V Nedělní
debatě na České televizi zpochybňoval senátor Červíček (ODS) výdaje na obranu
vlády tím, že jde o stavění dopravních staveb. K tomu cituji zprávu
z října 2025 o stanovisku Národní rozpočtové rady k návrhu státního
rozpočtu Fialovy vlády:
Kritická vodohospodářská a energetická infrastruktura Íránu utrpěla rozsáhlé škody v důsledku útoků USA a Izraele na desítky tisíc civilních objektů, uvedli v neděli představitelé.
Zpravodajská agentura ISNA informovala, že ministr energetiky Abbas Aliabadi prohlásil:
Životně důležitá vodohospodářská a energetická infrastruktura země utrpěla těžké škody v důsledku teroristických a kybernetických útoků ze strany Spojených států a sionistického režimu.
Útoky se zaměřily na desítky zařízení pro přenos a úpravu vody a zničily části klíčových vodovodních sítí.
Šéf íránského Červeného půlměsíce Pirhossein Kolivand uvedl, že celkový počet poškozených civilních objektů „dosáhl podle nejnovějších terénních hodnocení 81 365“. Uvedl, že toto číslo zahrnuje obytné a komerční objekty, školy, zdravotnická centra a vozidla.
Dodal:
Za každým poškozeným objektem stojí rodina, život, vzpomínky, živobytí a budoucnost, které se zhroutily pod troskami války a násilí.
Novináři v Teheránu informovali o poškození řady obytných budov a další civilní infrastruktury.
V neděli agentura ISNA oznámila, že údery poškodily nemocnici v jižním městě Ahváz v provincii Chuzistán.
Další média, včetně agentury Fars, zveřejnila snímky záchranářů vytahujících těla z trosek zničených budov v severním městě Tabríz.
Nebylo okamžitě jasné, kdy k těmto úderům došlo.
Americký prezident dal Íránu 48 hodin na to, aby znovu
otevřel Hormuzský průliv, jinak mu hrozí zničení energetické
infrastruktury
Írán varuje před „nezvratným poškozením“ regionální infrastruktury v případě útoku na elektrárny
V
příspěvku na X varoval předseda íránského parlamentu Mohammad Baqer
Qalibaf, že kritická infrastruktura a energetická zařízení na Blízkém
východě by mohly být „nezvratně zničeny“, pokud dojde k útoku na íránské
elektrárny. Napsal:
Ihned poté, co se elektrárny a
infrastruktura v naší zemi stanou terčem útoku, budou kritická
infrastruktura, energetická infrastruktura a ropná zařízení v celém
regionu považovány za legitimní cíle a budou nezvratně zničeny, přičemž
cena ropy zůstane po dlouhou dobu vysoká.
Tyto komentáře
přicházejí poté, co Donald Trump dal Íránu 48 hodin na to, aby znovu
otevřel Hormuzský průliv pro lodní dopravu, jinak bude čelit zničení své
energetické infrastruktury.
V sobotu večer americký prezident
napsal na Truth Social, že USA „zasáhnou a zničí“ íránské elektrárny –
„počínaje tou největší“ – pokud Teherán do 48 hodin, tedy do pondělí
23:44 GMT podle času jeho příspěvku, průliv plně neotevře.
Izrael
od obnovení ofenzívy v Libanonu, která začala 2. března, opakovaně
prováděl smrtící útoky na hustě osídlená jižní předměstí Bejrútu – zabil
přes 1 000 lidí, včetně nejméně 118 dětí, zranil přes 2 500 dalších a
vyhnul z domovů přes milion lidí.
V
souhrnné reflexi série svých dřívějších článků se zamýšlím nad tím, jak se z
upřímné snahy o environmentální ochranu stal v českém prostředí tvrdý byznys
maskovaný „zeleným“ pokrokem. Pokusil jsem se rozkrýt mechanismy, skrze které
státní moc obchází samosprávy, a poukázat na predátorské praktiky „větrných
šmejdů“ zneužívajících finanční tísně a bezbrannosti malých obcí. V tomto
příspěvku též analyzuji hluboký rozpor mezi městským progresivismem a žitou
realitou venkova – estetika krajiny je navíc obětována na oltář zisku
anonymního kapitálu v rámci sofistikované formy vnitřního kolonialismu. Též se
zamýšlím nad tím, zda je vůbec možné v systému narůstající majetkové nerovnosti
a nespravedlivého rozpočtového určení daní garantovat právo obyvatele venkova
na autentickou krajinu.
Pozn. JČ: Fascinuje mě hluboká, sebevražedná ideologická zabedněnost českých médií, jako je ČT a ČRo, která nekriticky podporují izraelské válečné zločiny. Česko jako relativně malá země by mělo mít zájem na podpoře dodržování mezinárodního práva, jeho podpora porušování mezinárodního práva se mu přímo vymstí. Zrušení mezinárodního práva je nesmírně nebezpečné pro menší země. Česká média se opravdu už chovají jako za normalizace.
Izraelští osadníci právě útočí na vesnici Qaryout na Západním břehu, zapalují palestinské domy a auta a pokoušejí se upálit celé rodiny zaživa. Před dvěma týdny zabili ve stejné vesnici dva Palestince.
BREAKING: Israeli settlers are now attacking the village of Qaryout in the West Bank, setting Palestinian homes and cars on fire and attempting to burn families alive.
CNN informuje, že Izrael shazuje masivní bomby přímo na obytné budovy ve východní části Teheránu. Výbuchy jsou tak silné, že srážejí k zemi celé bytové domy a způsobují vážné škody v okolních civilních čtvrtích. Jedná se o jasné válečné zločiny.
CNN reports Israel is dropping massive bombs directly on residential buildings in eastern Tehran. The blasts are so powerful they are leveling entire apartment blocks and severely damaging surrounding civilian neighborhoods. Absolute war crimes. pic.twitter.com/a8LayADZul
Trump vyhrožuje zničením íránských energetických zařízení – „počínaje tím největším“ – pokud Teherán průliv znovu neotevře
Donald
Trump dal Íránu 48 hodin na to, aby znovu otevřel Hormuzský průliv pro
lodní dopravu, jinak bude čelit zničení své energetické infrastruktury,
zatímco Teherán zahájil svůj dosud nejničivější útok na Izrael.
Ultimátum,
které bylo vydáno jen den poté, co americký prezident prohlásil, že po
třech týdnech války zvažuje „ukončení“ vojenských operací, přišlo v
době, kdy klíčová ropná trasa zůstávala prakticky uzavřena a další
tisíce amerických mariňáků mířily na Blízký východ.
Především
povolávají domů některé diplomaty ze zemí kolem Perského zálivu, aby se mohli
účastnit oslav. Jedna z těchto zemí, Saúdská Arábie, oznámila, že pokud
bude vítězství pokračovat ještě do konce dubna, cena ropy dosáhne 180 dolarů za
barel. Írán chtěl hodnotu 200, takže ještě by to chtělo květen a červen.
Pan Minář v souvislosti s velkou demonstrací
v Praze vzkazuje vládním politikům: tato země není na prodej a my si ji
nenecháme ukrást. Má to vlastně mít nějaký reálný význam? Mně to přijde, jako
kdyby někdo místo práce, každodenní, na řádném oplocení a ostraze jednou za čas
přišel na náměstí a volal, že si svůj rozkrádaný majetek nenechá rozkrást. Nebo
zajímá ty lidi, co se to vlastně stalo, že to tak dopadlo, jak to za ty čtyři
roky Fialovy vlády dopadlo?
Pozn. JČ: Je zjevné, že ta demonstrace aspoň u některých lidí vyvolala úvahu, co tedy vlastně dělat proti Babišově omezování demokracie. Kdosi pod tyto názory napsal, že jedním řešením by snad mohlo být vstoupit do demokratických stran a být v nich velmi aktivní. Já bych dodal, že hlavním problémem je, že se musí začít mluvit o neřešených problémech a řešit je. A ziskat pro demokracii i tu většinu v ČR, která je jí nyní zklamaná a volila Babiše.
Dan Přibáň:
Jen bych doplnil, že podle mého názoru tyto demonstrace nejen, že nepomohou, ale spíše uškodí, protože mrhají potenciálem občanské společnosti. Akce Milionu chvilek je cosplay roku 1989, nebo možná by bylo přesnější označení larp.
Dává lidem možnost užít si nějaký pocit.
Problém je, že oni to neberou jako larp, berou to vážně a současně současná vláda ví, že je vážně brát nemusí.
Takže lidé si zahrají na demonstraci, jdou spokojeně domů, jak něco udělali pro demokracii a reálně se nic nemění.
Pro Babiše a spol. ideální stav.
Je pak dlouhodobě zjevné, že Milionu chvilek jde jen o to, aby tam bylo hodně lidí, je to jediné, co řeší. A samozřejmě, že jasné pojmenování cílů a postupů, tohle "hodně" zmenší.
Moderátor z Jeruzaléma, Channel 4 News, sobota 21. března 2026: Írán eskaluje. Britská základna na Diego Garcia v Indickém oceánu je terčem raket s
překvapivě dlouhým doletem, zatímco Írán také zasáhl město, kde se
nachází izraelské jaderné zařízení. Dobrý večer z deštěm zalitého
Jeruzaléma. Je Spojené království vtahováno do války, kterou nechtělo a
na kterou možná není vybaveno? V noci vyšlo najevo, že Írán vystřelil
dvě balistické rakety na britsko-americkou základnu na ostrově Diego
Garcia v jižní části Indického oceánu. Jedna byla sestřelena a druhá
nedoletěla, ale obě prokázaly dolet, který byl považován za daleko
přesahující íránské možnosti. Znamená to, že Írán by mohl zasáhnout cíle
v Evropě, zejména vzhledem k tomu, že britská vláda nyní povolila USA
využívat britské základny k obranným úderům? Donald Trump říká, že by
nyní mohl tuto válku ukončit, ale Írán mu to možná nedovolí.
K výše uvedenému komickému, vůči Trumpovi podlézavému rozhodnutí Babišovy vlády citujme, co řekl k tomuto problému v sobotním diskusním pořadu společnosti BBC novinář Peter Hitchens. (Ostatní diskutéři souhlasili.)
Moderátorka: Peter Hitchens je komentátorem deníku Mail on
Sunday a přispívá do řady dalších publikací. Jako novinář působí již
přes 50 let. Je bývalým zahraničním korespondentem v Moskvě a
Washingtonu a je držitelem prestižní Orwellovy ceny za žurnalistiku.
Peter také vydal několik knih, včetně The Abolition of Britain, ve které
hodnotí změny v britské společnosti a kultuře.
První otázka: Jsou spojenci NATO zbabělci, protože nepomáhají v Hormuzském průlivu? Petere Hitchensi, jsou?
Peter Hitchens:
Myslím, že někdo musí prokázat svou statečnost, aby mohl někoho jiného
nazvat zbabělcem. Znám jen velmi málo statečných lidí, kteří by to kdy
udělali. A myslím, že to vystihuje prezidenta Trumpa, muže, který
strávil velkou část svého života vyhýbáním se jakékoli účasti v boji a
který často haní spoustu lidí, ale sám se nezdá mít na svém kontě žádné
velké úspěchy, alespoň tak to na mě působí. Odpověď tedy musí být ne,
nejsou to zbabělci. Druhá věc je tato:
Vracím se po delším čase k
tématu „zdravého minimalismu“ - ve světle aktuálního dění. To ukazuje, jak
zranitelný je koncept světa poháněného z významné části energiemi z fosilních
zdrojů, které se vyskytují (resp. byly nalezeny) v hojné míře jenom někde.
Vlastně je celý založený na zápasu (často na válkách) o tyhle zdroje včetně
dalších strategických surovin. Nebýt toho, bude na planetě nejspíš o řád
klidněji.
Zdravotníci a úředníci svědčí, že v rámci izraelského
bombardování, jehož cílem je učinit jih neobyvatelným, dochází k
systematickému využívání takzvaných „double-tap“ (dvojitých) útoků
Libanonští
zdravotníci a úředníci sdělují, že izraelské bombardování záměrně míří
na zdravotnický personál a zařízení v jižním Libanonu, mimo jiné
prostřednictvím takzvaných „double-tap“ útoků (zaútočím nejprve na své oběti a pak za chvíli zaútočím i na zdravotníky, kteří se mnou zraněné oběti snaží zachraňovat!) , což popisují jako systematickou snahu učinit tuto oblast neobyvatelnou.
Od začátku války 2. března Izrael podle libanonského
ministerstva zdravotnictví zasáhl nejméně 128 zdravotnických zařízení a
sanitek v jižním Libanonu, přičemž zabil 40 zdravotnických pracovníků a
107 jich zranil. Válka začala, když Hizballáh vystřelil rakety na
Izrael, což vyvolalo izraelskou vojenskou kampaň.
V tuto chvíli je brzy na silácká prohlášení. Mnozí mají ale jasno hned, když performativně pojatý útok propalestinských aktivistů na prázdnou budovu v Pardubicích vnímají jako teroristický čin. Pokud příslušné orgány budou incident vyšetřovat, nejspíše si celou dobu seděly na uších.Spatřovali jsme pojítko mezi podporou české vlády izraelskému vyhlazování Gazy a potenciálními teroristickými reakcemi na domácí půdě. Osobně se domnívám, že založení požáru v prázdné průmyslové budově není klasický teroristický čin, jelikož v mých očích postrádá zastrašující potenciál a politicky motivované cíle.
Různé
ty odvolávky na to, jak je televize špatná, ale rozhlas dobrý, a jak je
veřejnoprávnost plastická a vícehlasá, někde možná zakulhá, ale jinak
je potřebná, jsou jen výmluvou konzervující neudržitelné.
Takže tady máme ten kvalitní artový Český rozhlas Vltava
a recenzi na film Hind Radžab o úmyslném zabití šestileté palestinské
dívenky rozstřílené jen z pár metrů z izraelského tanku během genocidy
Gazy, kdy se malá Hind několik hodin zaklíněná mezi mrtvými příbuznými
snažila přes mobil dovolat pomocí, načež byla sanitka, které bylo těch
několik hodin bráněno v příjezdu, izraelskou armádou rozstřílená a její
personál zabit.
Zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albanese uvádí, že Izrael se od zahájení své genocidní války proti Gaze dopouští „mimořádně bezohledného fyzického a psychického týrání“ uvězněných Palestinců
UN special rapporteur Francesca Albanese reports that Israel is using 'exceptionally ruthless physical and psychological abuse' on imprisoned Palestinians since Israel started its genocidal war on Gaza https://t.co/yXyGebgHrPpic.twitter.com/AgDifd1LHU
Nedávno se v českých médiích objevila zpráva o tom, že americká
firma Foundation Future Industries testuje svoje autonomní humanoidní roboty
Phantom MK-1 na ukrajinském bojišti. Pro mne jako člověka, který se zajímá o
historii a současnost války, byla taková zpráva v běžném mainstreamovém médiu
přelomová.
tak zřejmě poprvé za celý třicet
let, co vycházejí denně Britské listy (poprvé vyšly 29. července 1996)
se nám nesebral za měsíc únor dostatek finančních příspěvků od čtenářů,
abychom mohli našim pravidelným autorům uhradit mininální honorář. Po
částečném zaplacení výdajů nám na účtu v pátek 27. 2. zůstalo čtyřicet
haléřů.
Shodou okolností hned po konci měsíce
přišel velký příspěvek od jednoho našeho pravidelného finančního
přispěvatele, ve vysoké částce 25 000 Kč, za nějž mnohokrát děkujeme.
Jenže
znovu upozorňujeme: Nemůžeme záviset na velkých příspěvcích od čtenářů,
kteří si uvědomují význam Britských listů. Nemůžeme od lidí chtít, aby
nám skoro každý měsíc přispívali částkami jako 25 000 Kč. Opravdu znovu apelujeme na naše čtenáře, aby pravidelně přispívali skromnou částkou kolem 200 Kč měsíčně. Určitě víc byste dali za noviny. Je to důležité. Děkujeme.
V únoru 2026 jste nás podpořili částkou66 552,79Kč, výdaje bylyvýdaje byly 70 757,50 Kč, zůstatek koncem února byl 0.40Kč.
Prosíme, v podpoře neustávejte - bohužel, ale z přehledu vidíte, se
nám výdaje zvýšily na cca 100 000 Kč měsíčně. VELMI si
vážíme vaší trvalé podpory.
Apelujeme na čtenáře, aby nám každý měsíc poslali oněch dvě stě korun. Prosíme všechny o pravidelnou podporu 200 Kč měsíčně.
Finančních příspěvků od čtenářů si nesmírně vážíme, víme velice dobře, jak špatně na tom mnozí občané v ČR jsou. A neomlouvejte se, že přispíváte (údajně) málo, vážíme si každé koruny.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v
pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa
banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917
Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na
adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na
adresu redakce@blisty.cz.
Jako v České republice oficiálně
registrovaný spolek (občanské sdružení) poskytujeme potvrzení o přijetí
příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.
Trump tvrdí, že USA jsou „velmi blízko splnění svých cílů“;
podle zpráv byly vystřeleny rakety na společnou americko-britskou
vojenskou základnu v Indickém oceánu, ale žádná z nich svůj cíl
nezasáhla
Donald Trump uvedl, že zvažuje „ukončení“ vojenských operací proti Íránu.
„Jsme velmi blízko k dosažení našich cílů,“ napsal americký prezident v
pátek na své platformě Truth Social, což je dosud nejsilnější náznak
toho, že by mohl být připraven brzy ukončit nepřátelské akce, které
začaly před třemi týdny.
Moderátor z Jeruzaléma, Channel 4 News, pátek 20. března 2026, 19 hodin: Zatímco íránské rakety stále létají, Británie souhlasí s tím, že umožní
Americe využít své základny k útoku na Írán poté, co Trump obvinil spojence ze zbabělství. Úlomky ze zachyceného íránského raketového útoku na jeruzalémské staré město. Dobrý večer z bouřlivého Jeruzaléma. I když Donald Trump a
premiér Netanjahu uvažovali, že válka, kterou před téměř třemi týdny
zahájili, by mohla brzy skončit, konflikt se vyostřil. Dnes, možná pod
tlakem z Washingtonu, povolil britský premiér americkému letectvu využívat
britské základny k útokům na íránské cíle. Stalo se tak několik hodin
poté, co Donald Trump znovu ostře kritizoval své spojence z NATO a
Mezinárodní energetická agentura označila tuto válku za největší hrozbu
pro globální energetiku v historii. A ani americký prezident, ani izraelský
premiér nevylučují vyslání pozemních jednotek do Íránu, zatímco v
samotném Teheránu se Íránci snaží oslavit perský Nový rok.
Žena v Teheránu: "Myslím si, že radost je vlastně největší formou odporu. Zvuk smíchu režimu nějak vadí. Je to pro ně bolestivé."
Nejnovější výroky amerického prezidenta přicházejí
krátce poté, co prohlásil, že „nechce uzavřít příměří“, a zopakoval svou
kritiku Velké Británie a dalších spojenců
USA podle zpráv vyšlou další tři válečné lodě a tisíce vojáků
Trump zvažuje „ukončení“ války s Íránem a ponechání „hlídání“ Hormuzského průlivu na jiné země
Donald Trump uvedl, že USA jsou „velmi blízko k dosažení svých cílů“ a zvažují „ukončení“ války s Íránem.
Zopakoval
své tvrzení, že USA Hormuzský průliv nevyužívají, a proto ho budou
muset „hlídat a střežit“ jiné národy, které ho využívají. Stalo se tak
poté, co útoky USA a Izraele na Írán přiměly Teherán k útokům na
plavidla v jedné z nejdůležitějších námořních tras na světě.
USA
pomohou, „pokud budou požádány“, ale to „by nemělo být nutné“, uvedl v
příspěvku na Truth Social s tím, že pro tyto země by to byla „snadná
vojenská operace“.
"Jsme velmi blízko k dosažení našich cílů,
protože zvažujeme ukončení našich velkých vojenských operací na Blízkém
východě proti teroristickému režimu v Íránu. Hormuzský průliv
budou muset v případě potřeby střežit a hlídat jiné národy, které jej
využívají – Spojené státy nikoli! Pokud o to budou požádány, pomůžeme
těmto zemím v jejich úsilí v Hormuzu, ale jakmile bude íránská hrozba
odstraněna, nemělo by to být nutné. Důležité je, že to pro ně bude
snadná vojenská operace."
Trump říká, že „NATO je papírový tygr“, zatímco američtí představitelé sdělují agentuře Reuters, že do Perského zálivu míří
další vojáci
Trump nazývá členy NATO „zbabělci“ za to, že nepomáhají zajistit bezpečnost Hormuzského průlivu
Americký
prezident Donald Trump se opět ostře pustil do NATO a odsoudil členy
aliance za to, že nechtějí „pomoci otevřít“ Hormuzský průliv.
Írán prakticky uzavřel průliv pravidelnými útoky na ropné tankery a další lodní dopravu.
Přibližně
pětina námořní přepravy ropy procházela touto úžinou před
americko-izraelskou válkou proti Íránu a obrovský pokles vývozu přispěl k
tomu, že ceny stouply nad 100 dolarů za barel.
Trump kritizoval
členy NATO za to, že nenabídli válečné lodě na pomoc při hlídkování této
strategické vodní cesty. V příspěvku na sociálních médiích uvedl:
Bez USA JE NATO PAPÍROVÝ TYGR! Nechtěli se připojit k boji za
zastavení jaderného Íránu. Nyní, když je tento boj vojensky VYHRÁN a pro
ně představuje jen velmi malé nebezpečí, stěžují si na vysoké ceny
ropy, které jsou nuceni platit, ale nechtějí pomoci otevřít Hormuzský
průliv, což je jednoduchý vojenský manévr, který je jediným důvodem
vysokých cen ropy. Je to pro ně tak snadné a riziko je tak malé.
ZBABĚLCI, a my si to ZAPAMATUJEME!
Trump uvedl, že některé země jsou ochotny pomoci s eskortou lodí průlivem, ale nejmenoval je.
Jsme jednou z nejbezpečnějších zemí na světě.
Nemáme přece téměř žádné muslimy, jak praví obecná moudrost, proto se tady žije
mnohem lépe než v západní Evropě. Když někoho postřílí nemuslim, jako
třeba na filozofické fakultě v Praze (ale předtím také v Ostravě nebo
Uherském Brodě), je to nehoda. Kdo by se toho bál?
Steve Sweeney, britský válečný korespondent stanice RT, byl při natáčení poblíž vojenské základny v jižním Libanonu téměř zabit při izraelském raketovém útoku. Sweeney i jeho kameraman Ali Rida jsou nyní v místní nemocnici, kde jim jsou ošetřovány zranění způsobená střepinami.
Steve Sweeney, a British war correspondent for RT, was almost killed by an Israeli missile strike whilst on camera near a military base in southern Lebanon.
Sweeney and his cameraman Ali Rida are both receiving medical care for shrapnel wounds at a local hospital. pic.twitter.com/mBzPXQnxSm
Dosud bylo v Íránu podle odhadů zabito více než 3 000 lidí a Pentagon
uvádí, že během prvních dvou týdnů bylo v zemi zasaženo více než 15 000
cílů. Dívčí škola v jihovýchodním íránském městě Minab leží v troskách,
přičemž při útoku, který podle všeho provedly USA, zahynulo asi 175 dětí
a učitelů. Hormuzský průliv, úzký mořský průchod, který se stal
klíčovým bodem pro ropu z Perského zálivu a pro celý svět, je v podstatě
uzavřen.
A podle analytiků z Centra pro strategická a mezinárodní studia se náklady zvyšují zhruba o půl miliardy dolarů každý den.
Portál Axios uvádí, že USA zvažují obsazení nebo blokádu ostrova, aby vynutily znovuotevření Hormuzského průlivu
Írán prohlašuje, že nebude projevovat „žádnou zdrženlivost“, pokud se energetická infrastruktura stane opět terčem útoku
Trump zvažuje plány na obsazení nebo blokádu íránského ostrova Kharg Podle
zprávy agentury Axios zvažuje Trumpova administrativa obsazení nebo
blokádu íránského ostrova Kharg, aby vyvinula tlak na Írán a donutila ho
znovu otevřít Hormuzský průliv. Zpráva, kterou jsme zatím nebyli
schopni nezávisle ověřit, cituje čtyři zdroje, které hovořily pod
podmínkou anonymity.
„Chce, aby byl Hormuz otevřený. Pokud k tomu
bude muset obsadit ostrov Kharg, tak se to stane. Pokud se rozhodne pro
invazi z pobřeží, tak se to stane. Ale toto rozhodnutí ještě nebylo
učiněno,“ řekl Axiosu vysoký úředník administrativy.
V dnešním absolutně mezinárodně provázaném světě navrhuje klika zločinců kolem Babiše zavést zákon, který má uvrhnout Česko do absolutní izolace. Jak by to asi fungovalo třeba se sociálními sítěmi? Budete platit pokutu, když na ně píšete? Nebo by bylo zakázáno, aby člověk učil na českých univerzitách prostřednictvím Zoomu z Británie? Nebo by byli vyhozeni zahraniční studenti z Čech? Nebo budou zakázány po třiceti letech Britské listy, které mají sice redakci v Praze, ale píší do nich lidé z celého světa? Vždyť je to absurdní. Daniel Prokop zveřejnil tuto nesmírně varovnou, děsivou analýzu. Berte ho vážně. JČ
Pokud máte úspěšné statusy na LinkedIn, nejspíš
byste museli hlásit kontakty se zahraničím. A při nevyplnění absurdního
množství informací by vám hrozila pokuta až 15 milionů korun či zákaz
těchto styků, píše Daniel Prokop
Vládní poslanci Radek
Vondráček, Libor Vondráček či Jindřich Rajchl napsali návrh zákona,
který má evidovat zahraniční vazby. Podle právních expertů jako
profesorka Veronika Bílková je tvrdší než ten ruský. Vláda jej po vlně
kritiky bude revidovat. Je ale dobré vědět, co je v zákoně za problémy a
nenechat se opít uhlazenou verzí.
Nechci
se moc pouštět do otázky, zda odvolání ředitelky Národní galerie Alicje
Knast je nebo není oprávněné, nesledoval jsem dění okolo NG dost
soustavně, můj dlouhodobý dojem z té instituce je, že je v různých
ohledech problematická, v některých nepříliš "uživatelsky" přátelská,
ale vlastně nevím, čí je to vina - státu, vedení, tamní "štábní"
kultury...
Oprávněné
jsou výhrady k tomu, jak k odvolání došlo, tedy skoro potajmu, s
oficiálním sdělením s křížkem po funuse, jako by se odvolával ředitel
venkovského fotbalového mančaftu (a to je nejspíš blbý příměr, protože
to by se dělo s větším humbukem).
Kritický český areál společnosti Elbit Systems vypálen undergroundovou skupinou
20.
března 2026 (Pardubice, Česká republika) – Dnes brzy ráno zapálila
podzemní skupina klíčové centrum izraelské zbrojní výroby, aby ukončila
jeho roli v pokračujícím genocidním tažení Izraele v Gaze. Nikdo nebyl
zraněn, ale bylo zničeno několik budov.
Pozn. red. V Česku se šíří spekulace, že to mohl být ruský útok.
March 20th, 2026 (Pardubice, Czech Republic) – Early this morning, a key
Israeli weapons manufacturing hub was set ablaze to by an underground
group to end its role in Israel's ongoing genocide in Gaza. No one was
harmed, and multiple buildings destroyed.
Moderátor z Jeruzaléma, Channel 4 News, čtvrtek 19. března 2026, 19 hodin:
Od Kuvajtu přes Írán až po Izrael roznítila balistická odplata ropná a
plynová pole v Perském zálivu a proměnila světovou ekonomiku v ohniště
šílenství.
Trump: Vlastně jsem si myslel, že čísla budou
horší. Myslel jsem, že to půjde nahoru víc, než šlo. Ale podnikáme tuto
výpravu a až bude dokončena, budeme mít mnohem bezpečnější svět.
Moderátor: Dobrý
večer z Jeruzaléma. Donald Trump zní v Bílém domě uvolněně, ne-li přímo
povrchně, když hovoří o důsledcích války, která se den za dnem
stupňuje. Před několika dny byl americký prezident dotázán, kdy podle
něj válka, kterou zahájil, skončí. „Až to ucítím v kostech,“ odpověděl s
obvyklým pokrčením ramen. Ale jelikož je těžba ropy a plynu a
infrastruktura v Perském zálivu ochromována a ničená leteckými údery,
pociťuje důsledky celý svět. Od Vietnamu po Indonésii vyzvaly asijské
země své občany, aby pracovali z domova a vyhýbali se cestování, aby
šetřili energii. Akciové trhy v Evropě se propadly. Ve Velké Británii
prudce vzrostly náklady vlády na půjčky. Místo změny režimu prokázal
Írán odolnost svého režimu. A dnes večer saúdský ministr zahraničí
pohrozil, že jeho země by mohla být donucena se do války zapojit.
Připravte se na dopad.
Armin Papperger, předseda představenstva největšího německého obranného koncernu Rheinmetall, uvedl, že zásoby protiletadlových systémů ve Spojených státech, Evropě a na Blízkém východě jsou "téměř vyčerpány".
¨ Izraelský premiér uvádí, že americký prezident požádal Izrael,
„aby se zdržel dalších útoků“, a označuje tvrzení, že Izrael přiměl USA
k útoku, za „fake news“
„Izrael jednal samostatně“ při útoku na íránské plynové pole, tvrdí Netanjahu Při
tiskové konferenci v Jeruzalémě byl Netanjahu dotázán, zda informoval
Donalda Trumpa o izraelském útoku na íránské plynové pole South Pars.
Netanjahu se nevyjádřil k tomu, zda byl Trump o plánu informován předem. Řekl pouze:
Izrael jednal proti plynovému komplexu samostatně.
Prezident Trump nás požádal, abychom se zdrželi dalších útoků, a my se zdržujeme.
Jak
jsem již dříve informoval, Trump se distancoval od izraelského útoku na
největší plynové pole na světě (o kterém ve středu prohlásil, že
Washington „o něm nic nevěděl“) a dnes potvrdil, že Netanjahuovi řekl,
aby přestal útočit na íránská energetická zařízení.
Izrael dříve
tvrdil, že útok byl koordinován s USA. Zprávy o tom, citující izraelské
úředníky, se dnes šířily – v rozporu s Trumpovým tvrzením – spolu s
dalšími zprávami, že USA o útoku „věděly“.
Když o tom dříve hovořil v Oválné pracovně, Trump neupřesnil, kdy přesně s izraelským premiérem mluvil.
Írán od roku 2011 pomáhal Asadovu režimu potlačit neozbrojené protesty ohromujícím násilím. Nyní stejné taktiky obrátil proti vlastnímu lidu, píše Holly Dagres.
Kancléř Merz opět vyloučil, že by Německo hrálo roli ve válce proti Íránu. Řekl, že země to od začátku nedoporučovala, píší Richard Connor a Mark Hallam.
Před Velkou synagogou, v úzkých uličkách historické židovské čtvrti Říma, hlídkují italští vojáci s automatickými zbraněmi přehozenými přes hruď. Je to součást viditelného nárůstu bezpečnostních opatření po vlně antisemitských incidentů po celé Evropě, upozorňuje Chris Livesay.
COVID mohl v prvních dvou letech pandemie zabít v USA výrazně více lidí, než ukazují oficiální záznamy, přičemž na každých pět zaznamenaných úmrtí připadalo až jedno přehlédnuté úmrtí. To zvyšuje celkový počet úmrtí téměř na jeden milion jen v letech 2020 a 2021, píše Meghan Bartels.
Spojené státy by neměly posílat munici na Ukrajinu, ale měly by ji využívat ve svém vlastním zájmu, řekl americký ministr obrany Pete Hegseth 19. března na brífinku.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení kongresové žádosti na více než 200 miliard dolarů pro financování války s Íránem, uvedli vysocí američtí představitelé.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje vyslání tisíců vojáků na Blízký východ, aby provedli pozemní operace proti Íránu, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí.
Cena nejobchodovanějších futures na ropu Brent, s dodáním v květnu, ve čtvrtek kvůli eskalaci na Blízkém východě vyskočila na 114 dolarů za barel. Ale zásilky ropy s fyzickým doručením v krátké době ze zemí, které nadále exportují, se již prodávají za mnohem vyšší cenu.
Rusko použije vojenské prostředky k ochraně lodí, které zajišťují vývoz jeho nákladu, uvedl Nikolaj Patrušev, prezidentský poradce a předseda Námořního kolegia, v rozhovoru pro Kommersant.
Dne 18. března aktualizoval Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv USA (OFAC) seznam sankcionovaných osob a subjektů a odstranil z něj několik jednotlivců a subjektů. Ministerstvo zveřejnilo příslušné rozhodnutí na svých webových stránkách.
Cena plynu v Evropě ve čtvrtek na aukci vzrostla o 32 % na 72 eur / MWh (873,5 $ za 1 000 kubických metrů). Naposledy byly tak vysoko na úplném začátku ledna 2023.
Íránské raketové útoky vyřadily 17 % exportní kapacity LNG Kataru. Jejich obnova potrvá tři až pět let, během nichž bude ročně vyřazeno 12,8 milionu tun LNG, uvedl Saad al-Kaabi, generální ředitel QatarEnergy, největšího světového producenta zkapalněného zemního plynu. Podle něj byly poškozeny 2 ze 14 výrobních linek a jeden ze dvou závodů na zpracování plynu na kapalné palivo.
Vedení
Masarykovy univerzity vnímá velmi intenzivně, a to nejen v kontextu
pokračující ruské agrese na Ukrajině, aktuální bezpečnostní hrozby
včetně různých forem vlivových operací.
Premiér
Andrej Babiš chce dnes na Evropské radě usilovat o zrušení, pozastavení
či zastropování systému emisního obchodování v EU. Přitom aktuální
válka na Blízkém východě jasně ukazuje, že problémem je závislost
Evropy a Česka na fosilních palivech. Emisní povolenky jsou hlavním
nástrojem na snižování této závislosti. Premiérova snaha jde špatným
směrem a pokud by uspěla, náklady na energie pro české domácnosti, firmy
či obce budou naopak vyšší.
Babiš se radí ve věcech svobody slova s otevřenou kremelskou kolaborantkou. Pokud mu tato osoba objasnila, jak funguje "deep state", pak je zřejmé, že alternativou tomuto stavu bude orbánovská struktura prolezlá podobnými kremelskými spojkami, jako je "poradkyně pro svobodu slova" Vachatová. Aneb Orbánův playbook v české praxi.
Premiér Babiš mě velmi překvapil. Myslel jsem, že
pochválí svého nejbližšího spojence premiéra Netanjahua za útok na íránská
plynová pole, vždyť tím Izrael bere z beder Íránu těžké břímě dostat ceny
ropy a plynu na historicky dosud nedosaženou úroveň.
Americký prezident ujišťuje, že Izrael neprovede
další útok na obří plynové pole, o které se dělí Írán a Katar, ale
vyhrožuje, že ho zničí, pokud Teherán podnikne odvetný útok
Donald
Trump pohrozil, že „masivně vyhodí do vzduchu“ celé plynové pole South
Pars, pokud Írán provede další odvetné útoky na zařízení na zkapalněný
zemní plyn (LNG) v Kataru. Americký prezident také na své platformě
Truth Social uvedl, že USA „nic nevěděly“ o středečním útoku Izraele na
pole South Pars – které Írán sdílí s Katarem – a stejně tak ani Katar.
Trump prohlásil, že „Izrael již na pole žádné další útoky neprovede“ –
pokud Írán nezaútočí na katarské zařízení na LNG, a dodal: „V takovém
případě Spojené státy americké, s pomocí nebo souhlasem Izraele či bez
nich, masivně vyhodí do vzduchu celé plynové pole South Pars s takovou
silou a mocí, jakou Írán dosud nikdy neviděl ani nezažil.“
Zatímco Trump prohlásil, že USA „o útoku na South Pars nic nevěděly“, americká média informovala, že Bílý dům o něm věděl. The
Wall Street Journal s odvoláním na nejmenované americké úředníky uvedl,
že Trump útok schválil ve snaze vyvinout tlak na Teherán, aby uvolnil
Hormuzský průliv.
Izrael zaútočil na pole South Pars několik
hodin poté, co izraelské síly zabily ministra zpravodajských služeb
režimu a zahájily jedny z nejintenzivnějších leteckých útoků v Bejrútu
za poslední desetiletí. Írán později zahájil útoky na energetická
zařízení svých sousedů v Perském zálivu: obrovský závod na zkapalněný
zemní plyn (LNG) Ras Laffan v Kataru a plynové zařízení Habshan a pole
Bab ve Spojených arabských emirátech. SAE uvedly, že provoz na polích
Habshan a Bab byl zastaven po zásazích nad těmito lokalitami, zatímco
katarští úředníci uvedli, že všechny požáry v centru Ras Laffan byly
uhašeny.
Ministr zahraničí vydal varování poté, co Izrael zaútočil na plynové pole South Pars a Katar se vzpamatovává z odvetného úderu
Írán
ve čtvrtek prohlásil, že nebude projevovat „žádnou zdrženlivost“, pokud
se jeho energetická infrastruktura stane opět terčem útoku, zatímco Katar
odhalil, že téměř pětina jeho kapacity pro export zkapalněného zemního
plynu byla vyřazena z provozu při íránském útoku, který bude mít
pravděpodobně dopad trvající několik let.
Mezinárodní mediální asociace ostře kritizuje izraelskou policii za „nevyprovokovaný útok“ na novináře v Jeruzalémě, při kterém podle ní utrpěl producent CNN zlomeninu zápěstí.
International media association slams Israeli police for an "unprovoked assault" on journalists in Jerusalem, which it says left a CNN producer with a fractured wristhttps://t.co/XYafu8NNP1pic.twitter.com/2Z8xJ8vqx2
Využívání nevolnické práce a zneužívání poslíčků nebo řidičů Boltu, kteří pracují za zcela nedůstojných podmínek, abyste vy mohli mít dumpingové ceny a aby bylo levnější si nechat jídlo dovést než pro něj dojít, nebo jet Boltem levněji než šalinou, to je čistě vaše/naše volba. Máme to všichni pod nosem a je to "lokální" ekonomika, píše na sociální síti Matěj Hollan.
"Myslím si, že Evropa právě teď prochází určitou identitární
krizí, pokud jde o to, jak si v této době globálního rozpadu struktury
americko-evropské aliance najde svou vlastní autonomní roli. Myslím, že
Evropa právě teď prochází určitou identitární krizí ohledně toho, jak v
této době globálního rozpadu struktury americko-evropské aliance najde
svou vlastní autonomní roli."
Toto je Scott Singer, výzkumný
pracovník v programu Technologie a mezinárodní záležitosti v Carnegie
Endowment for International Peace, kde se zabývá globálním vývojem a
správou umělé inteligence.
EU hovoří o digitální suverenitě už
mnoho, mnoho let. Otázkou nyní je, jak to zrealizovat a uplatnit v praxi
v době, kdy se to stává stále více existenční otázkou pro váš vlastní
pocit suverenity, vaši vlastní schopnost mít kontrolu nad vaším trhem.
Svět strávil padesát let a spotřeboval stovky miliard dolarů na budování strategických ropných rezerv, aby žádné geopolitické narušení nemohlo zcela oddělit moderní civilizaci od energie, píše Shanaka Anslem Perera.
ČR na Radě ENVI hájila pokračování prodeje nových vozidel se spalovacím motorem a snižování cen energií
V
úterý 17. března se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady Evropské unie
pro životní prostředí, kterého se zúčastnili vládní zmocněnec pro klima a
Green Deal Filip Turek a náměstek ministra
životního prostředí Vladislav Smrž. Hlavními tématy jednání byly změna
nařízení o emisních normách CO₂ pro nové osobní automobily a dodávky,
revize obchodování s emisními povolenkami a další směřování klimatické
politiky EU po roce 2030.
Hnutí Duha: Tiskový komentář ke konci ředitele Povodí Odry Petra Birklena
Generální
ředitel Povodí Odry Petr Birklen skončil ve funkci. Vedení státního
podniku opustil po vzájemné dohodě s ministrem zemědělství Martinem
Šebestyánem (nestraník za hnutí SPD). V úterý o tom informovalo
Ministerstvo zemědělství. Podle MZe Petr Birklen nenaplnil priority
stanovené při jeho nástupu. Úřad na uvolněné místo v nejbližší době
vypíše standardní výběrové řízení.
Vlastně mě baví, jak média objevují, že skutečným
ministrem životního prostředí je Filip Turek. To je překvapení! Premiér tomu
nebrání ani poté, co získal imunitu. Prezident byl oklamán nebo dokonce selhal.
Přitom bylo od začátku jasné, že to tak dopadne, bylo od začátku jasné, že
prezident je bezmocný. Ale kdo by si toho všiml?
Ve středu dopoledne přinesla polská televizní stanice vysílající v angličtině TVP World další rozhovor s Janem Čulíkem o současné české politické situaci, především v souvislosti s Babišovým snižováním rozpočtu na obranu.
Zde je český překlad tohoto rozhovoru:
Moderátor: Dobrý den, sledujete pořad World Talks na TVP World.
Jmenuji se Sasha Farber. Nepotřebujeme pomoc nikoho. Prezident Donald
Trump nedávno prohlásil, že i když Washington tlačí na spojence, aby v
Perském zálivu rychle prokázali jednotu, klade se větší důraz na
prohlášení než na skutečné lodě. Tyto smíšené signály nyní odrážejí
hlubší napětí. Evropa je vyzývána, aby prokázala loajalitu, zatímco tiše
kalkuluje politické, vojenské a ekonomické náklady takového kroku.
Zatímco Polsko účast odmítá, Česká republika diskutuje o snížení výdajů
na obranu a evropská pravice podporující Trumpa váhá, zda není samotný
smysl aliance podroben kritickému zkoumání. Abychom to vše
prodiskutovali, přivítáme nyní Jana Čulíka, docenta na Univerzitě v
Glasgow. Jsme rádi, že jste dnes opět s námi.
Tento text je reakcí na
článek Arnošta Kulta „Privatizace chaosu – ezoterický pragmatismus jako únik od
bližního“, který byl publikován v BL, Důvodem k sepsání této repliky byla za prvé ta skutečnost, že při bližším
pohledu se pozice zastávané „novošamanem“ Marošem Vago jeví o něco
komplexnější, nežli jak je líčí A. Kult; a za druhé a především, že tato
napohled pouze ezoterická záležitost obsahuje velmi dalekosáhlé důsledky pro
naše postoje a cíle jak individuální, tak i celospolečenské.
Podle Wall Street Journal Rusko výrazně poskytuje, a
stále více, Íránu svou
zpravodajskou podporu. Předpokládám, že Trump kvůli tomu ani na vteřinu
nepřestane být kámošem s Putinem. Právě naopak. Spolu musejí dosahovat
vítězství za vítězstvím. Takové mužné borce aby svět pohledal.
Brusel 18. března 2026 - Nástroje umělé inteligence, které mohou bez souhlasu
generovat nahé deepfake fotografie kohokoliv, mají nově podléhat přísným
pravidlům. Na návrh pirátské europoslankyně Markéty Gregorové se na tom
dnes shodli europoslanci výborů pro vnitřní
trh (IMCO) a pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).
Návrh je součástí zjednodušování pravidel o umělé inteligenci, tzv. AI
omnibusu. Pozici parlamentu příští týden potvrdí poslanci, poté proběhne
trialog.
Předčasný porod, zápal plic a malárie patří mezi hlavní příčiny úmrtí
dětí do pěti let po celém světě; odborníci OSN varují, že škrty v
pomoci zpomalují pokrok v oblasti přežití dětí¨
Většinu z 4,9 milionu dětí, které zemřely v roce 2024, bylo možné zachránit, uvádí nová zpráva OSN, která varuje, že škrty v pomoci by mohly zmařit globální cíl ukončit zbytečná úmrtí dětí.
Pokrok směrem k ukončení zbytečných úmrtí dětí do pěti let do roku 2030
se od roku 2015 zpomalil o 60 %, zjistila zpráva, což vedlo experty OSN
k výzvě k trvalým investicím do zdravotnických systémů, aby bylo možné
tohoto cíle dosáhnout.
Rakousko nestíhá špionážní aktivity proti jiným zemím, takže Vídeň zůstává centrem ruské špionáže v Evropě. Ačkoliv jiné evropské země vyhostily celkem stovky ruských diplomatů, nyní v Rakousku pracuje asi 500 z nich a podle odhadů země se asi třetina věnuje zpravodajství.
Loni to byla čínská reakce na cla, nyní je to íránská odveta
na letecké údery – politika „America First“ naráží na globální ekonomiku
Donald
Trump dává světu lekci, ale ne tu, kterou si myslí. Útok na Írán měl
být oslnivou ukázkou vojenské převahy. Místo toho však odhalil trhliny v
brnění USA, píše Raphael Behr.
Obrovský arzenál amerického
prezidenta nedokáže vyvolat povstání mezi utlačovanou a bezvůdčí
íránskou opozicí. Nedokáže donutit obchodní lodě, aby se v Hormuzském
průlivu vystavovaly útokům raket a dronů. Vláda v Teheránu a geografické
podmínky, které jí dávají vliv na světový obchod, se nezměnily.
Trumpova rozčilenost je patrná. Vyzývá posádky tankerů, aby „prokázaly
odvahu“ a pluly do nebezpečí. Vyzývá členy NATO, aby poskytli námořní doprovod, a obviňuje je z zbabělosti a nevděku za to, že to odmítají. Působí rozmrzele a rozrušeně. Slabost a bezradnost není u panovníka dobrá vizitka.
Revoluční gardy prohlásily, že po zásahu pole South Pars
zaútočí na infrastrukturu v Saúdské Arábii, Spojených arabských
emirátech a Kataru
Írán pohrozil útokem na energetickou infrastrukturu v celém Perském
zálivu jako odvetu za izraelské údery na jeho největší plynové pole, což
jsou první cílené útoky na jeho produkci fosilních paliv od začátku
války.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí uvedl, že globální
dopady války na Blízkém východě „zasáhnou všechny“, a naznačil, že by se
proti tomuto konfliktu mělo postavit více západních představitelů.
V rozhovoru pro stanici Al Jazeera Araghčí rovněž uvedl, že postoj Íránu k vývoji jaderných zbraní se výrazně nezmění.
Jeho
výroky přišly poté, co íránská armáda slíbila pomstu za zabití šéfa
bezpečnosti Alího Laridžáního při izraelském leteckém úderu, přičemž
íránský náčelník generálního štábu pohrozil „rozhodnou a
politováníhodnou“ odvetou.
Donald Trump pokračoval v ostrých
útocích na spojence z NATO a tvrdil, že v íránské válce „nepotřebujeme“
jejich pomoc, poté co na ně vyvíjel tlak, aby pomohli USA zajistit
Hormuzský průliv.
Moderátor z Jeruzaléma, Channel 4 News, středa 18. března 2026, 19 hodin: Nebezpečné a nezodpovědné, říkají Katarci. Může izraelský útok na
největší plynové pole na světě v Íránu znamenat novou kapitolu v této
eskalující válce, zatímco ceny ropy a plynu opět stoupají? Dobrý večer z
bouřlivého Jeruzaléma. Válka, která začala atentátem na nejvyššího
íránského vůdce, nikdy neměla být snadno zvládnutelná. Dnes však
konflikt eskaloval na novou a nebezpečnou úroveň. Izrael, zjevně s
požehnáním Ameriky, zaútočil na největší plynové pole na světě, které
vlastní Írán a Katar. South Pars zajišťuje většinu energie Íránu a
značnou část exportního bohatství Kataru. Zatímco se obloha zaplnila
černým kouřem, zbývající íránští vůdci vyhrožují, že promění ropná a
plynová zařízení v celém regionu v popel. Blokáda Hormuzského průlivu
již způsobila největší narušení globálního ropného trhu v historii.
Zničení infrastruktury tuto krizi ještě zhoršuje, i když se dnes ve
Washingtonu objevily další pochybnosti o oprávněnosti války:
"Není odpovědností zpravodajské komunity určovat, co je a co není
bezprostřední hrozbou. To je na prezidentovi. Tady je ten problém."
"Ne, je to přesně tak. Je to přesně vaše odpovědnost."
Ilja Remeslo poslal svým 90 000 sledujícím příspěvek na
Telegramu s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira
Putina“
Ilja Remeslo byl po léta spolehlivým prokremelským
aktivistou, který pronásledoval kritiky režimu a očerňoval nezávislé
novináře, blogery a opoziční politiky.
Pak se tento 42letý právník náhle obrátil proti nejmocnějšímu muži v zemi. V úterý pozdě večer Remeslo zveřejnil manifest pro svých 90 000 sledujících na Telegramu s názvem: „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina.“
Jedna organizace zabývající se prevencí genocidy vydala
varování nejvyššího stupně. Není čas na prázdná odsouzení, ale na sankce
a zbrojní embarga, varuje Benn Reiff z izraelského časopisu +972.
Kdokoli,
kdo v posledních dnech sleduje diskurz v izraelských médiích, může
zažívat silný pocit déjà vu. Vedle euforických reakcí na
americko-izraelské útoky na Írán (podporované 93 % židovsko-izraelské populace)
nyní politici a prominentní komentátoři volají po eskalaci v Libanonu –
v naději, že se zopakuje devastace, kterou Izrael způsobil v Gaze.
Izraelské letecké údery na Libanon již zabili téměř 1 000 lidíza poslední dva týdny, poté, co Hizballáh obnovil raketové útoky na severní Izrael na podporu Íránu.
Známky nespokojenosti, nízké morálky, finančního tlaku a dezerce se šíří mezi částmi íránských bezpečnostních a vojenských sil, zjistil Iran International.
Ve Středozemním moři mezi Itálií a Maltou se nekontrolovaně pohybuje ruský plynový tanker Arctic Metagas, který 3. března vzplál poblíž maltských teritoriálních vod.
Írán se zřejmě připravuje na útok v Kalifornii s pomocí dronů. Informovala o tom ABC News s odkazem na varovný bulletin Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).