Brněnské osobnosti jako zrcadlo naší malosti – vymaníme se konečně z pasti tribalismu?
16. 5. 2026 / Arnošt Kult
V této své úvaze kriticky nahlížím jak na český nacionalismus, tak i na (nepochopitelnou) hloupost méně výrazného současného německého nacionalismu (v minulosti tomu bylo jinak) jako na zhoubnou past tribalismu, která nám brání přijmout naši pluralitní identitu. Místo politických třenic kolem srazu sudetských Němců nabízím oslavu vskutku výjimečné společné kultury.
Na osudech osobností jako Mendel, Gödel, Janáček a Kundera dokládám, že Brno bylo unikátní evropskou křižovatkou, kterou nelze vtěsnat do národních „škatulek“. Připomínám jak tragédii vyhlazené rodiny George Placzeka, tak i český resentiment vůči „odvrženému“ Kunderovi. V duchu absolutního humanismu pojmenovávám hloupost na obou stranách – částečně jak u Bernda Posselta, tak především s ohledem na extrémní a zcela nedávnou českou „hysterii“. Skrze Nietzscheho koncept resentimentu analyzuji, proč nás pocit ublíženosti stále nutí ničit si vlastní odkaz. Jde mi o naléhavou výzvu k návratu rozumu a k vidění autentického lidství – mimo prostor „praporů“ a „nálepek“.
