Britské listy se obracejí ke kritice špatného, málokdy ukazují, co je dobré

9. 6. 2016

čas čtení 3 minuty

Po delší odmlce jsem si přečetl článek na Britských listech. Autorem je Bohumil Kartous a zamýšlí se nad důvodem odlivu čtenářů Britských listů. Já sám jsem se také přestal před několika měsíci zajímat o články na Britských listech, píše Rudolf Sekanina.

Přesto nesplňuji podmínky, kreré dedukujete. Možná že jsem naprostá výjimka, přesto Vám chci pospat moji motivaci. Možná je nás víc. Skutečně jsem ten poslední, který by sympatizoval s názory demagogických médií, s psychotikem Zemanem, nebo jinými figurkami politického a nenávistného panoptika. Nejsem intelektuál, přesto si se svým selským rozumem umím spočítat, jak se společností cloumají ideje, které nemají reálný základ jen proto, že lidé vlastně chtějí být cloumáni.

Přesto jsem přestal číst Britské listy. Po jisté době se totiž u mě objevila touha v tohle světě nejen existovat a nějak se k němu vztahovat. Smysl existence člověk hledá u sebe a nemá smysl hledat naději ve složitých, konstruovaných a mnohdy utopistických ideách. Shodou okolností jsem začal psychicky strádat (mnoho lidí dnes začínají psychicky strádat kvůli patologizující společnosti). Začal jsem marodit a moje doktorka mi řekla, vyžeňte maximálně stres ze svého života. A Britské listy patřili mezi stresové faktory, můj tlak se mi zvedal při jejich čtení možná stejně, jako se jiným zvedá u Parlamentních listů. V tom je to stejné. Britské listy patří dlouhodobě k tomu nejlepšímu co v médiích v ČR existuje. Přesto dávám poslední dobou přednost ČRo2, ČRo Vltava, nebo jiným médiím, která mě udržují v obraze hlavně v kulturním světě, ale ten je pro mě mnohem důležitější než ten politicko-společensko-ekonomický sajrajt. Kultura byla a je vždy líhní těch pravých ideí a myšlenek, které rezonují ve společnosti. Zároveň však má reálné spojení se světem, protože ty ideje jsou zhmotňovány v dílech. Kultura dává člověku naději a pocit že svět je stále stejný, a i když je bláznivý, je vše v pořádku… Stáčí si přečíst Sonety od W. Shakespeara a je Vám jasné, že hysterie není třeba. Stačí žít a kolem sebe tvořit společnost takovou, jakou bych chtěl mít. A k tomu mi Britské listy pomáhali jen málokdy. Možná, když dávají prostor obyčejným lidem a jejich příběhům. Většina článků je však spíše plná negativních emocí, které se rozčilují sice zdánlivě víc právem než demagogické kanály a jímky. Efekt na člověka je však stejný. Prosím věnujte se více prostoru, která bude čtenáře uzdravovat dobrými příklady občanské společnosti. Možná Vám čtenáři budou přibývat hromadně tak jako nikdy.

Co tím chci říct? Jen to, že vaše listy jsou cenné a moc Vám fandím. Ale dlouhodobě jsou pro lidskou duši nesnesitelné, protože se obracejí ke kritice toho špatného, ale velmi málo k naději na to dobré.

0
Vytisknout
7296

Diskuse

Obsah vydání | 10. 6. 2016