz na 100 000 obyvatel), Prostějov (269 nákaz na 100 000 obyvatel) Pelhřimov (226 nákaz na 100 000 obyvatel) a Prachatice (252 nákaz na 100 000 obyvatel), Praha má 152 nákaz na 100 000 obyvatel. ZDE  


- Polsko čelí explozi koronaviru a musí proti tomu podniknout drastické akce, konstatoval polský ministr zdravotnictví  Adam Niedzielski poté, co země zaznamenala více než 5000 denních nákaz, nejvíce od května 2021. Nárůst nákaz v Polsku byl minulý týden 85 procent, tento týden více než 100 procent. Asi 61 procent Poláků je plně očkováno, méně než je průměr EU, který je 74 procent. Premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že během nadcházejících týdnů budou pro všechny dospělé k dispozici posilující třetí očkovací dávky.

- British Medical Association zdůrazňuje, že "teď je čas" zavést v Anglii tzv. plán B, tedy obnovit protikoronavirovou karanténu, aby nebyly zahlceny nemocnice. Británie zaznamenala v úterý 49 139 denních nákaz a dalších 179 úmrtí na covid. Johnsonův ministr zdravotnictví Sajid Javid, který podle komentátora Guardianu Johna Craceho v sobě jedinečně slučuje dvě vlastnosti, že je nejen blbý, ale i šílený, zdůraznil v Dolní sněmovně, že počet denních nákaz by v Británii sice mohl dosáhnout 100 000, ale nemusí se dělat nic.  

 16447

Koronavirus: Česko znovu registruje rekordní nárůst infekcí

20. 10. 2021

čas čtení 3 minuty


V úterý 19. října zaznamenala Česká republika rekordní denní počet 3246 nákaz. Hospitalizováno je 620 osob. Celkem zemřelo v ČR 30 574 lidí, od včerejška další čtyři.   Nejpostiženější jsou Ostrava (284 nákaz na 100 000 obyvatel),  Nejpostiženější jsou  České Budějovice (270 nákaz na 100 000 obyvatel), Přerov (264 nákaz na 100 000 obyvatel), Prostějov (228 nákaz na 100 000 obyvatel)  Pelhřimov (225 nákaz na 100 000 obyvatel) a Prachatice (191 nákaz na 100 000 obyvatel)ZDE 


- Ostrý nárůst infekcí v Polsku, Rusko zaznamenalo další rekordní počet denních úmrtí, Izrael registruje první nákazy varianty AY.4.2.


- Lidé, kteří jsou očkováni proti koronaviru, nezemřou na covid, pokud nejsou velmi staří nebo nemají množství dalších nemocí, zjistila nová italská studie tamějšího Národního zdravotnického ústavu. Průměrný věk očkovaných lidí, kteří zemřeli na covid, je 85 a v průměru měli pět jiných chorob. Průměrný věk úmrtí neočkovaných osob na covid byl 78 let a měli čtyři další choroby. Studie se zabývala obdobím od 1. února do 5. října 2021 a zkoumala lékařské anamnézy 671 úmrtí neočkovaných osob na covid a 171 úmrtí plně očkovaných osob.

Polsko poprvé od května zaznamenalo více než 5000 denních nákaz, Rusko registrovalo 1028 denních úmrtí. Celkem v Rusku dosud zemřelo na covid 226 353 osob - daleko nejvíce v Evropě. Ruská vláda chce zavést "nepracovní týden" k potlačení infekce. Moskva naléhá na podniky, aby alespoň třetina zaměstnanců pracovala z domova.

 16447

Bez očkování proti covidu bude k obnovené nákaze docházet každých dalších 16 měsíců

20. 10. 2021

čas čtení 2 minuty



Přicházejí stále častější zprávy o opakované nákaze covidem. Experti varují, že rozšíření nákazy mezi školáky ohrožuje starší lidi

Jak v Anglii rychle roste množství nákaz covidem, lidé stále častěji informují o tom, že byli nakaženi covidem napodruhé anebo dokonce i napotřetí.

Z nové analýzy vyplývá, že neočkovaní jedinci mohou očekávat, že budou v průměru znovu nakaženi covidem po každých dalších 16 měsících.

Fosilní plyn je most do klimatického kolapsu. Organizace Re-set vydala report o riziku přechodu z uhlí na plyn

20. 10. 2021

čas čtení 3 minuty

 Tisková zpráva organizace Re-set: platformy pro sociálně-ekologickou transformaci

20. října 2021

Přechod z uhlí na plyn je falešným řešením klimatické krize. Pokud chceme zmírnit dopady změn klimatu, tak místo výstavby nové plynové infrastruktury musíme investovat do výstavby obnovitelných zdrojů energie, rekonstrukce budov a snižování spotřeby. K takovým zjištěním dospěl nový report organizace Re-set: platformy pro sociálně-ekologickou transformaci s názvem Fosilní plyn: most do klimatického kolapsu. [1]


30726

Zamyšlení nad Zemanem a nad českou politikou...

20. 10. 2021

čas čtení 4 minuty

Jen takové zamyšlení mé staré, blbé hlavy, která fakt sleduje politiku skoro 45 let.... "Volá Londýn" a jeho zprávy v 7.15 byl pro mne informační vstup do nového dne již na základní škole, kde velmi tolerantní učitelka Občanské nauky paní Mrázová v roce 1981 při prvé hodině ( tzv. aktuality) se zeptala: Tak co hlásil, Velemane, Londýn o Polsku? píše Pavel Veleman.

 16987

Tisková zpráva:

Zpráva o stavu jaderného průmyslu: Podíl jádra na světové energetice setrvale klesá

20. 10. 2021

čas čtení 5 minut

Hlavní fakta z každoroční uznávané Zprávy o stavu jaderného průmyslu ve světě 2021 dnes pro české publikum představil Mycle Schneider, její vedoucí autor a nezávislý analytik jaderné energetiky.  Hutná analýza přináší komplexní přehled údajů o jaderných elektrárnách včetně informací o věku, provozu, výrobě, výstavbě, uzavírání a likvidaci reaktorů.  Zpráva dokládá, že jaderný průmysl má dobu své největší slávy dávno za sebou a čeká jej postupný útlum, nikoli nová rolepři náhradě fosilních paliv kvůli ochraně klimatu. Podíl jaderné energie na světové výrobě elektřiny klesl za čtvrt století o více než 40 %. 

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Rozhovor Britských listů | Katolická církev | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Wikileaks | Očkování a racionalita | Americký dokumentarista Michael Moore | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Norsko | Turecko | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Globalizace | Sociální poměry | Korupce | Identita | Rasismus | Vietnam | Libye | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Psychiatrie | Psychologie | Oligarchie | PPF | Životní prostředí | Teroristická hrozba a politické hry | Ústava | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Afrika | Chudoba | Bělorusko | Dánsko | Bezdomovectví | Hospodaření Občanského sdružení Britské listy | Japonsko | Ekologie | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Itálie | Sociální vědy aplikované do života | Doprava | Čína | Austrálie | Nový Zéland | Severní Korea | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Demokratický proces se zasekl | Rozhovory Britských listů | Polsko | Drogy | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Francie | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Německo dnes | Školství | Řádění exekutorů v České republice | Genderová nerovnost ve společnosti | Brazílie | Ekonomika | Velká Británie - politika a společnost | Imigrace do Evropy | Sýrie | Jemen | Brexit - vše | Saúdská Arábie | Sdělovací prostředky | Babiš | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Španělsko | Extremismus | Rusko za Vladimíra Putina | Lidská práva | Maďarsko | Ukrajina | Budoucnost NATO a OSN | Spam a šíření dezinformací na internetu | Joe Biden | Donald Trump | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Írán | Evropská unie | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Lidské zdraví | Privatizace po česku | Léková politika, zdravotnictví | Občanská společnost | USA | Česká literatura | Česká politická scéna | Koronavirus | Globální oteplování | Energetické úspory | Srbsko | Česká republika
13474