O rizicích vyplývajících z ekonomické migrace

3. 1. 2019 / Michal Musil

Motto: “Liberals are very broadminded: they are always willing to give careful consideration to both sides of the same side”

Článek Jiřího Hlavenky dle mého názoru dobře ilustruje jistý - mezi liberály velmi rozšířený - typ nepochopení problému migrace. Nepodezřívám autora, že by si nebyl vědom, že do jakékoliv smysluplné bilance nákladů a přínosů migrace musí vstupovat i faktory, které není jednoduché přepočítávat na peníze, respektive je zahrnout do bilance HDP (sociální soudržnost, bezpečnost, růst extremismu, atp.).

Migrace, stejně jako třeba výstavba hypermarketu může vystřelit statistiky ekonomické aktivity vzhůru, různé nepřímé ekonomické i mimoekonomické vedlejší efekty můžou ve skutečnosti kvalitu života dotčené komunity v mnoha ohledech snižovat (u toho hypermarketu např. růst obtěžující dopravy, obalové odpady, bankrot místních živnostníků atd.). Tuto linii argumentace ale sledovat nechci. Co mne přimělo na článek reagovat, je, dle mého názoru zásadní selhání schopnosti autora brát v úvahu fakt, že ten slibovaný migrací podpořený ekonomický růst bude mít nepochybně zcela nerovnoměrné rozložení, a že skupiny obyvatel, jejichž pozornosti se autor dovolává (senioři s nízkými penzemi, občané s hluboce podprůměrnými mzdami, rodiny s dětmi a hypotékou, atd.) budou s velkou pravděpodobností spíše mezi poraženými než mezi vítězi takového vývoje.

Ano, pro lidi jako já (či pan Hlavenka) to zdánlivě nemá chybu. Naše kvalita života se uvolněním legální ekonomické migrace zvýší. U nás na Letné rádi přivítáme pár dalších etnických restaurací a levnější paní na hlídání či na úklid také naše rodina ocení. S řemeslníkem či prodavačem se klidně domluvíme rusky či anglicky. Pochybuji ale, že stejně se na to bude dívat těch 50 procent nebo víc našich spoluobčanů, jejichž životní zkušenost je poněkud jiná. Budou to právě lidé z nízko placených profesí, kteří budou nejdříve a nejsilněji vystaveni ekonomické konkurenci migrantů, schopných a ochotných pracovat za podmínek, které „naši“ lidé nemohou akceptovat. Budou to rodiny s dětmi, které budou mít v některých lokalitách problém s nalezením školy či školky, kde špatně placený učitel nebude místo výuky trávit čas vysvětlováním základů češtiny třetině žáků, aby se ve třídě dalo vůbec pracovat. Budou to lidé s nízkými příjmy, kteří budou muset tvrdě soutěžit o již teď špatně dostupné bydlení s nově příchozími. Budou to staří lidé, kteří budou těžce přivykat tomu, že se v obchodě či lékárně nedomluví česky. A tak by se dalo pokračovat.

Fascinuje mne, že tuto stranu mince pan Hlavenka ve svém článku absolutně ignoruje. Dnes, v době, kdy se všichni navzájem ujišťujeme, jak je špatné izolovat se v bublinách a jak je třeba se snažit vcítit do pocitů lidí mimo kavárnu a mluvit s voliči Zemana a Babiše či Trumpa. Ano, technicky může mít The Economist pravdu a migrace může mít net-pozitivní ekonomický efekt. Tím se mohou ve Velké Británii utěšovat, než si připustí, že do té rovnice je také třeba započítat brexit.  

Pro pořádek ještě poznámka: Tento text neargumentuje pro „zákaz“ migrace, obranu hranic a podobné hlouposti. Nicméně ignorovat to, že migrace je nesmírně komplexní fenomén s řadou rizik, je dle mého názoru doslova trestuhodné.

 

1
Vytisknout
5364

Diskuse

Obsah vydání | 8. 1. 2019